svist10

Achjo. Ono by to nebylo zase tak špatné, jen kdyby se to nebralo zase tak vážně. Podobnost Star Treku je očividná, vždyť o hlavním inženýrovi jsem celý film v duchu uvažoval jako o Scottym. A přitom by stačilo to občas shodit fórem. Takhle tu máme Kodaie, bývalého stíhače, který v úvodní bitvě přišel o bratra a nenávidí kapitána Yamata za to, že ho obětoval v poli. Jenomže kapitán má svá traumata a nakonec je všechno trochu jinak. Do toho se samozřejmě objeví romantická linka, nějaké to dobrosrdečné pošťuchování v hospodě, hrdinské sebeobětování a patetické přepjaté proslovy. Co nelze SBY upřít, je, že v některých momentech je skutečně působivá. Třeba start je boží. Ono vůbec technická stránka je vážně povedená. Na druhé straně občas také nepříjemně drhne (scény s mimozemšťanem na palubě, obě dvě), a je o půl hodiny delší, než by bylo záhodno. Ono vůbec celá finální scéna po odstřelu jádra je navíc, a kdyby zmizela, vůbec nic by se nestalo. Ale pořád je na co koukat a občas vykoukla atmosféra jak z Battlestar Galactica, a za to palec nahoru.

Nesympatické postavy ve víru (doslova) událostí. Myslím, že je tristní, když nejlepší části filmu jsou ty, kde řádí jedničky a nuly a mezi nimi pobíhají (nebo vlají) postavy. Když ale lidé mají mezi sebou interagovat, je to téměř bolestivé. Všechny postavy (a to je co říct) jsou horkými kandidáty na vymazání z genofondu, ideálně nějakým hodně destruktivním a bolestivým způsobem. Tak protivně napsané a zahrané jsem naposled zahlédl v jakési telenovele. Do toho přidejte snad všechna klišé katastrofických snímků, anulujte fyziku s logikou a voilá, Into the storm je na světě. Naštěstí omáčky není moc a dojem razantně napravují větry. Každému meteorologovi asi budou krvácet oči a mozek se vytrvale bude pokoušet o dezerci, ale mě, jako laikovy, stačí hezké obrázky. Nicméně bych ocenil, kdybych ASPOŇ JEDNOU mohl chválit celý film jako takový. Takhle to jsou aspoň sice mizerné, ale dvě hvězdy.

Sice to nebolelo, díky tématu to působí svěže, ale vytvořit si k postavám jakýkoli vztah je zhola nemožné. Takhle bezkonfliktní a nevýraznou komedii jsem dlouho neviděl. Chybí cokoli navíc, snad krom závěrečné necelé čtvrthodinky, která je opravdu navíc, v tom negativním smyslu. Jsem zvědav, na kolik detailů z příběhu si vzpomenu dejme tomu za týden. Na to, jak jsem se na film po prvním traileru těšil, je průměr velkým zklamáním.

Spektákl o Drákulovi mne donutil na chvíli přestat přemýšlet nad nejzásadnější otázkou života, vesmíru a vůbec, neboť můj mozek se škvařil při jiné všetečné a zásadní otázce: PROČ. Proč takovýto nepodarek vůbec vznikl? Útrpně se usmívám, vím totiž, že tím největším důvodem jsou státnické portréty na zelených papírcích amerického oběživa. A vlastně to chvilku dávalo i smysl. Asi tak do momentu, než skončil vnadící dvouminutový úvod. MOHL z toho vzniknout dobrý, napínavý a zábavný film. Ale takhle jsem rád, že jsem raději zůstal doma a upřel producentům mých devět dolarů. Dracula untold totiž nevypadá na 70 000 000 dolarů, nevypadá že za psacím strojem seděl scénárista (nebo aspoň člověk s mozkem), nevypadá ani že na režijní sesli seděl režisér. Každá z těchto okolností mohla pomoci, ostatně historických fantasy je trvalý deficit, ale než tohle, tak raději nic. Jediná dvě pozitiva jsou charisma Luka Evanse a Charles Dance. Výprava působí jako epizoda televizního seriálu české provenience, triky samy o sobě nevypadají zle (to je nejspíš to jediné, co lákalo lidi do kin), ale jejich zasazení do filmu tahá za oči, scénář je plný klišé (např. úporné zírání do tmy následované lekačkou), logickými chybami (kudy se dostali turci do kláštera? odkud Mehmed ví o Drákulově slabině ve stříbře?), a objeví se dokonce i takový špek, jako je pochod oslepené armády. Mám chuť obětovat kozu jako poděkování bohům, že je to tak krátké. Vzhledem k ucházejícím výdělkům vznikne pokračování, ale pokud první ohlasy nebudou NADŠENÉ, tak já u toho nebudu.

Velmi, velmi sympatický film. Původně jsem měl v úmyslu dát čtyři hvězdy, ale pak jsem marně přemýšlel, za co bych ji tak mohl strhnout, ale moc toho nebylo. Prakticky jen příliš ztřeštěná první večeře. Jinak je vše tam, kde má být. Granta moc nemusím, ale sem se hodí, a Julia je snad nejroztomilejší ze všech filmů, co jsem s ní viděl. Nu, a když si sedne hlavní pár, je toho už jen málo, co se může pokazit. Tady se to naštěstí nestalo a tímto pasuji Notting hill na mou nejsoblíbenější slaďárnu. Přestože jedna scéna je tam regulérně navíc (roztržka po společné noci), jinak to šlape jako hodinky. Drobnou vadou na kráse je pak český překlad. Některá slovní spojení tahají za uši a prokazatelně zabil minimálně jeden dvojsmysl (Pandora's box). Nicméně se na to kdykoli kouknu znova.

