28 týdnů poté

Pro všechny, kteří kdy přemýšleli o tom, jak by vypadala taková ‚pandemické after-party‘, přináší Juan Carlos Fresnadillo velmi (ne)uspokojivou odpověď. Zázraky tenhle španělský talent sice neumí, ale napumpovat film dynamikou, vyházet cokoliv, co byť jen zavání kompromisem, a vše okořenit pořádnou porcí beznadějné atmosféry zvládá na jedničku. Za doprovodu perfektní Murphyho hudby a s ansáblem výborných herců (Jeremy Renner se do uniformy na plátně narodil) nabízí vysokou porci adrenalinové zábavy, korunované hned několika vrcholy. Vyčítat tomu sice lze mnohé, ale ten film je jako zdatný chameleon, kterého budete obdivovat o to více, jestliže do jejich pavilonu nechodíte třikrát týdně. (05.08.2009)

Už je to docela dlouho, co jsem viděl 28 dnů poté. Ale musím se přiznat, že jsem po filmu měl takový ten zkurvený pocit, že ze mě film vycucal všecko, co mohl. A tohle pokračování to udělalo stejně tak. Nevidím v tom jediný důvod, proč byste ho měli zahazovat, a že ho taky zahazujete. Režisér Chuan Carlos natočil pokračování v osobitém stylu. Sic se klepající kamery nezbavil, zato pro diváka nechal pár docela zásadních změn a to mě udrželo až do konce. A možná by udrželo i dýl, ale bůhví kam až by po další půlhodině scénáristi byli schopní zajít. Líbilo se mi ale, jak se samotný režisér pokoušel být osobitý a natočil to tak, jak to cítil. Žádné matlanice, žádná čistá akce. Tady si střihač máknul, jako dlouho ne. A díky němu jsem pak měl při každé adrenalinové scéně srdce až v prdeli. Tak to má být. No a při psaní komentáře to tady má 67 % A to jsem se nezmínil ani o samotné, neskutečně dokonalé muzice. Byla to bomba, ne úplně dokonalá, ale cejtil jsem se u toho naplněnej adrenalinem, jako dlouho ne. Zkušenější uživatel čsfd v tom viděl maximálně díry, né v zombících, ale ve filmu. A další fakt, že dvojky to prostě lehký nemaj. Každopádně tady odborník lehce ostrouhal. Sleduju zdejší odborná hodnocení, která odborným znaménkem určují, že film je ve většině případů na 50 %. Výsledný počet 67% je nakonec vcelku dobrým překvapením a trnem v oku nejednoho odborníka. Je vidět, že film se normálně líbil. Nedivím se, mně se také líbil. Proč by ne. Má všecko co dobrý film mít má, tak proč v něm hledat složitosti? (30.03.2010)

První půl hodina je skvělá. Začátek se znovu-osidlováním Británie, respektive Londýna nabízí úžasnou atmosféru a očekávání co bude dál. Pak snímek přejde do části, kde znovu začne řádit infekce (to doufám není spoiler ;-) a začíná masakr. Scéna, kdy snipeři nedokáží rozeznat infikované od nenakažených je obzvlášť působivá, stejně tak bombardování "prvního sektoru", kosení trávy vrtulníkem a stadion ve Wembly (hoši už si tam tenis nezahrajou che che). Vlastně i cesta naslepo tunelem je geniálně udělaná. Bohužel se jedná více méně o klasickou útíkačku, což trochu kazí dojem z tak skvěle rozehrané partie. Každopádně, nudit se určitě nebudete, tím jsem si jistý. Herecké výkony jsou taky hodně slušné (hlavně dvojce Rose Byrne a Jeremy Renner). A konec? Tak trochu klišé, ale já mám pro tenhle typ konců slabost :-). No nic jdu vyhlížet zombíky z balkónu. Je to přece jenom docela kousek. Naschle za 28 MĚSÍCŮ POTÉ. (28.08.2007)

,,CO KDYŽ SE TO VRÁTÍ?“....... /// ...aneb o tom, jak kvůli dvěma parchantům a nešťastným taťkovi přišla Británie o naději. Plno válečný akce (ve který se umírá), svižnejch zombíků (který museli sežrat Bena Johnsona i Maurice Greena), jednoduchej, ale svižně odsejpající příběh o (ne)budocnosti. Liduprázdnej Londýn má výbornou atmosféru, stejně jako úvodní scéna. Jistě i díky hudbě. Občas jsem si sice říkal: ,,Proč?“, ale i tak - 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nesnáším rodinný typy. 2.) Zjistím, že nejefektivnější zbraní proti zombíkům (možná by se to mohlo uchytit i jinde...) je vrtule vrtulníku (rotující – samozřejmě). 3.) Mám deprese z přeplněnýho Londýna. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (01.11.2011)

Jeden slušný hudobný motív, tona filmových klišé a zbierka morbídností. Sorry ak strácam nadhľad - veď ide o zombie horor - ale cítila som sa ako po dvoch hodinách sledovania správ z Blízkeho východu. Väčšina filmu je vyplnená zábermi na rozstrieľaných, roztrhaných, posekaných, horiacich a inak umierajúcich či už mŕtvych ľudí... jednoducho ma to po čase prestalo baviť. Všetko ostatné išlo stále viac na druhú koľaj a tak vo mne tá samoúčelná "řežba" vyvolala dojem, že nikto by neutrpel, keby tento film nevznikol. Náplňou je to nakoniec presne to isté, čo už tu bolo stokrát. Ešte aj tých pár "akože inovatívnych" prvkov bolo vykradnutých. A našliapnuť si v závere už aj tak zbytočného pokračovania ešte na trojku - tomu hovorím trápny optimizmus! Súhlasím s Adrianom aj Monologom. (29.11.2007)