28 dní poté

Boyle dokázal, že aj z klasickej horrorovej zápletky sa dá vyťažiť slušná pointa. Už od začiatku veľmi brutálne a chladné, film sa nebojí ukázať krv a to mu ozaj seklo. Scenár a nápad celkom dobrý, až na tú reálnosť v pár scénach. Ale ako horror dosť slušné, boylovsky tradične skvelý audio-vizuálny podmaz, pomohla aj zvláštna, ale dobre vsadená hudba. 80%. (14.06.2006)

Skvělý horor, v kterém se dá napětí krájet. Opuštěný Londýn navodí pocit zoufalství. Tomuto pocitu může konkurovat snad jen opuštěný New York z Já, legenda. Celý film se nakonec pošoupne do zcela jiné roviny, než jsem ze začátku předpokládal. Což bylo velice přijemné překvapení. Až na pár nelogičností je to užasný horor o kterém se vám možná bude i zdát. Osobně se těším, až se podívám na pokračování. (04.10.2008)

Scénáristická zhovadilost, která nemá v mnoha ohledech hlavu ani patu, postavy se chovají naprosto iracionálně, dějová linka se mění podle potřeb a ani ten konec za moc nestojí. Obzvlášť posledních 30 minut je úlet mimo naši soustavu, kdy jsem si říkal, jak mohl někdo provést, s tak nadějnou zápletkou, takový humus. Jenomže Boyle umí točit velice působivě, intenzivně a Cillian Murphy je jako vždy nezapomenutelný. Tak co s tím. 50% (15.03.2007)

Woha. To je poprvé co píšu nějáký komentář podruhé. Havárie serveru se tady na ČSFD jen tak nevidí (musel jsem si to někam poznamenat :-). Nejpůsobivější scéna snímku 28 DNÍ POTÉ je bezpochyby pouť Cilliana Murphyho vylidněným Londýnem. Což je v podstatě hned druhá scéna filmu. Dál už se jedná o post-apokalyptický snímek o přežití a lidských vstazích, střihnutý ne-úplně normálním zombie hororem. Trochu problém je chatrnější scénář (nemůže se rozhodnout jakým filmem nakonec bude), který Danny Boyle zachraňuje vizuálními parádičkami (dokonce jednou i olejomalbou) a netradiční kamerou. (24.08.2007)

Jeden můj kamarád to viděl přede mnou a říkal, že prý se tam nic neděje, žádný zásadní zvrat tam nenastane a kdesi cosi, mám ale pocit, že zde jde o něco jiného - spíš o to, jak postavy na epidemii reagují,, ne, jak se kvůli ní vyvinou. Opravdu jsem čekal slátaninu, dostavil se však ryze fyzický strach z nemocí, infekce a přiblblých "ochránců zvířat." Všechna ta paranoia, sny, plukovník a lidé vymknuvší se kontrole mě maximálně uspokojili... Teda skoro :-) (06.01.2004)