Star Trek VII: Generace

Star Trek Generations mi neprišiel taký dobrý ako predošlý, ale určite sa dalo na čo pozerať. Je to menšia zmena preorientovať sa na novšie postavy a nových hercov, ale zo Patricka Stewarta mám radosť, no černoch z čelenkou cez oči mi až tak nesedí. Dej bol priemernejší ako som čakal, sam tam ma to mierne nudilo, no zopár scén sa vydarilo. Pád Enterprise na planétku bol úžasný a zopár akčnejších scén bolo tiež vydarených. Efekty sa každým dielom zlepšujú a ja sa už neviem dočkať ďalších ST. 70% (14.10.2008)

pomyslné předání pochodně, které mě ale u srdíčka nijak extra nechytlo. Původní a navíc nekompletní posádka se tu víceméně jen mihne a k té nové s Pickardem v čele nemám absolutně žádný vztah, jelikož sem nikdy neviděl ani jeden díl Nové generace. Je tu sice charismatický záporák Malcolma McDowella, ale jinak na mě Generace působila spíš jako přetažený díl seriálu. Nedokážu posoudit do jaké míry byly tyhle Star Trek filmy velkou událostí v kinech v době vzniku, ale v dnešní době by něco podobného neobstálo ani v televizi. Jako Star Trek film spíš průměr, jako rozloučení s jednou érou a start nové celkem slabota. Tím spíš pro někoho kdo není zatížený nostalgií Nové generace...60% (16.08.2023)

Do nebe volající kravina, kterou z duše nenávidím hned za několik věcí. 1) seriálový pardál Carson není schopný odpoutat se od laciného vzezření a starší ST filmy vypadají kolikrát dražší než celá tahle zbytečnost, 2) nikdo krom Stewarta nesahá původní posádce ani po kotníky, 3) zápletka by těžko vystačila i na čtyřicetiminutovou epizodu a tady je roztažená na dvě hodiny (!), 4) zoufale nenapínavé finále, odehrávající se někde v kamenolomu, je vzhledem k tomu, co se v něm stane, k pláči, 5) mizerně napsané setkání Kirka s Picardem a vůbec začlenění Kirka do děje, které je vyloženě na nakopání do zadnice, a 6) úděsně infantilní humor v podání Data. Nebýt nostalgického úvodu, šel bych na odpad! (28.04.2009)

Posádka Enterprise odchází do důchodu, i tak je ještě pozvána, aby absolvovala zahajovací cestu s novou lodí Enterprise. Bohužel při záchraně cestujících z lodi napadené neznámou energetickou vlnou je ztracen (doslova) kapitán James T. Kirk. O sedmdesát let později se kapitán Jean-Luc Picard (Patrick Stewart) se svojí posádkou potýká s plány El-Auriana Sorana, který chce zničit obydlenou planetou, aby se znovu setkal s onou energetickou vlnou, která jej může dostat do bájného Nexusu. Ale Picard na tento boj není sám, v nouzi nejvyšší přichází na pomoc sám James Kirk ... Vcelku důstojné ukončení kariéry jednoho kapitána a jedné Enterprise - sice většina původních herců (kromě Williama Shatnera) zahrála jen v pár minutách na počátku - ale to vše vynahradil sám Kirk. Příběh je takový .. ehm .. tuctový, kolik takových neznámých energetických vln již Enterprise zažila, a navíc, je opravdu vždycky potřeba zničit celou loď? Pravda, sice můžou v dalším filmu dostat novou (čímž si filmaři skvěle vynahrazují technologický postup - vzpomeňte na kapitánský můstek v prvních Star Trecích a teďka). Co mi na filmu ale hodně vadilo byl příliš násilně naroubovaný humor - chápu že robot potýkající se s emočním čipem je k popukání, ale všeho do času ... (29.01.2004)

Jean-Luc Pickard a James T. Kirk v jednom filmu ... tudíž se dostavila nostalgie TAK těžká, že mě skoro převálcovala. Kosmická loď Enterprise mě zkrátka kdykoli vcelku spolehlivě transportuje až někam do pravěku - a nepotřebuje k tomu warp. Tedy SKORO do pravěku ... někam do sedmdesátých let dvacátého století před černobíle blikající televizní obrazovku, ke které neodmyslitelně patřil seriál "Star Trek" vysílaný na německém kanálu ZDF. Leč fiktivní svět, ve kterém jsem se tentokrát ocitla, značně zaostával za pozoruhodnými účinky energetického jevu jménem Nexus - tudíž mi nečinilo žádné zvláštní potíže se od něho odpoutat. Slabší 3* ... Drobný dodatek z 28. 7. 2014: Prostě jsem nemohla jinak - potřebovala jsem si oživit děj sedmého filmu ... a najednou už mi trochu mystické setkání dvou kapitánů kosmických lodí Enterprise nepřipadá jako ten nejlepší nápad. Protože představuje určitou degradaci Jamese T. Kirka - a to nemůžu jen tak přejít mlčením. Nejspíš chvilku potrvá, než se s těmi zbrusu novými pocity nějak srovnám. (06.06.2013)