Poslední dům nalevo

Vezmeme Eden Lake z roku 2008, místo zamilovaného páru nasadíme roztomilou rodinku, několik nabubřelých, nudících se dětí vyměníme za bandu uprchlivších kriminálníků a navrch dáme terorizovaným hrdinům pěkný domeček, aby se měli kde schovat. Takže: je Poslední dům nalevo vlastně jen kopírka hororu zmiňovaného na začátku? A jak to vlastně brát, když se v podstatě jedná o remake, tudíž stará verze byla ještě před oním britským šokujícím snímkem? Tak či tak, film Dennise Iliadise rozhodně není ztrátou času, a navíc: i přes na horor poměrně překvapivou délku nenudí ani na okamžik. Kvalitu snímku jsem si užil na stolním PC v blu-ray kvalitě, a vzhledem k pozdějšímu ději v zetmělém domě jsem udělal dobře, protože nejenže vynikly všechny předměty a postavy v šedi, ale černá zůstává díky několikagigové velikosti - již snímek schramstnul z disku - opravdu černá. Poslední dům nalevo se snaží mírně šokovat tím, kam mohu jako rodič dojít za pomstou při brutálním ublížení násilníků na mém potomkovi. Je evidentní, že tato základní myšlenka se režisérovi vydařila, ovšem poslední záběr dokázal celkový dojem z filozofického přemítání nad problémem srazit s překvapivou neoddiskutovatelností na kolena. Menší SPOILER: Ona scéna mi pak totiž zdaleka nepřišla jako pomsta, zde si chtěl tatínek prostě ukojit své krvavé choutky a dokázat, že se z něj stává takový malý úchyl KONEC SPOILERU. I tak lze ale snímek hodnotit nadprůměrně a kladů v něm lze najít bezpočet. Ať už se jedná o surealisticky podanou řezničinu (které jsou tu prosím pěkně schopni lidé, ne nějaký Jason nebo Freddy), pocit beznaděje a soucítění s oběťmi, stupňující se napětí, efektní kamera, dobrá hudba... Tento remake se prostě nadmíru povedl, a nebýt občasného pocitu opakujících se záběrů z podobných snímků, který mne pronásledoval po celou stopáž (vybavilo se mi třeba Funny Games USA, ono Jezero smrti...) a posledního malého WTF, bylo by to rozhodně za pět. P.S. Konečně nějaký obstojný chlapský hrdina, který neomdlí při prvním nakopnutí do břicha a pěstí do obličeje! (20.08.2009)

Nudné, prázdné, samoúčelné. Násilí tu není ani šokující, ani estetické, ani burcují, jen vyprázdněně exhibující a otravně blbé. Postavy nemají absolutně žádnou svobodu rozhodnutí, tvůrci je vždycky natlačí tam, kde je chtějí mít a brutalita je tak jediným východiskem z nouze. Další potvrzení toho, že Hollywood dělá z perel králičí bobky. V "nehororovém" Bergmanovi je stokrát víc opravdového násilí, opravdových dilemat, opravdového utrpení. Tahle nažehlená kravina patří do středu pelotonu mainstreamových pokusů šokovat. Koho? Leda děti. (17.05.2009)

Slušný rozjezd, ale snadno předvídatelný děj mi nedovolil ani jedno malé překvapení ( snad jen kromě závěrečné scény s mikrovlnkou :P ), takže pro mě len další, průměrný '' maso '' thriller s nějakou tou povedenou scénou... 60%. A taky se pochlubim se svým nepříliš dobrým zrakem - až do závěrečných titulků jsem si myslel, že koukám na Alexis Bledel ( Gilmorky ) v blond provedení a né na Saru Paxton ( do dneška mně neznámou herečku ). (04.07.2009)

Původní „Last House on the Left“ pojímal motivy násilí a pomsty exploatačně. Remake ze stejného příběhu vychází k fyzicky intenzivnímu thrilleru. V obou případech se jedná o typické produkty své doby. Zatímco Cravenův originál je esencí laciných brakových bijáků ze sedmdesátých let (drogově poblouzněná nesourodost vyprávění; třeskutě ubohá forma; zkazky o filmu, jeho interpretace a ostatně i jeho slogan z plakátu jsou mnohem podnětnější a dramatičtější než film samotný), stejnojmenná novinka je zase stylově čistá žánrovka dle současných mainstreamových norem. Nicméně zatímco Craven se vůbec nezatěžuje otázkou legitimnosti či etičnosti pomsty, tentokrát film v absolutním finále přichází se zneklidňující tečkou, která happyendu dodá zlověstně mnohoznačný rozměr. Jistě, nový „Last House on the Left“ není originální, nicméně to nebyl ani Cravenův „originál“ (lépe řečeno brakové přiznané přepracování Bergmanova „Pramenu panny“). Ale narozdíl od Cravena dokáží tvůrci nové verze starý koncept obohatit (viz závěr) a především uchopit koncepčně a konzistentně. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (15.05.2009)

Remake řeckého režiséra Dennise Iliadise je mnohem blíže thrilleru a dokazuje, že se tentokrát muselo hrabat pečlivě, tedy až k počátkům samotného mistra žánru, Wese Cravena (zde jako producent, a patří mu dík, že nás ušetřil dvojice dementních policistů z originálu). Ostatně pár detailů se změnilo, ale podstata zůstala stejná. Máme tu opět dvě krásné roštěnky, kterým se zachtělo po troše trávy, a tak se nechají zlákat introvertním synkem psychopatického tatínka, který právě za pomoci svých stejně vyvedených kumpánů pláchnul před zákonem. Hoch chtěl jen trochu normální konverzace se stejně starými dívkami, jenže tím jim pořádně zatopil. Trio kriminálníků totiž nechce žádné stopy. Remaky ve Státech prostě letí, takže můžeme jen hodnotit, s jakými výsledky. The Last House on the Left určitě nedopadl špatně, ba naopak. Nelidská brutalita je prezentována stejně naturalisticky jako v nedávném hororu Oni, naštěstí tu máme po delší době opět „normální“ vrahy bez nadlidských schopností, emoce, které nejsou umělé a rodiče jedné z nebohých dívek, které pomsta žene vpřed. Stejně jako v originálu (ve kterém se vše podstatné odehrálo za denního světla – tady bohužel nikoliv) pak můžeme debatovat, jak daleko zajdou rodiče, když si jejich trpící dítě projde peklem a oni to „vědí“. Ostatně oproti originálu funguje všechno mnohem uvěřitelněji – herectví, dialogy, jednání postav. Jen ona brutalita byla tehdy určitě údernější (vezměte v potaz 70. léta), takový Aja, který Cravena při vší úctě překonal (remake Hory mají oči), umí šlápnout na plyn a nepůsobí samoúčelně – tady to bohužel nevychází úplně nejlíp. Nebýt takové plochosti charakterů a absence vyššího zájmu diváků, mohla být pomsta pořádně vypečená. I když ku prospěchu je fakt, že rodiče dívky tentokráte jednají na dosud nepoznané ohrožení spíše pudově, než-li nějak cíleně. Nejsem příznivcem série Saw nebo Hostelů, ale koukněte na obě verze a kvalitu a poselství posuďte sami!! (11.06.2009)