lineker

Ode ke zdi seroš a nejen žánrově. Dvě osoby, které se přitahují a zároveň odpuzují svou duševní poruchou. A úplně stejně to má s nimi i divák. Oba mne hrozně srali, ale zároveň jsem jich litoval. Bylo mne za ně několikrát silně trapně, a někdy bych jim oběma nejraději jednu natáhl. Ta nemožnost to rázně ukončit mne šla hrozně na nervy a já vůbec nechápal proč to nejde. Nechápu to vlastně doteď.

Seriál, který vás více něž bitvami a akcí provede japonskou kultůrou, zvyklostmi a osobními pocity jednotlivých postav na začátku sedmnáctého století. Tedy v době, kdy se schyluje k občanské válce a boji o šogunát.

Stojí to na tom nápadu, který je navíc zpracován takovým způsobem, že vás film prakticky nenechá odpočnout.

Klášter, novicka a dá se tušit, že se začnou dít divné věci. A jak jinak, než na základě v minulosti odehrané tragédie. Formálně se toho španělům nedá moc co vytknout, a některé pasáže působí i silně epicky ( zatmění slunce ). Ale celkově film, který nikterak nevybočuje ze stereotypů duchařiny v prostředí chrámu páně a jeho věrných řeholnic.

Řek si mne o "pět" omotal kolem prstu. Velkým příběhem, který je na své dřeni ošoupaným tristním dramatem, prachem obdařené knihy ze druhé řady knihovny nejedné znuděné paničky. To vše je však povýšeno takovým způsobem, ze kterého se tají dech. Těch 141 minut prolítnete rychleji něž Carlos Sainz zatáčku ve svých nejlepších letech. Artové a přece jdoucí divákovi v ústrety podbízivou chůzi skrz skoro až Zemanovský vizuál, kamerové hrátky, sarkasmus ze kterého by se jeden sesypal a především do morku kostí se vryvající herectví Emmy Stone. " Je to všechno moc zajímavé". "To co se děje". Emoce na desítce.

Nedokoukáno. Naivní, mimo realitu. Vědecké, laciné bajky pro diváky věřte/nevěřte. Já nevěřil. Ve srovnání s Akty-X je to takový spíše humorný bráška.

Nakonec ano. Za "mladou" Baconkou, pár slušných lekaček a vcelku originální hororový námět.

Jako vážně? To bych asi musel mít vystřeleny mozek z palice, abych se aspoň dvakrát zasmál. Fekálni, primitivní rádoby hůmor, čtvrté cenové kategorie.

Postupně si mne to získávalo. A to hlavně nelhostejným postavám a samozřejmě tomu morálnímu přesahu, dilematu, jak lidstvo naloží s tím co se současné generace vůbec netýka. Na Netflix dobře odvedená práce, tentokrát bez laciného pozlátka v touze zalíbit se za každou cenu.

Takže po Halloweenu, tu máme i svátek krocanů, při kterém se amíci rozhodli uspořádat i trochu jiné oslavy doplněné o netradiční degustační menu. Eli, jak je jeho zvykem si s příběhem dvakrát hlavu neláme a nějaké ty časové souvislosti mu také příliš hlavu nezatěžkali. Někdy mne přišlo, že hlavní záporák by to snad vše stíhal jen za pomoci teleportace. V čem je Roth stále silný je invence v explicitě a vraždícich scénách. Na těch si dal opravdu záležet a divákovi přichystal nejeden zajímavý pošmak.