Renfield

Kvůli době, hercům a snad i jménu režiséra jsem se na Rozum a cit nakonec podíval a nedostal prakticky nic překvapivého. Interiéry a kostýmy jsou nádherné, herecké výkony velmi slušné (především Alan Rickman) a Ang Lee jistý. Příběhově lehce pohádka, ale to se dalo očekávat a navíc, možná to takto tenkrát opravdu chodilo. Avšak některé z žen nesnesitelné, konkrétně dvě opravdu nesnesitelné slepice. 60%

Osmdesátá léta jsou dávno pryč, takže i z tohoto důvodu je svátkem vidět podvodní (případně vesmírný) horor v kině! Minimálně tedy pro fanoušky žánru, mezi které rozhodně patřím. Pod vodou ho reprezentuje velmi slušně, má až nečekaně propracované kulisy podmořských laboratoří, z jejichž chodeb je opravdu cítit tíseň a to vůbec když se začnou dít "věci". K tomu velmi znepokojivou hudbu a samozřejmě pěknou kameru... atmosféra jak má být. Tvůrci si skutečně dali práci i s detaily, například na takové skafandry se kouká opravdu hezky. Na vysoké úrovni jsou také podvodní monstra, s jejichž účastí se naštěstí šetří. Navíc, ono jedno zásadní alespoň mně připomnělo práci mistra H.P. Lovecrafta, což samozřejmě velmi potěší. Co už potěšilo méně, je přístupnost, tady bych řekl, že se dalo jít výše a ve filmu ještě přitvrdit, přeci jen si to téma tak trochu žádá. Herecky překvapil a potěšil Vincent Cassel, samozřejmě ne zrovna výkonem, ale spíše účastí. Příběhově je Pod vodou nepřetržitou akcí, na rozhovory a monology postav příliš nezbývá čas. Nutno dodat, že je to tak lepší, ono totiž když ten čas je, mluvit by se raději nemělo, tady má film velké rezervy. Slušně provedené akční scény sice zachrání mnohé, ale cestu k postavám jsem přes ně nenašel. Tady to hold několik dramatických konverzací chtělo. O nikom se nic neví pouze útržky, jejich rozvedení by filmu velmi pomohlo. Nestalo se, i tak lehký nadprůměr, už jen za ty kulisy, monstra a atmosféru. 65%

Tak především, "píseň delfínů" je naprosto geniální! Film je nabitý hláškami a moudry jako vesmír hvězdami, má sympatické postavy a zcela jedinečného prezidenta! I když, jedinečného no... Dokonale šílené jsou i veškeré kulisy a samozřejmě Vogoni! Byrokracie a morálka, ale také romantická duše a geniální poezie! Knihu jsem četl a jsem spokojen. 80%

Volání Cthulhu donutí přemýšlet, jestli je vůbec možné dnešní technikou vystihnout atmosféru povídek H.P. Lovecrafta, jako prakticky dobový němý film, totiž působí dokonale. Já tedy věřím, že by to šlo a výsledek by mě zajímal, ale nikdo se k tomu stále nemá, spíš existují jen lehké inspirace, škoda. Naštěstí je tu Andrew Leman a H.P. Lovecraft Historical Society s jejich ohromným nadšením díky němuž natočili v dnešní době zcela jedinečný film. Ten navíc působí jako pocta hororům let dvacátých, stačí se podívat například na dokonale dobové kulisy, efekty, obzvlášť v té nejsilnější scéně. Ale zdaleka nejen to, i interiérové kamerové kompozice, nebo naopak detailní záběry tváří herců v těch nejdramatičtějších scénách. Ti povětšinou hrají zase velmi dobově, prakticky divadelně, díky čemuž působí scény jako ta v bažinách opravdu hororově. Ale vrchol filmu je samozřejmě jinde, při setkání, při cestě za ním, ze které skutečně mrazí a co teprve když se objeví! Posledních deset minut je splněným snem fanoušků H.P. Lovecrafta. 80%

Pojetí filmu je naprosto fantastické! Jak mám rád širokoúhlé formáty, tady bych neměnil ani za nic! Nádherný čtvercový formát pojme vše, venkovní záběry jsou úchvatné a jinak tomu není ani v interiérech, čemuž samozřejmě dopomáhá dokonalé využití světla a nádherné "dobové" efekty. Z tohoto pohledu je Maják i poctou filmu celkově, divák se ocitne v první polovině dvacátého století, tedy samozřejmě s přítomností zvuku. Ten je podobně jako kamera maximálně využit, především zvukové efekty jsou výborné, zvuk skutečně obklopí, zavře... a siréna houká. Například "snové" scény nabízí dokonalé prolnutí výše zmíněného a jsou také jedny z nejsilnějších ve filmu, mořská panna obzvlášť. Z dalších nemohu opomenout trefně sestříhanou alkoholickou scénu, kdy se do deprese přidá občasný vtip a povedené námořnické písně. A dál už jen temnota, horor... racci, pohřbívání za živa, poslední záběr na Thomase Howarda a zase racci, nebo až shakespearovská (co se herectví týče) kletba Thomase Wakea! Willem Dafoe svým výkonem opravdu občas působí jako ze hry Williama Shakespeara, oproti řekněme "více šílenému" projevu Roberta Pattinsona je to znát. Každopádně oba dávají postavám to potřebné, oba jsou výborní! Navíc tento můj pocit je jistě hodně ovlivněn i použitou řečí... "námořní" angličtina je dokonalá, líbivá a zase do atmosféry filmu nádherně zapadá. Co se jeho příběhu týče, už bych se opakoval, nepřetržitá temnota a deprese, čím blíže závěru, tím drásavěji. Ale jednu krátkou poznámku si neodpustím, výborná mi přišla i první "méně šílená" polovina filmu, ve které byl do detailu představen náročný život na majáku, včetně práce, nebo spíše převážně práce. A že celkové vyznění nedává smysl? Hm, když někteří myslí... 95%

