Oko

Moje první setkání s asijským horrorem. Pokud se Oko ovšem horrorem dá nazvat. Námět jako takový nebyl až tak převratný, ale provedení se mi líbilo hodně. Znepokojivá atmosféra byla vytvořena velmi jednoduchými a nenápadnými prostředky. Ten romantický podtext mi ale vadil. Vlastně celkově to bylo hodně klišoidní a neoriginální, ale zanechalo to ve mně dojem, proto dávám čtyři. HUDBA: Orange music - na správných místech minimalistická, na správných místech tajemná, až horrorová. (20.12.2007)

Po skončení tohoto filmu jsem zjistil, že jsem očekával asi příliš. Hororová atmosféra mi přišla silně průměrná a ani "děsivé" momenty ve mě nevyvolávali nijak velký strach. To, že dívka vidí mrtvé (což připomíná Šestý smysl) je zajímavé, ale ne dokonale využité. Nutnost nalezení vykřičení pointy přímo divákovi je potěšující, ale nijak si tvůrci nepomohli. Hodně mě zklamala odhadnutelnost filmu, která hodně snížila můj celkový dojem o nejméně jednu hvězdičku. (11.03.2005)

THE EYE film, který tvoří velkou část atraktivitou dobrého zvuku, co bych u ostatních hororů neodpustil - tu mi to moc nevadilo. Thriller, který s divákem dokáže pořádně zamávat. Ale EYE není natolik silný, mrazivý, mysteriózní a poutavý jako ŠESTÝ SMYSL (který je i po opakovaném zhlédnutí stále úchvatný). Proto dám přednost M. Night Shyamalanovi, který je pro mě mystičtější a důmyslnější ve svém žánru než dvojice O. Chun a D. Pang. (08.08.2012)

Motivická zacyklenosť vychádzajúca zo siahodlhých mytologických koreňov. Jian gui nie je vlastne horor, to je len z polovice. Z tej druhej je tradicionalisticky konštruovanou komornou tragédiou dvoch žien, spojených náhodou naprieč časom a priestorom, ktoré čelia nezvratnosti osudu. Je psychologickou drámou o ťažkom návrate do normálneho života (z temnoty do svetla, ale ako sa hovorí, pod lampou býva najväčšia tma) i spoločenskou alegóriou reprezentujúcou pestrú paletu nepovšimnutých životov, ktoré skončia v zabudnutí a blúdia ako duchovia. Alebo vyčkávajú v aute netušiac, že prišiel ich koniec. Jian gui tiež, i keď nemá hlbšiu myšlienku, ktorá ide za hranicu toho, čo z filmu hneď pochopíme, pracuje vo viacerých plánoch. To môžeme postrehnúť napríklad aj v súvislosti s hrdinkiným liečiacim sa handicapom a s tým súvisiacimi desivými víziami - mimo paralely s vycibrenou audiovizuálnou stránkou, ktorá ponúka hneď niekoľko priam geniálnych scén (pasáž s horu na husle) je to práve zjavovanie duchov. Duchovia sa zjavujú len hrdinke, ak sa pozerá na miesto, kde práve sú. Zároveň ich však vidí len bezprostredne svojimi očami. Lenže vo filme sú dve scény, v ktorých sa duch nachádza kdesi v pozadí, napr. na konci chodby pred bytom, a hrdinka ho vôbec nevidí - my však na chvíľu áno. Dá sa to vysvetliť niekoľkými spôsobmi. Buď vidíme odraz v zrkadle, a tak môže ducha v skutočnosti vidieť aj hrdinka bez toho, že sa k nemu otočí. To by sedelo aj v súvislosti s neúmerne predĺženou chodbou oproti realite. Alebo, naopak, hrdinka ducha nevidí a natíska sa otázka: implantovali bratia Pangovci ono "oko" aj nám? Tretia možnosť je, že sa prosto jedná o chybu, ktorú si nikto nevšimol - ale to je vysoko nepravdepodobné. Záverom jedna otázka na hodnotiacich - prečo všetci píšete, že je to horor thajský, prípadne japonský, keď je už od pohľadu jasné, že je čínsky, resp. hongkongský? No, neriešim, ale je to vcelku vtipné. Hlavne keď sa tak hlúpo pomýlia inak tak inteligentní užívatelia. Ale to už som mimo tému. 80% (23.10.2014)

Film, ktorý sa tvári, že si buduje hororovú atmosféru, aby nakoniec predviedol všetky neduhy podobných ázijských projektov (RINGU = výnimka). Hlúpy, predvídateľný a patetický záver pôsobí ako päsť na oko, a umelé dolovanie divákových citov vo mne vyvoláva zvláštny druh nevoľnosti. Už dávno nepatrím medzi ľudí nedotknutých žánrom, tak možno aj preto. (6.4.2004) (06.04.2004)