Reckon

Zázrak. Natočil se konečně film, kde když Sokol mluví, tak se u toho nechci zabít. O nějakou závratnou kvalitu nejde, ale pohádka neurazila. Pro zlepšení mohli zjednodušit některé dějové linky (Sokolovu o jeho bádaní i tu Krakonošovu) a naopak přitlačit na pilu v chemii mezi hlavníma postavama.

Cameron je prostě král. Nikdo neumí točit blockbustery jako on. Myslím si, ze tohle pokračování je i lepší než jednička. Vizuální stránku věci dokázal Cameron povýšit ještě na vyšší úroveň. Příběh je na poměry blockbusteru mnohem komornější. Není o záchraně světa. Je o rodině. Fakt nechápu, když někdo říká, že příběh je stejný jako v prvním díle. Není. Líbí se mi, že hlavní postavu už po Jakeovi přebírá někdo jiný. Možná strávil Worthington nejvíc času na plátně, ale během filmu se jeho postava vyvinula jen jednou. Zato jeho děti ….  Věc na kterou často narážím je, ze prý Cameron má dementní dialogy. Nemyslím si to. Dementní dialogy měl třeba Lucas ve Star Wars 1-3, protože rádoby vznešeně jeho postavy říkaly svoje repliky, ale vypadalo to křečovitě. Cameron používá obyčejné repliky v neobyčejném prostředí. Ty postavy prostě mluví jako my. Oproti jedničce ubyla Jakeova role vypravěče, což je jenom dobře. Vždycky je lepší, když příběh posunuje dopředu obraz nebo postavy skrz dialog.  Další dobrá věc je, ze trailery neprozradily děj jak v jedničce. Byl předvídatelný, ale to se dá filmu odpustit.  Oproti modernímu pojetí filmů zmizel laciný humor, který třeba zkazil osmé Star Wars. Není zase přehnaně temný, jako Snyderova Justice League. I když mám humor ve filmech rád (kdo ne?), tak tady mi nechyběl. Když to srhnu, tak v jedničce nás učarovala Pandora, ve dvojce to byla hlavně rodina Sullyových a samozřejmě Pandora taky …

OBSAHUJE SPOILERY NEJEN DON'T LOOK UP! Pro mě to byla emočně nejnáročnější komedie, co jsem kdy viděl. Z potutelného úsměvu na začátku propuknete v bujarý smích, jak se blíží konec filmu, tak vám zmrzne úsměv na rtech a na konci si chcete dát minimálně jednoho panáka, jak jste z toho na dně. A je to přesně dle toho, jak tvůrci zamýšleli. Vždycky jsem si myslel, že dokonalé satiry či kritiky společnosti se dá v umění dosáhnout jen nepřímou cestou místo toho, aby vám to bylo servírování přímo pod "čumák." Viz S čerty nejsou žerty, kdy se doteď divím, že neskončily v trezoru kvůli poslední větě filmu nebo Tři veteráni, kteří si vzali dobový režim neskutečně na paškál. Černobyl od HBO je taky skvělý příklad skryté kritiky. Samozřejmě jedna linka je ukázka toho, že SSSR se rozpadlo díky svým lžím a neschopnosti, ale je to namířené i na dnešní dobu. Závěrečný monolog o pravdě a lžích je toho pravým důkazem. No a pak přišlo Don't Look Up. Tvůrci si neberou servítky a všechny problémy konkrétně jmenují. Z většiny si dělají srandu, ale jsou tam i mrazivé momenty. A vše funguje. No a proč máte na konci pocit zmaru? Pro mě asi opravdu první film, který skončí špatně. Navíc jde o komedii. Googloval jsem katastrofické filmy, které skončí špatně nebo kde skončí svět. Nejdřív jsem našel seznam deseti katastrofických filmů, které skončí špatně. Viděl jsem z toho čtyři a nemyslím, že ani jeden z nich tam nemá co dělat. Jako svět v nich dopadne špatně, ale ne hlavní linka příběhu. V This is the end se dvě hlavní postavy dostanou do nebe přes počáteční zkaženost. Ve dvojce Jurského světa dostanou padouši za vyučenou, dinosauří mutant je zlikvidován a z hlediska diváka je dobrý konec, že se dinosauři dostali na svobodu. V Dnu poté otec zachrání syna, o což ve filmu jde. Nakonec v Drtivém dopadu přece lidstvo neskončí. Posádka vesmírné lodi se obětuje pro lidstvo, některé postavy se zachrání a ti, co umřou najdou před smrtí, to co hledali. Celkem happy end. Titanic třeba na první pohled taky nekončí šťastně, protože Jack potopení lodi nepřežije. Film ale není o vztahu Jacka s Rose, ale o záchraně Rose a ta to ve filmu i sama říká, že Jack ji zachránil ve všech možných ohledech. Takže je tu taky happy end, kdy je Rose osvobozena z prostředí, které nesnáší. Pak mě napadly tři filmy, které opravdu skončí špatně, ale u dvou je to tak půl na půl. V Dark Knightovi vyhrál Joker, protože z Harveyho udělal vraha a dokázal, že každý člověk má svou hranici, než propadne zlu. Na poslední chvíli ale Batman vše vezme na sebe a vytočí tak zatáčku pro dobrou stranu. V Planetě opic si zas myslíte, že je vše dobré, kdy hlavní postava se svou milou vyhraje nad opicemi a ujíždí od nich pryč. Pak ale on a divák dostane facku, která ho knock-outuje. Direkt je to nejsilnější v dějinách filmu (snad kromě I am your father), ale jen chvilkový. U Don't look up ten direkt trvá mnohém déle. No, a ten poslední film, který chci zmínit je Kladivo na čarodějnice. Ten opravdu skončí špatně, kdy je děkan Lautner zlomen a upálen, i když během filmu říká, že by se nikdy nepřiznal. Ještě se dozvíte, že hlavní záporák se dožil k devadesáti letům a umřel jako bohatý člověk a je vám z toho na blití. Kladivo na čarodějnice ale není komedie, Don't look up je.  Hlavní dějové linky Don't look up jsou dvě. Zaprvé chtějí hlavní postavy přesvědčit lidstvo, že se na ně řítí kometa, který ukončí život na této planetě. Druhá je s tím přímo spojená a to, aby se s tím něco udělalo. Obě tyto linky dopadly špatně. Nejdůležitější dialogy filmu jsou u "rodinné" večeře před zásahem, kdy si postavy říkají, že aspoň snažili něco s tím dělat. Jako diváci ale víme, že mohli udělat víc a příběh mohl skončit dobře. Dobře ale neskončil a vy víte proč. Protože v podobných problémech žijeme už dlouho a všechno ve filmu jsme už v obdobné formě viděli v jiných situacích. Proto je to aspoň pro mě komedie, která byla emočně nejtěžší. Filmová událost roku a to jsem ještě tři hodiny zpátky netušil, o čem ten film je.

