Kaidžútó no kessen: Godzilla no musuko

Experimenty s počasím ano, že by jejich důsledkem byly obří kudlanky, mi ovšem nějak uniklo. Každopádně kudlanky jsou skvělé, když se ale probudí obří pavouk, stává se on číslem jedna. A jak se zdá, ani Godzilla nemá dostatek sil proti jeho lepkavým pavučinám a smrtícímu bodci (který zde nahrazuje chelicery). Souboj Godzilly s pavoukem patří k tomu nejlepšímu! Samozřejmě mladé godzillátko s výrazem debila posouvá film zbytečně do roviny parodie a trapné komedie, kdo má však rád tenhle typ filmů, nenechá si tím malým zmetkem zkazit zážitek. Vyzdvihnout je třeba i solidní kameru a slušnou hudbu. Mé hodnocení je částečně ovlivněno nostalgií, ale překvapilo mě, jak jsem si film i po hodně dlouhé době znovu užil. (20.06.2019)

Ano, na snímek „Kaijuto no kessen: Gojira no musuko“ se dá dívat jako na naivní banalitu, protože nějaké roztomilé stvoření v kaiju filmech nemá místo. Jenže Fukuda ukázal, že to jde i s tou komediální rovinou, protože ten finální souboj, který je pořádně dlouhý, to nijak neohrozí. Lidé v kostýmech pořád nejsou ono, ale jsou zde i další triky a musím říct, že mi rozhodně nepřipadají špatné, naopak, nějaká snaha zde cítit je. Příběh je jednoduchý, ale celkově baví. Díky té komické rovině a rodinnému poutu je tu také lepší přístupnost pro širší publikum. (21.12.2014)

Fukuda byl prostě gegen! Rozhodnul se, že do godzilly vnese pár nových prvků a to se mu taky povedlo-opřel se do toho svědomitě a doposud místy sice naivní, ale vkusné a inteligentní sérii nasadil klaunský nos, vyzbrojil jí baterií vtipů z hodně slabého soudku, přidal hromadu infantility, horu filmového neumětelství a odsoudil tak Godzillu na více než 10 let potupného šaškování. A tímhle "veledílem" se celý ten systém degradace definitivně ukotvil a rozjel na plné obrátky. Děj, postavy, dekorace-vše je těžce pod úrovní dosavadního Gstandardu a navíc se tady porodil ten malej zmrd, který furt dělá kiukiu, kope si s míčem(teda šutrem), poskakuje, plácá ručičkama(teda pacičkama) a vypadá opravdu(ale opravdu)nevkusně. Za ty fajn kudlanky, pavouka a jedinou ženskou postavu dávám 2 ale více ze mě pro tohle zvěrstvo nikdo nevytříská.-nazdar. (29.07.2013)

I v osmém díle této série usedl do režisérského křesla Jun Fukuda a já se již od prvních minut modlil, aby to dopadlo lépe než minule. Tvůrci museli disponovat s menším rozpočtem než u předešlého dílu a zároveň se snažili získat přízeň mladší populace. Proto z toho vznikl takový „rodinný film“, který byl pojat dosti humornou formou, ale naštěstí se zde dočkáme i celé řady zajímavých soubojů. No někteří se mnou možná nebudou souhlasit, ale rozhodně se mi líbili víc, než v sedmičce. Jen musím přikývnout většině diváků, že potomek Gojiry (Minilla) na mne moc velký dojem neudělal. Jeho poněkud „trapná“ visáž – obtloustlé pidimonstrum v puntíkovaném pyžamu, které se snaží dělat zábavu za každou cenu a sem tam si u toho i ublíží, si však zřejmě získá nejednoho dětského diváka a to byl i bezesporu tvůrčí záměr. Ještě štěstí, že tu byla nádherná příroda a dvě solidní monstrum (Kumongo a Kamacuras). Jen tak nějak nechápu, že nám teprve v osmém díle prozradí, že Gojira je vlastně CHLAP!!! Nebo jsem to možná přehlédl. Pěkná chujovina, ale tak nebyl by to první „Hermafrodit“.50% (24.09.2012)

Fukudo, pochop prosím, že já chci vidět Godzillu, jak boří města a rozšlapává tančíky a ne bloudění kdesi v přírodě. Tam ať působí King Kong, ale Godzilla prostě patří do města! Nepřátelé nebyli špatní, celkem hezké loutky, ale tradiční protivníci to nebyli. Ale hlavně je Fukuda zodpovědný za narození nejprotinějšího tvora v Godzillím universu. (21.03.2013)