Já vím, že tomu filmu je už 35 let (a troufnu si tvrdit, že to tehdy bylo v kinech asi docela zjevení), ale přiznám se, že jsem měl na něj podstatně odlišné vzpomínky. Něco zůstalo. Charismatická hlavní postava, syrové honičky, ve kterých hraje podstatnou roli zvuk, odpudivé zjevy motorkářů. Ale zatímco úvod je libový, a třeba Maxův příchod na scénu vyvolal husí kůži, tak o závěru se to říct nedá. Pouhá koláž záběrů a finální zúčtovaná, která v podstatě není, je trpkým zklamáním. Nostalgie je mrcha, ale tohle hodně bolelo.

Je to vysokorozpočtová fantasy, co k tomu dodat víc? Biblická první polovina, jede přesně podle katastrofického mustru, a popravdě řečeno, moc mne nebrala. Perfektní technická stránka a adekvátní herecké výkony byly to jediné, co mne udrželo vzhůru. Prakticky přesně v polovině se to ale zlomí do hutného, soudržného a napínavého dramatu a to říkám jako ateista a člověk, co bílé holubice snese jenom v tvorbě Johna Woo. Všeliké vodstvo spadne na zem, zatímco nehodní útočí. Z hlavy si nejsem jist, jak je to v bibli mimo známou báchorku o potopě, ale skoro bych řekl, že Emma s Rayem jsou výplody Darrenovi fantasie. A světe div se, ono to funguje. Herecké výkony jsou vážně libové (nenapadá mě, kdo by Noeho uhrál líp než Russell), a to všechny do jednoho. Skoro bych řekl, že Noe bude fungovat líp na člověka, co o potopě moc neví. Nebýt skoro až nudné první poloviny, je to za plný počet, takhle jsou to těsné čtyři s vážným otazníkem směrem ke Scottovu Exodu. P. S.: Opět zírám, co všechno projde přes MPAA, pokud jde o biblické téma.

Na rozdíl od režisérova minulého počinu (Act of Valor), v Need for Speed tentokrát účinkují herci. A je to zatraceně znát. Kdo má být sympaťák, je sympaťák, a kdo nemá... Inu, ten není. Dialogy tentokrát netahají za uši (a docela se vytáhl i český dabing), přesto ani NfS není film, u kterého je dobré mít zapnutý mozek. Logika s fyzikou si zabalily buchty a šli na vandr, takže pilot může létat v libovolném stroji, jaký je zrovna potřeba (including ne-apache), auta nemusí respektovat zákony pana Newtona, a dopravákům nejspíš někdo amputoval mozek. Ale. To co zdobilo Act of Valor, dělá čest i NfS. Akce. Je svižná, přehledná, a je na ní dost znát, že v ní nelétají jedničky a nuly (vlastně jsem si nevšiml žádného CGI, kromě velmi,ale opravdu velmi nepovedeného kouře z vraku v závěru, navíc nechápu proč). A to obsazení. Ferrari Sesto Elemento a ostatní jsou sice hezká vozidla, ale hlavní roli má Ford Mustang. Místopřísežně prohlašuji, že je to nejkrásnější auto, jaké kdy bylo vyrobeno (SPOILER A jeho smrt v kotrmelcích jsem málem obrečel. SPOILER END). Suma sumárum je Need for Speed výživným a zábavným závodnickým flákem, a kdyby vzniklo pokračování, vůbec bych se mu nebránil.

Takhle tedy ne. Mezi tou partou nehereckých dřev byl jeden herec, který bohužel potupně zahynul asi po minutě svého účinkování. Zbylé pasáže, které se obejdou bez střílení, jsou čiré utrpení. Mariňácké filosofování, slzy a patos, ze kterého mi málem vybuchla hlava. Dialogy vyloženě bolí a samotná zápletka by se bezpochyby neztratila jako mise v Call of Duty (podobnost názvů asi není úplně náhodná), takže jediné, co tahá Act of Valor nahoru je akce. A tím myslím opravdu jediné. Je živelná, naturalistická, takticky přesná. A je jí dost. Dokonce tak moc, že výše zmíněné epizody z rodinné idylky a kamarádské pošťuchování působí, jako by tam ani nepatřilo. Srovnání s ve filmu mezi řečí zmíněným Black hawk down je v rovině nedostižných snů, nejbližší příbuzný je asi seriál Strike back, který ale stále vítězí díky ne tak úplně otravnému scénáři.

Říkejte si co chcete, ale tohle JSOU Hvězdné války. Co začalo jako v podstatě srandovní seroš pro děcka se superotravnou padawankou, pitomými hláškujícími droidy a naivním Disney dějem (pravda, Disney přišel až později a z fleku Klonové války zařízl), se postupem sezón vyvinul svébytný děj s výtečnou a veskrze nedětskou akcí (některé díly mají bodycount vyšší než průměrný válečný film), temným dějem a osudovými duely na lightsabery (možná lepšímy než ty co se nacházejí ve filmové sérii). Pravda, na Padmé jsem si až do konce nezvykl a epizody mají výrazně kolísavou úroveň, ale k čertu, Klonoválky přivedly zpátky nejlepšího záporáka nových epizod. How cool is that?! P. S.: Rebels nebrat.