Tohle prostě ne. Sejde se vám herecká elita Hollywoodu a vy z toho vytvoříte takovej paskvil. Naprosto ploché postavy bez emocí, příběhu a cíle. Jen postava Jennifer má nějakou hloubku, ale u ní je otázka, jak moc je konzistentní v rozhodování a vývoji postavy. Jednou chce jen klid pro sebe, pak bojuje proti režimu Snowa. Bez promyšlených charakterů a jejich motivací nemůžete stvořit zajímavý fiktivní svět. Takový Tolkien tohle všechno věděl. A ten nezačínal od vytváření světa. Vytvářel jazyky a k nim vytvořil svět a příběhy. Zpátky k HG. Asi u žádnýho jinýho díla mi nebylo tak jedno, když nějaká postava umřela. A že jich teda bylo. Zajímavý koncept byly samotné Hry, jenže když jeden z aktérů příběhu jsou samotní tvůrci Her, kteří ovlivňují úplně vše a můžou vše v okamžiku změnit, tak jste jako divák podvedeni. Postavy jsou pak jen loutkami v rukou tvůrců Her (scénaristů). Co se děje na obrazovce je vlastně zbytečné. V posledním filmu byla více jak polovina věnována malé vojenské jednotce, která si dala za úkol proniknout do srdce Kapitolu a zabít prezidenta. V nejdůležitější scéně, kdy byla vlastně válka rozhodnuta, nemá tato jednotka žádný vliv na děj. Jen pozorují, co se před nimi děje. I kdyby tam nebyli, tak výsledek dopadne úplně stejně. Fakt se cítím podvednej, že jsem všechny čtyři díly zhlídnul a z nich jsem nedostal vůbec nic.

Luxusní zakončení nejlepších animáků, co jsem kdy viděl. I slzička ukápla.

Docela povedená inspirace Hvězdného prachu. Má to teda dvě chyby. Úplně dementní scénář, kdy některý věty psali asi zhulení a hlavně Sokol, kdy jeho postava a dějová linka je naprosto otravná a zbytečná.

Ale jo, bylo to dobrý. Akorát si teda tvůrci spletli postavy a natáčeli novýho Jasona Bournea a ne Jacka Ryana.

Od odpadu to zachránila závěrečná scéna v pekle. Mohl by už někdo vysvětlit českým tvůrcům, že film má mít děj? Většina stopáže a i obsazení je zde naprosto zbytečná. Asi nejlepší příklad je Sokol.

Strašnej sranec. Myslel jsem si, že když to předchází Pelíškům, tak to bude komedie. Byl jsem sice překvapen, že tomu tak není, ale klidně bych to překousnul. Jenže jako drama to nefungovalo. K žádné postavě jsem si nedokázal vybudovat jakýkoliv vztah, takže mi bylo jedno, co na plátně prožívají. Jedinou zábavu jsem z toho měl a nejen já, když jsem si do jednotlivých scén vkládal hlášky z Pelíšků, které by se tam hodily. Asi nejlepší, která není moje. Sovětský voják vjede na koni do baráku a projde ho. A k tomu: To je vůl ten Boris.

Přestěhování značky Star Wars pod Disney se mi zatím velmi velmi líbí. Jestli konec byl epizody III byl dobrým spojovníkem se starou trilogií, tak Rogue One dotahuje šrouby do maxima a já měl okamžitě chuť si pustit IV. Konec Rogue One byl opravdu dokonalý a tím jenom nemyslím úžasnou bitvu o archív. Zbytek filmu táhne Felicity Jones a táhne ho opravdu dobře, i když je škoda, že k žádné nové postavě si nestačíte vybudovat nějaký vztah. Nejaké náznaky byly právě u rodiny Ersů a u skvělého robota K-2SO. Tvůrci Rogue One prostě věděli, že hlavním tahákem je svět Star Wars a postavy z původní trilogie. A že jich teda bylo. Nebudu tu zmiňovat všechny camea, ale všechny mě potěšily. Dokonce i C-3PO. Největší hvězda je ovšem Darth Vader, který si vystřihl jednu z nejlepších scén v historii Galaxie a kvůli té scéně mám chuť na to jít znovu. Nedostatek je pro mě hudební podkres filmu. I když mám Giacchina hodně rád, tak hudba fungovala pouze tehdy, když zapěl nějaký náznak starých melodií. I navzdory tomu dávám plnou palbu a zaslouženě. Jen připíšu malý spoiler, který ale si doporučuju zjistit. Na začátku nečekejte lítající písmenka ve vesmíru. Já to věděl předem a vůbec mi to nevadilo. May the Force be with us!