Planeta Krull

Pohádkový Krull, který samozřejmě nabývá v zámoří kultovního statusu, jsem nikdy v mládí neviděl. A je to škoda, protože je ukázkou skvělé zábavy právě pro dětské naivní diváky. Není tak upjatý jako Scottova Legenda, ale ani tak sofistikovaný jako Princezna nevěsta - dva snímky, které svojí atmosférou i vizuálním zpracováním připomíná Krull nejvíce. Btw: Nervydrástající scéna se stop-motion pavoukem je napínavá i po téměř třiceti letech - holt ty osminohý svině mají něco do sebe v jakémkoliv ztvárnění. 65 % (26.12.2011)

Zápletka je prostinká, jak už to u těhle filmů bývá. Možná až moc prostinká. Cesta za záchranou princezny je sotva víc než nepřetržitá série questů. Hrdinové putují od jednoho dobrodružství ke druhému, a jediná gradace spočívá v šibeničním časovém limitu. Fungovalo to na mě když jsem byl dítě a funguje to i dnes. Snímek obsahuje snad všechny možné klišé fantasy světa. Aby toho nebylo málo, tak scenárista příběh naředil pravověrným sci-fi. Tehdy mi z toho šla hlava kolem, a dneska jen uznale přikyvuji. Krull je perfektní syntéza žánrů, stojících většinou v ostrém protikladu, a proto má specifickou, téměř magickou atmosféru. Díky tomuto, kouzelné výpravě a bombastické hudbě Jamese Hornera. (12.12.2012)

Film mého dětství. Půjčili jsme si to z půjčovny na VHS a sjížděli to furt dokola až se z toho netvorův zámek nestačil teleportovat. Hodně mi to připomíná Nekonečný příběh, ale to asi je tím fantasy prostředím. A nejlepší soundtrack Jamese Hornera je jen třešničkou na dortu. Mimochodem Jan Železný se může zahrabat proti tomu jak tu háže oštěpem Kyklop, to je prostě krullovská liga. (26.04.2010)

Srdcovka z mládí boj s časem krutě prohrála. Kde jsou takové Star wars kouzelné, tam planeta Krull vypadá spíš odpudivě. Respektive interiéry a efekty hlavně v druhé polovině filmu. V první naopak na plátně čarují exteriéry, které jsou opravdu nádherné. I kostýmy jsou na dost vysoké úrovni. Hlavně jsem ale měl za to, že byl film plný emocí a hrdinství. Po skoro čtyřiceti letech už jsem z takový pocit bohužel neměl. (07.01.2021)

Jediné, co mi na téhle báchorce imponuje, je ta poctivá rukodělná práce všech těch kulis a interiérů (zejména patrné u smrtonosné bažiny a obří pavučiny), ruku v ruce s jednoduchými triky, které ale působí životněji, než dnešní digitální zvěrstva. Jinak je ale zde více než jindy patrné, že mezi fantasií a fantasmagorií je tenká hranice, kterou tvůrci přeskočili jak kamzík. Scénář připomíná dílko desetiletého kluka s přebujelou představivostí, který háže na papír vše, co mu vytane na mysl a diváku žasni!! Přeplácanost je patrná a ke konci už unavuje. Zbývá pak už jen úsměvné zjištění, jaké bezvýznamné podržtašky hrál Liam Neeson ve svých hereckých začátcích. (03.12.2012)