Vizuálně velmi zajímavé, především snad věčně odtažitý pohled kamery, do chladných interiérů, ale i exteriérů. To i přesto, že je dům a vlastně celá zástavba umístěna do příjemného lesního prostředí. Kamera uvnitř domu je často statická, stejně jako divák pozoruje místnost, dění v ní. To je vyprávěno pomalejším tempem, scény působí velmi krátce, chvíli jsme tam, o něco později jinde... krátkou dobu jsem si na tento styl vyprávění zvykal. Celý příběh dostává děsivou pointu až před titulky, takže divák má možnost sám hledat důvody toho všeho, což je z mého pohledu dobře. Snad jediná a velmi důležitá věc mi v něm chyběla (Sebastian/Daniel se dá ještě domyslet), změna názoru a vlastně naprostá rezignace Michaely. Náznaky jsou, ale myslím si, že takhle zásadní změna chtěla trochu víc. Tiché doteky se každopádně nevěnují jen tomu hlavnímu tématu, je z nich cítit víc, například takový střet takzvaného východu se západem, což zase zaujme, vůbec když je to dobře podáno. Na Yorgose Lanthimose jsem též myslel, možná inspirace a možná taky ne, Michala Hogenauera se ale rozhodně vyplatí sledovat. 75%

Název lehce svádí ke komedii, ale žádná přemíra vtipu se naštěstí nekoná. Je to pocta lidem, kterým nebylo zlo lhostejné, je to příběh pomsty, který se téměř mohl odehrát. A nakonec je to i povedený mix žánrů, protože cesta za pomstou, je ve stáří nelehká a některé z jeho "útrap" film zobrazuje. Například taková cesta Vlastimila po domově důchodců, velmi silná z mého pohledu až depresivní. Nebo ta v bytě Antonína a první překážky... to je pak člověk rád, za "jak Vlastimil ke zbrani přišel" a trochu odlehčení v ní. Celým filmem provází mám pocit až nenápadná kamera, mnohé je z odstupu detaily prakticky žádné. Do toho matné barvy, spíše šedá, což filmu neskutečně sedí. Stejně tak nenápadná téměř žádná je i hudba, za to důraz na zvuk velmi patrný, což zase k příběhu sedne. Jiří Schmitzer a Ladislav Mrkvička dle očekávání naprosto výborní. A závěr? Řekl bych že dokonalý, i když alternativní... ze čtení jmen skutečně mrazí ještě dlouho po projekci. 75%

Rána jistoty, jak se dalo po jedničce čekat. Takže se nic zásadního výrazně nemění, ale úplná kopie to také naštěstí není. Příběh samozřejmě zůstává "nenáročně zábavně přepálený", jak se také pro podobný druh filmu sluší. Úvodní titulky jsou opět velmi originální a to (tentokrát) včetně loga studia, navíc výběr hudby k nim trefný. Změna je snad v celkovém pojetí totiž zombie tu samozřejmě jsou, dokonce více druhů (Homer s motýlky nejlepší), ale celkově mám pocit, že se vlastně zas až tak moc neřeší. Mnohem větší prostor dostávají postavy jejich život a především hlášky, narážky... prakticky na nich je postaven celý děj. Proto snad nepřekvapí, že většinový prostor dostává (a když nedostává, stejně si ho ukradne) Woody Harrelson. Co už možná překvapí, je dokonale růžová Madison z mrazáku v podání Zoey Deutch. Právě společně scény těchto dvou jsou ty nejlepší! A dál? Samozřejmě pacifisti, žádné zbraně, za to spousta pochopení, v Zombielandu něco neočekávaného. Každopádně škoda věže... ale využit se musí co je po ruce. A Bill Murray? Ano! 75%

Za mě trailery nelhaly další z řady zbytečných Terminátorů, z řady, do které tento prý nepatří. Dobrá, ale to by se musel podařit alespoň naprostý základ, napojení na kultovní dvojku a ten tedy nevyšel ani náhodou. Ono šroubovat něco na jasně uzavřený děj, vymýšlet nemyslitelné a navíc to brát celé vážně? Jasně, já se tímto "bavil". Alespoň jedno podvojkové Terminátory spojuje a drží nad vodou, tím je samozřejmě Arnold, i tady jasný tahoun děje. Linie s ním (samozřejmě až na ono napojení) špatná není, dokonce v ní funguje i vtip. Dle očekávání je tahounem i v ne úplně špatných (ale kýčovitých) akčních scénách... takže sázka na tři necharismatické a ve většině případů nehrající ženské hrdinky nevyšla. Na tak ohlašovaný film trochu málo, škoda. 50%

Velká škoda nedotažených scén, či témat... Rodinný film toho chtěl říct mnoho, neřekl téměř nic. Téměř, protože alespoň jedno z mnoha témat smysl má, je jim samozřejmě trosečník Otta, zvířecí hrdina jehož příběh svou silou opravdu dostane. "Boj" s pro něj cizí přírodou byl úchvatně natočen a zahrán. Pes či psi zde jednoduše strčí do kapsy až překvapivě nevýrazné herce. Mám pocit, že jindy jména zaručující výborné výkony hrají na půl plynu, jakoby z nich to maximum Olmo Omerzu nemohl dostat. Za to se psy se mu či štábu povedlo nemožné, opravdu klobouk dolů. Výborná je také kamera Lukáše Miloty, což už jsem lehce zmínil. Ale na "seveřany" to ještě zdaleka nemá, každopádně co se českého filmu týče vítaná změna a snad krok k lepšímu. 55%