Creed III

na jednu stranu sem se trošku bál co s Creedem udělá absence jeho mentora Rockyho, ovšem na druhou stranu tahle série dospěla do stádia kdy by se měla hnout dál a Stallone/Rocky do ní při vší úctě k němu už moc nezapadá. Jordan pak ukázal, že se bez Slye obejde a svůj režijní debut ustál se ctí. Třetí Creed tak přináší nejen to co by člověk od téhle série čekal v podobě dobře nasnímaných boxerských zápasů (ty jsou správně intenzivní a bolí i diváka), ale velmi dobře funguje i v té nesportovní rovině, kde hraje prim dávné přátelství, nenaplněné ambice a křivdy. Sám Creed se konečně nechová jako debil a u jeho postavy je oproti předchozím dílům vidět jasný posun. Ještě o něco lépe je na tom pak hlavní záporák v podání Jonathana Majorse, který dokáže solidně nahánět strach, stejně ale tak dokáže vzbuzovat soucit a pochopení. Není to tak dávno, co sem právě Majorse měl za někoho, kdo neumí moc dobře hrát a myslel sem si že jeho "hvězda" nebude zářit moc dlouho, přičemž on se za těch pár let celkem solidně "vybarvil" a ukázal, že jeho potenciál je veliký a zastavit se ve finále může jen on sám...80% (08.04.2023)

Ze třetího Creeda se vyklubal velmi solidní a sebejistý režijní debut. Jordan to před kamerou v téhle roli umí, to víme, ale zvládá to i za ní. Především v první části, která je spíš o dialozích a oťukávání dvou starých přátel, kteří se po letech setkávají a do života obou se vrací i pár ošklivých událostí z minulosti. Jonathan Majors je Jordanovi důstojným spoluhráčem jak při dialogových výměnách a snaze znovu nakopnout staré přátelství, tak i v ringu, kde působí jako nezastavitelné zvíře. Celkově je však třetí Creed lepší nečekaně v té neboxerské rovině, ke totiž konci působí malinko uspěchaně a občas lehce pateticky a možná i v některých momentech malinko úsměvně. Rozhodně ale lépe než posledně a taky lépe, než bych čekal, když bylo oznámeno, že se nezkušený Jordan chopí režie. Tady se mu i přes občasná zakopnutí povedlo dorůst do té úrovně, že se obejde bez Rockyho. I bez Stallona. (02.03.2023)

Teď ale vážně. Creed III je první díl stojící na vlastních nohách bez postavy Rockyho a první film režírovaný Michaelem B. Jordanem. To budilo obavy, už jen protože je velké sousto mít takový film jako první v kariéře a jelikož byl vztah Donnieho s Rockym srdcem obou předchozích filmů. Naštěstí to funguje skvěle a Creed se tak zformoval do série, která stojí na vlastních nohách a má zápletku a děj, který je čistě originální. Příběh nám říká, že minulosti neutečeme a musíme se jí stavět čelem a tohle funguje, protože srdcem snímku je tentokrát Adonisova minulost a jeho vztah se soupeřem Damienem, se kterým byli jako bratři. Opět fungují osobní i boxerské linky, které se fajnově prolínají a tvoří solidní podívanou. Jordan je přiznaně inspirován anime a je to znát, díky tomu má každý souboj svůj nápad a provedení, které je na západě nevídané a funguje je tu parádně. Přesto to tvoří určitý nesourodý styl, prozrazující, že je režisér začátečník, kterému jde nejlépe točení dialogů a příběhových chvíli. I přesto, že soubojům chybí to pravé napětí a emocionální vypětí předchozích dílů, jsou pořád skvělé a památné, jen to finále mohlo být údernější. Nejlepší Creed to sice není, ale je to důstojný člen série a fungující film s jedním z nejlepších záporáků série. Navíc malý Creed měl v pokoji plakát Naruta, takže instantních 10/10! (03.03.2023)

Rocky vo filme nie je, už to je výsmechom. Pre fanúšikov série by to malo byť veľké mínus. Film nemal šmrnc, ani veľké emócie, taký rekreačný film s klesajúcou tendenciou. Film v rovnakom nudnom vzorci, v ktorom hlavný hrdina aj po 3-ročnej prestávke stále víťazí. Samotný Adonis je antipatická postava, ktorej ťažko fandiť a celkovo to vyznieva, ako BLM film natočený pre BLM. (22.03.2023)

I Krýt 3 se jako obvykle zapomíná krýt a neutěšeně pokračuje v plagiátování Rockyho Negrorockym. Tentokrát se vydal rabovat Rockyho V., a taxi Negrorocky nejprve rohovnicky vypěstuje své nejlepší negroBíeFeFko z mládí v ghettu, to se následně samosebou arogantně urve z negrořetězu, a tak mu musí náš negrohrdina dát pořádně na piču a morálně jej ukotvit, aby zase kluci mohli být negroBíeFeFka. No a já musím připustit, že je to asi ten nejméně otravný Negrorocky ze všech tří, tentokrát se to obešlo i bez úmorného lkaní nad brutálními útrapámi toho stále tolik zotročeného negroživota, jakož i bez ukrutných dělnických mouder dědy Staloneho, který se zjevně na to lopatí mentorování už konečně kompletně vysral, a dokonce se tam už ani nedává za vyučenou žádným privilegovaným a apriori rasistickým zkurveným bílým hubám. Nasraně druhé je zde však gró celých těchto boksopičóz, tedy vlastní vybouchávání palic, tak nějak zcela bez šťávy, emocí, kulantní choreografie, gradace i katarze, a vy po skončení vůbec nemáte chuť vyběhnout ven, potahat po zemi pár klád a pneumatik z traktoru, načež ztřískat nějakého o dvě hlavy menšího a třicet kilo lehčího školáka, jako po Rockym. Prostě si dva mouřenínové suše otřesou míchou, a ta scénáristická kontuze mozku, že takhle přijde negr z ulice, hned ho vezmou do pěstění s nějakým neporazitelným Meksikánem a poté rovnou na Mistrák galaxie v poloretardované váze, tomu taky dvakrát nepřidala. Takže tři, ať nežeru, a počítám, že se dle zavedených pravidel tak za 15 let dočkáme okopčeného vyvrcholení celé série s názvem Krýt Bambula, ve kterém senilní a atrofovaný Míša Jordán ukousne ucho nějaké dvacetileté a o třicet kilo těžší gorile. (10.04.2023)