Deník mrtvých

Romera mám radšej ako scenáristu než režiséra, v tomto prípade si strihol hneď oboje a výsledok nie je vôbec zlý, a to aj napriek tomu, že na FF som prísnejší a máločo ma v tomto smere osloví. Za každú novú výnimku som však vďačný. Úvod bol síce troška zdĺhavejší, čoskoro sa to však rozbehne a snímok naberie na atmosfére a napätí. Dokonca tu odznelo aj pár pekných myšlienok. Miestami mi to dosť pripomínalo seriál TWD, len masky neboli tak dobre urobené a samozrejme nemalo to tak rozvinutú dejovú linku. S minimálnou úpravou deja by som si to však vedel predstaviť aj ako pilotnú vecičku k tomuto seriálu. Koniec bol podľa môjho gusta, takže celkový dojem u mňa vyznieva do nadpriemeru. Romero tentoraz zabodoval. 75/100 (03.09.2014)

Netušil som, čo čakať, keďže šlo o moje prvé stretnutie s Romerom. Zo začiatku to bolo zdĺhavé, a vďaka found footage forme ma to len viac nudilo. Lenže po chvíli sa to rozbehlo, a s pribúdajúcimi minútami stále milšie prekvapený. Je známe, že Romero používa tému zombies ako kritiku spoločnosti, no že sa bude jednať o morálnu polemiku podanú tak, že skutočne prinúti diváka sa nad tým všetkým zamyslieť, som nečakal.Prekvapili ma aj niektorý herci, mj. Michelle Morgan a Scott Wentworth. Celkový výsledok je stále v priemere, ale lepšom. Silné 3*. (04.12.2013)

Můj první Romero- nemůžu srovnánat, takže se ani trochu nestydím a dám 4*. Banda vysokoškoláků chce ukázat pravdu, natočit film a šup- upload na Youtube. Prosté, ale dobré. Ovšem na konci jsem se cítila značně ošizena, nevěřila jsem, že je opravdu konec, jenže opravdu byl. Můj celkový dojem je ještě ovlivněn jedním faktorem- prvních 20 minut jsem si u toho četla, takže moc nevím, co se odehrávalo... A jedno poučení na závěr: koupat se, aniž byste se zamkli, se vskutku nevyplácí- pokud tedy nejste nekrofily:) (08.05.2008)

Nejnovější film z Romerovy zombícké série oceňuju jako vzácný příklad velmi razantního a angažovaného nezávislého hororu. Celý film je pojatý jako pravdivá reportáž o šířící se nákaze zombies točená výhradně videokamerou málokdy viděného hrdiny, studenta režie, s občasnou výpomocí jeho přítelkyně a členů štábu, se kterým před vypuknutím nákazy točil studentský horor o mumii a blondýně. Tam, kde svého času skončila ZÁHADA BLAIR WITCH – sobeckou hrdinkou, svou posedlostí filmovou "pravdou" občas nesnesitelnou –, Romero pouze začíná. Smysl počínání hrdiny obestírá clona ambivalence: až do konce se pohybuje na škále mezi prorokem a šaškem. Romero konkrétní způsob používání média kritizuje – nadužívání kamer v našich životech, kdy (slovy jedné z hrdinek) se vlastně přestáváme dívat, kamera v rukou „neutrálního“ pozorovatele se stává fetišem, násilí zaznamenané (místo násilí bezprostředně zažitého) se pozorovateli odcizuje, on se stává voyerem, násilí vzrušením –, zároveň však hlásá jeho evangelium. Pravda začíná tam, kde mainstreamová média končí, a pravými adepty jejího objevování jsou mladí nezávislí filmaři a bloggeři – pokud se jejich touha po pravdě nestává pouhým "uploadovacím" fetišem. Pravdou je, že Romero se občas jeví jako mírně iritující karatelský „páprda“, viz spíš mechanicky přilepený apokalyptický dovětek zpochybňujíci, zda si lidstvo vůbec zaslouží být zachráněno, odkazujíc tak na podobně laděnou pointu NOCI OŽIVLÝCH MRTVOL. Taky úplně nerozumím americké paranoii vůči vlastním oficiálním médiím; film spekuluje v tom smyslu, že by oficální média pravdu o domácí nákaze zastírala (že by narážka liberála na Irák?). Přesto si myslím, že Romero nesklouzává k tezovitosti: jistou zatuchlost významové roviny řádně provětrává intenzivním napětím, přímočarou brutalitou a pulpovním humorem (starý amenita a jeho trik s kosou). Romero jde na doraz, nebojí se násilí, nebojí se kontraverzních emocí (nákaza dělající monstra z našich nejbližších), svou mentorskou skepsi očišťuje filmařským zápalem. Natáčení filmu prostřednictvím videokamery v rukou hrdinů není příležitostí k „šouflkameře“; Romerova ruka je velmi jistá, nikdy nebere ze zřetele kompaktnost prostoru (naši orientaci v něm), nejrazantnějším výrazovým prostředkem je mu ostrý švenk. DENÍK MRTVÝCH je hororem, který vrací žánr ke své radikální, do ksichtu plivající – přesto očistné – podstatě. (07.10.2007)

Film u mě nijak zvláště nezabodoval. Ruční kamera mi přišla spíše na škodu, a těch napínavých scén se tady moc nekonalo. Monstrum, Blair Witch jsou filmy, ke kterým se ruční kamera přesně hodí, poněvadž člověk by podvědomě se chtěl podívat co se děje i mimo záběr kamery, ale bohužel nemůže. Ale v zombie hororu k této zvědavosti není prakticky ani důvod. Jinak potěší luk se šípy a pár scén. Postavy o ničem. Vyznění 50%. (21.10.2008)