Planeta Krull

Spíš planeta Cruel s female postavou pojmenovanou podle vztekliny. Prostě film plný symboliky! Bohužel flm nás skutečně krutě opticky tyranizuje oněch 117 min (včetně titulků). Směšné masky i souboje, směšné postavy a podivný děj. Týpkovi unesou nevěstu a místo nového inzerátu na seznamce na sebe nabaluje partu nesympatických postav. Když jsme u toho, ani král Colwyn není ztělesnění sympatického hrdiny. Týpek jménem Ergo Velkolepý aspiruje na jednu z postav, kterou byste odsoudili k doživotnímu žaláři s Jar Jar Binksem. Ani opěvovaná kompozice Hornera mi nesedla. zasloužila by se lepší držák. A přitom si stačilo jen vzít k srdci selskou radu našich babiček - když mám búro, nekoupím si zmrzlinu za dvacku. Když na to nemám, netočím film s triky. I tak se film scvrknul v podivnou road movie, kdy neustále hledáme něco nebo někoho, kdo by trochu neutralizoval váhové kategorie Colwyna a nestvůry. Nechci to zprofanované slovo použít, ale nemám lepší synonymum - núďo. (05.03.2023)

Je to zvláštní, ale opět budu vybočovat z většiny. Mně se totiž ta všemi opěvovaná hudba Jamese Hornera skoro vůbec nelíbila. Podle mě má být hudba maximálně tak v pozadí, jemně přibarvovat a netlačit se na první pozici. Tady dost často doslova vyřvávala a přehlušovala málem příběh. Jinak nechápu, co kdo může mít proti smíšení SF a fantasy? Není to poprvé ani naposled, co to někdo udělal (třeba Vládcové Univerza, Vesmírní piráti, nebo knížka od Pierse Anthonyho Inkarnace nesmrtelnosti). Děj, co říct k ději? Pravda, je to slepenec několika různých seriálových epizod. Na začátku přijedou na svatbu, pak je napadnou Zabijáci. Pak Colwyn jede najít Gleiv a vysvobodit princeznu. A na cestě za princeznou potkává buď potvory, nebo pomocníky. Jako obvykle ve fantasy cestují, to už patří ke koloritu. Jestli vykrádá Pána prstenů? Možná, spíš se jím ale dal inspirovat, jako se Pán Prstenů nechal inspirovat veškerými hrdinskými eposy a legendami a ságami z lidské historie před ním. A stejně jako většina dnešní fantasy pochází buď od Tolkienova vlivu, nebo od Howardova vlivu (napsal Conana). Snímek se mi líbil velice, je to vlastně klasická pohádka neklasickým stylem a s docela příjemným nadhledem. Nedělá si z ničeho prču, ale ani vrásky. Dostali jsme se do slepé uličky kolegové scénáristi? Nevadí, vypomůžeme si další fantastickou postavou Pavučinové Vdovy. Jestli vykrádá Hvězdný války? Okrajově a spíš jen co se týká té vesmírné povory, která tyranizuje univerzum. Tenhle film je podle mě nejlepší zástupce toho druhu, který by měl člověk vidět tak kolem deseti let, protože pak si ho zamiluje natrvalo, jako se to stalo i mně. (18.07.2006)

Nedomrlý Cumberbatch v hlavní roli tu nádenicky přehrává, jak kdyby v sokolovně v Horní Dolní hrál tragédii všech tragédií od Shakespeara. U všeho má jeden vysmátý přitroublý výraz, což v kombinaci s normálními výkony zbytku osazenstva posouvá jeho výkon až na hranu guilty "tak špatný, až to nelze nemilovat" pleasure. V něčem odlehčeném ve stylu Princezny Nevěsty by to možná i obstálo, ale tohle chce být dospělou fantasy pohádkou. Výtečnou výpravou (exteriéry i studiovými kulisami) a Hornerovou hudbou jí také skutečně je. Je to přesně ten druh filmu, kterému by znatelně pomohla léčba nostalgií, protože vidět to jako kluk v tom správném věku, tak bych spoustu svých výtek (přílišná délka, zbytečné duo Ergo/kluk, kteří neudělají za celý film ale lautr nic, pasivní hlavní hrdina, který akorát vrhá spinner, více času se věnuje expozici než ději samotnému, vzájemná nesourodost jednotlivých jinak skvělých pasáží, kdy tu pospolu existuje půvabně béčkový záporák vedle výpravy do doupěte Odul... ehm, Lyssy, kde se v sobě skloubí fantastický design, tragika jednoho vztahu i napětí apod.) asi až tak neřešil. Jenže já je, bohužel, řešil. (22.07.2017)

Hrdina, následník trůnu se vydává zachránit svou nastávající ze spáru příšery, cestou potkává loupežníky, kyklopa, čaroděje, putuje přes lesy, hory, bažiny, na "sedmimílových" koních vstříc Černé pevnosti... Už jen ta Hornerova hudba zaslouží absolutorium! Nádherná fantasy pohádka s prvky sci-fi plná dobrodružství, romantiky, sympatických postav a humoru. Scénu s Černou vdovou v pavučině řadím mezi to nejemocionálnější, co jsem v žánru viděl. Další věc, na které jsem prakticky vyrostl a která i po letech neztratila nic ze svého kouzla. "Tenhle vejlet stál za to!" (08.02.2004)

Za devatero řekami a novohradskými horami, ještě než jsem chodil do školy, viděl jsem úplně svoji první fantasy. Bylo tam prostě všechno - království, princezna, teleportující se pevnost, věštci, obří pavouk, démoničtí služebníci jakéhosi t emného lorda s laserovými puškami, a supercool házecí ostatá hvězdice, kterou měl hlavní hrdina. Tu jsem si vyrobil ze stavebnice Sega a házel ji po celém bytě, prostě to byl tehdy film mého života. Jenom jsem neznal název...a teď, po nějakých sedmnácti letech, jsem ten film našel. A na čsfd zjišťuju, že téměř všichni co ho viděli tenkrát v televizi si prošli tím samým příběhem... (07.09.2012)