Million Dollar Baby

Clint Eastwood. Řekněme rovnou, že schopnosti toho chlapa léty rostou jako státní dluh. Protože zpracovat námět tak napěchovaný srdcervoucími klišé, aby si toho divák vůbec nevšiml, případně mu to bylo úplně ukradené, to umí lidé, které spočítáte na prstech jedné ruky. Clinte, pokorně smekám svůj zaprášený širák před tebou, Hilary Swankovou i Morganem Freemanem. A s nemenší pokorou dodávám : Díky, pánové a dámo. (23.06.2007)

Mám rád subžánr boxerských dramat, ale Million Dollar Baby je něčím víc než jen filmem o boxu, je to především film o jednom z nejsilnějších mezilidských vztahů, totiž o vztahu otce a dcery. A samozřejmě s tím spojeném specifickém druhu lásky. Million Dollar Baby je také jedna z moderních analogií ryzí antické tragédie. Obojí dobře maskované mimikry boxerského dramatu. Jímavý příběh o té zoufale přirozené potřebě otce překonat propast mezi ním a jeho dítětem, o jeho vlastní citové pasti, do níž se vlivem blíže nespecifikovaných okolností dostal. Trenér Frankie Dunn a jeho náhradní dcera boxerská svěřenkyně Maggie Fitzgerald jsou vlastně dva životní ztroskotanci, naprosto osamělí bez zjevného smyslu života, opuštěni nejbližšími, a teprve protnutím jejich životních poutí se u obou samota zvrátí a prázdnota života se začne zaplňovat. Jako katalyzátor působí vypravěč Eddie. Čistý film, který je definován svým tragickým koncem. Antihollywood. Vyprázdněnost amerického snu. O režisérských, hereckých a lidských kvalitách Clinta Eastwooda se, myslím, nemá ani smysl rozepisovat... (19.05.2014)

Dlouho předlouho jsem hledal cestu k tomuto filmu, protože jsem měl dojem, že mě Eastwood v závěru citově vydírá. Ale kdepak. Tohle je jeden z nejlepších filmů o lidské touze, odvaze bez hranic a zejména právu naložit se svým životem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Slovy Piergiorgia Welbyho - "člověk má právo na život" nikoliv, že "člověk ho musí žít za každou cenu", v tom bych viděl hlavní poslání Eastwoodova díla (a dopororučoval bych ho všem lidovcům a ortodoxním katolíkům). Bravo Clinte, bravo Hilary! (28.04.2007)

Narodila se s výraznou podváhou, ale bojovala. A to jí vydrželo celý život. Umanutou a odstrkovanou servírku pošle do ringu coby svého posledního koně starý a rezignovaný trenér. Příběh částečně o boxu, ale víc o vykupitelské síle zodpovědnosti za lidská rozhodnutí. Poctivé vyprávění, bravurní práce se světlem, kouzlící dvorní kameraman Tom Stern, režisér, který nás nechává vnímat rozvážný a chlapsky patetický příběh, letmo pouštěná hudební stopa – celkový dojem jen mírně kazí předvídatelnost a jakýsi mistrův přímý „tah na branku“. Ale čert to vem. Jinak naprosto trefil herecké obsazení, noblesní Morgan Freeman je bezchybný, sám Clint Eastwood dávno přezrál nejlepší ročníky a přirozeně krásná Hilary? Radost pohledět.. Eastwood je žijící legendou, celý život oscilující mezi herectvím a režií a právě jeho minimalistické vedení jeho příběhům dokonale svědčí. Na sklonku své tvorby je neomylný. Melancholický neklid a jedno poctivé dospělé vyprávění. Plný počet. (12.12.2005)

Clint Eastwood je na staré kolená čím ďalej lepší a zároveň dáva spomenúť na jeho kvalitnú režisérsku prácu v sedemdesiatych/osemdesiatych rokov min. storočia. Jeho réžii sa nedá nič vytknúť - je presná, podobne ako ostatné formálne zložky filmu (kamera pomáha evokovať tie správne nálady a k tomu navyše tu máme ďalší, veľmi minimalistický, ale za to o to osobitejší soundtrack pozostávajúci z jemného vybrnkávania na gitaru v štýle country). Pomalé, lineárne odvíjanie príbehu o americkom sne, kde nič nie je zadarmo sa nesie v duchu toho najklasickejšieho filmového štýlu a v mierne odhadovaných intenciách športovej drámy, to všetko podopreté presvedčivými hereckými výkonmi. Lenže podobne ako aj v Eastwoodovom Mystic River, tak aj tu som mal problém s vyústením príbehu. Ťažko o tom písať bez prezrádzania pointy, tak len naznačím, že riešenie ústrednej peripetie, ktoré film predkladá, mi nie je vlastné, resp. inak povedané - akceptoval som vycibrene prevedený Clintov spôsob nazerania na daný problém, ale práve vďaka mojmu odlišnému postoju som ho nemohol precítiť naplno. (06.02.2005)