Režie:
Alex ProyasKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Trevor JonesHrají:
Rufus Sewell, William Hurt, Kiefer Sutherland, Jennifer Connelly, Richard O'Brien, Ian Richardson, Bruce Spence, Colin Friels, John Bluthal, Melissa George (více)VOD (3)
Obsahy(1)
John Cooper se probudí sám v hotelovém pokoji a zjistí, že je hledán za několik brutálních vražd, na něž si ale vůbec nevzpomíná. Problém je v tom, že si nepamatuje vůbec nic. Je to muž bez minulosti, bez vzpomínek a bez budoucnosti. Při hledání identity objeví tajemné město ovládané záhadnými bytostmi. Mají neobyčejnou schopnost - umí zastavit čas a manipulovat s lidmi. S pomocí Dr. Schrebera je Cooper jediný, kdo se vymyká jejich kontrole. Skládá skládačku, která mu vrací minulost a odhaluje tajemství vražd. (Intersonic)
(více)Videa (1)
Recenze (601)
Fíha, tohle byla jízda. Smíchejte dohromady Metropolis, P. K. Dicka, Burtona, Gilliama, Coeny a třeba i Matrix, přidejte k tomu Proyasovu vyšperkovanou režii a Proyasův hodně, hodně bizarní scénář... A dostanete Dark City. Proč se u nás jmenuje Smrtihlav, těžko říct. Každopádně je to šťavnatá lahůdka pro milovníky žánru, kterou bych nejspíš doporučil Franzi Kafkovi, kdyby se mu náhodou jednou zachtělo vstát z hrobu mrknout na nějaký film. ()
Možno najlepší film 90-tych rokov, geniálny spojením umenia, mainstreamu a braku do kompaktného, fascinujúceho a hypnotického celku. Do prebohato zdobenej metafory. Je ťažké niečo také si vôbec predstaviť. A ak už to vídíme, je ťažké uveriť videnému. Chandlerovská detektívka. Nemecký expresionizmus. Konštruktivistická avantgarda. Absurdné divadlo. Melancholicko-existenciálne obrazy Edwarda Hoppera. Román "Dissipatio H.G." (=Humani Generis) od Guida Morselliho. Tiene v raji od Remarqua. Lo Squartatore di New York od Fulciho. Ľubovoľný film s Veronicou Lake. Niektoré scény majú šancu vstúpiť do filmovej histórie - roztrhanie billboardu s prázdnotou v "zákulisí" ako symbol klamlivosti očividného či dvojminútová sekvencia so sugestívnou premenou robotníckeho tehlového činžiaku na bombastický mramorový veľkoburžoázny palác (s manželmi, ktorí sa pred polnocou bavia o nočných smenách a po polnoci o vyhodení zamestnanca - "To si urobil dobre, drahý"). Žánrovo najnezaraditeľnejší film vôbec. Formálna a obsahová syntéza (takmer) všetkého, čím žila alebo v čo verila či dúfala civilizácia 20.storočia. Čaru tohto temného kryštálu naplneného oslepujúcim svetlom však bude prístupnejší divák, ktorý by radšej do ruky vzal krásny telefón ročník 1949 než najnovší model mobilu. Zabudnite na kolosálny hypercool breakthrough menom Matrix - tam je len niečo, v Dark City je všetko (to, čo bolo, čo je, a - áno, aj to, čo bude). ()
Ťažká atmosféra, ťažká hudba, príbeh, spracovanie. Pán režisér, ktorý si sám napísal scenár, mal zrejme v úmysle vytvoriť niečo veľké a jedinečné. Avšak táto forma filmu nelychotí veľkému kruhu divákov, a tak to bol radšej pokus o samovraždu, než úspech. Nakoniec však film vyrobil o 200 tisíc $ viac ako bol rozpočet, a tak pán Proyas zožal dvojitý ,,aplause,,: Vytvoril nevšedné dielo, a napriek tomu neskrachoval. To sa v Hollywoode často nevidí. Nebyť absencie citov a trochu komercie by sme dnes hovorili o Matrixe len ako o slabej kópii Proyasovévo Temného mesta... Dub: Cz - 65% ()
Tak tenhle film mě tedy supernebavil. Totálně nic zajímavého se tady neděje. Partička kokotů z vesmíru zavítá na naši malebnou planetku a pohrává si s lidmi. To je vše oč tu běží. Nicméně už jsem si zvykl, že většinu hodnotících uživatelů tvoří nevyléčení feťáci a vyléčení alkoholici, takže se relativně vysokému hodnocení ani moc nedivím. Tenhle film je prostě omyl. ODPAD! ()
Nápad, který, zdá se mi, trochu využil o rok později Matrix, stojí na myšlence světa ovládaného někým jiným v pozadí. Alex Proyas dovedl do extrému depresivní atmosféru tím, že se všechno na plátně odehrává v noci a navíc v poměrně stísněných kulisách (některé domy navíc jako by vypadly z nějaké Orwellovy knížky), takže depku a tápání si užijeme opravdu do sytosti. Navíc výborně zvolení herci hlavním hrdinou počínaje (jeho přivřené oko jenom krásně dokresluje všechno, co se mu stalo) a psychiatrem - Keiferem Sutherlandem k nepoznání - konče. Je škoda, že režisér nedokázal dotáhnout závěr k mému úplnému uspokojení a že některé triky značně váznou (malý rozpočet?). Ani naznačená symbolika a mytologie (spirála, historie a původ cizí rasy) nebyla úplně dotažená, přestože umožňovala docela zajímavý rozbor a nabízela potenciálně velmi zajímavou odbočku z hlavní vyprávěcí linie. Je to trochu škoda, protože přestože se "Smrtihlav" sám inspiroval mnohými díly z minulosti, sám se stal inspirací pro mnohé novější filmy, nakonec mnohem slavnější a úspěšnější. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (19)
- V nemocnici jsou vyvolávána jména "Dr. Benway" a "Mr. Lee", což jsou postavy z knihy Williama S. Burroughse "Naked Lunch". (Chatterer)
- Snímek byl vizuálně inspirován německýmí filmy Metropolis (1927), Upír Nosferatu (1921) a M (1931). (Chatterer)
- Téměř stejnou, ve filmu často se opakující scénu, ve které Emma (Jennifer Connelly) stojí na molu se zábradlím a výhledem na širé moře, si zahrála ve filmu Requiem za sen (2000). Rozdílem jsou jen její šaty a partneři přicházející k ní zezadu. (jelinet01)
Reklama