Zámek hrůzy

Už to není jako kdysi, když jsem byl malý soplák a tento film mě vyděsil natolik, že mě málem trefilo. Bohužel, jak stárneme a dostáváme rozum, některé pocity jako strach u hororů se pozvolna vytrácejí, je to škoda. Viděno mýma dnešníma očima, je to jen velice zle udělaný strašidelný dům, plný fajn efektů, ale jako celek naprosto zchátralý a nefunkční. Navíc, hlavní hrdinka nebyla vůbec fajn a hudba Goldsmitha tradičně mdlá a k ničemu. Zásadně jsem změnil pohled na tento film, je to brak. (24.01.2012)

„Myšiam v bludisku tiež nepovieš, že sú v bludisku.“ Knihu Shirley Jackson som čítal a môžem skonštatovať, že táto literárna duchárska klasika značne zostarla. Na jej prvé (zo zatiaľ dvoch, ak nerátame Kingov Dom v ružiach, ktorý ju vykrádal) filmové spracovanie si spomínam o dosť lepšie. V roku 1999 dostal Steven Spielberg ako producent čudný nápad: dať v tej dobe „svojmu“ úspešnému režisérovi Janovi de Bontovi (ktorý mu perfektne zrežíroval trhák Twister) desiatky a desiatky miliónov dolárov a áčkarské obsadenie za i pred kamerou (Wilson, Neeson, Zeta-Jones, Goldsmith, Kahn, ILM) na remake. Pestrý, farebný, bombastický, veľkolepý, trikový. Vedel som, že lepšie, ako prvý film, to asi nebude, takže prvých 40 minút ma milo prekvapilo. Nebol to zázrak, ale zámok bol taký prekrásny, až sa mi nechcelo veriť, že také stavby niekde na svete naozaj existujú a nie sú iba vyrobené na objednávku bohatého štúdia. Herci boli fajn, atmosféra starosvetsky tiesnivá, kedy vás mal vystrašiť vzadu prebehnúci nenápadný tieň a nie tupá ľakačka. Bohužiaľ, v 41. minúte sa snímka zvrtla na prehliadku zbytočných efektov, chaotické pobehovanie postáv (kto uteká? Kam? Prečo? S kým? Proti čomu? Za akým účelom? Vráti sa ešte?) a nelogických kravincov (chlapík povie, že bude v noci na stráži a ako prvé si ľahne na gauč). (28.05.2011)

V první řadě je tento snímek REMAKEM stejnojmeného snímku (Haunting) z roku 1963, který jsem viděl a je mnohokrát lepší (csfd - 87%). Zámek hrůzy není příliš strašidelný na rozdíl od původního Strašení. Do scénáře producenti nastrkali spoustu pitomin. Toto je další z mnoha krásných ukázek toho, jak dokáže Hollywoodská produkce otřesně zbídačit výborné předlohy. (06.02.2007)

Áčková duchařina opájející se počítačovými efekty a monumentálním titulním barákem - zřejmě nejparádnějším a nejpropracovanějším strašidelným barákem, jaký kdy byl ve filmu k vidění.  A díky němu a příjemné Lili Taylor se to až do nudného pobíhacího digi finále docela dá. Bohužel, de Bont má cit pro akčňáky, ale ne pro horory a hrůzu ani výraznější napětí to fakt nebudí (škoda, že nerežíroval původně zamýšlený Wes Craven). A Owen Wilson je tu jak pěst na oko. Ve stejném roce byl natočen i vypečený DůM HRůZY, remake zase jiné klasické domovní duchařiny s Geoffrey Rushem, plus lahodně gotická Burtonova Ospalá dira, která to vyhrála na celé čáře. (14.08.2007)

Tolik velkých jmen v takovém braku jsem snad ještě neviděl. O filmu jsem nevěděl absolutně nic. O to víc mě překvapil neustálý přísun hvězd na scénu. Kde však hledat další pozitiva? Napětí, atmosféra, originalita, gradace děje. Ano, to všechno tady chybí. Nebýt známých herců, kteří však předvádí svoje dno, tak je tady odpadů o mnoho víc. (08.05.2010)