Návrat Godzilly

Godzilla sa vracia... na začiatok. Tvorcovia naprosto ignorujú predchádzajúcich 20 rokov a 14 Godzilláckych filmov a rozhodli sa že ten ich bude priamo nadväzovať na úplne prvý. Takže Godzilla v roku 1954 zdevastovala Tokyo a odvtedy sa zdalo že je mŕtva. Samozrejme že nie je, len to predstiera - simulantka! Po 30 rokoch spánku sa teda vybrala na nákupy do jadrovej elektrárne vybrať si nejaký pekný reaktor na raňajky. Celý film je tentoraz nezvykle seriózny a vážny. Triky taktiež konečne po dlhých rokoch urobili krok vpred takže najslabším prvkom nakoniec zostala samotná Godzilla ktorá vyzerá ( snáď až na upgradovanú zubnú protézu ) stále ako chlap v gumovom kostýme čo sa prechádza po vymakaných kulisách. Okrem trikov treba pochváliť aj pôsobivú kameru vďaka ktorej to vyzerá ešte lepšie. Zábŕda sa tu aj do politiky, sovieti a američania naliehajú na japoncov aby mohli proti Godzille použiť jadrové rakety, ale oni samozrejme odmietnu a miesto toho použijú Super X, čo je akési vznášadlo ktoré sa snaží Godzillu otráviť tým, že je do huby strieľa kadmiové strely. Neskončia však dobre, Godzilla na nich zvalí mrakodrap. Celé je to ambiciózne ako sviňa, čo ale zároveň spôsobuje úbytok zábavy, ktorá v predchádzajúcich dieloch plynula práve z celkovej stupidity a mlátiacich sa srandovných monštier. Samotná Godzilla už akosi nedokáže dostatočne utiahnuť celý film, ktorý sa tak nejak ( aj keď efektne ) vlečie. (26.06.2011)

Co se však snímku „Gojira“ z roku 1984 musí nechat, to je skutečnost, že s triky si tu hraje mnohem lépe než její předchůdci, kteří využívali v podstatě jen člověka v kostýmu. Tady už je vidět snaha trochu navázat na první film. Triky jsou dobré, ale příběh je takový celkem obyčejný, kdy nejvíce potěší asi návrat ke klasickému pojetí, kdy je Gojira monstrum, které je také pravděpodobně zmutované. Ztrácí se z děje tedy jakákoli mytologičnost, ale zase je to blíže tomu pojetí, které přijali i Američané a které nám bude asi trochu známější. (22.03.2015)

K třicetinám (a devět let od předchozího počinu) vznikl výroční snímek (šestnáctý v pořadí), kterému se dostalo patřičné vážnosti. Od rozpočtu až po pojetí. Ignorují se veškerá pokračování a navazuje se na originál z roku 1954. Žádné kaiju bitky, žádný "kamarádský Godžirák jakožto ochránce lidstva". Veškeré vážné godžiry vždy byly, jsou a snad i budou o chybách lidstva, jejich nápravě a nějakém přesahu (v původní následky a strach z jaderných bomb, v Shin Godzille na byrokratičnost a nefunkčnost vládních postupů a nezvládnutí Fukušimy apod.). Zde tomu není jinak. Pracuje se s atmosférou studené války, jaderném zbrojení a Japonska v kleštích protichůdných zájmů Sovětského svazu a Američanů. Ano, navzdory serióznosti a rozpočtu jde stále v monstr scénách o chlápka v gumovém převleku, který dupá po papundeklovém modelu města. Ovšem jak pěkně a detailně. Jakkoli se na katastrofické scény čeká déle než by bylo záhodno, tak jich ve výsledku není vůbec málo a jsou působivé. Především proto, že z Godžiráka tu jde respekt. Problém je však tempo. Příliš nabobtnalá minutáž, která dává většinu stopáže prostor osudům nezajímavých postav. Vědec sensei a premiér ještě jdou, vědec padawan dejme tomu, ale prostoru, kterého se dostává jeho sestře a novináři, to už je přes čáru. Místo tomu, aby to dalo všemu tomu monstr ničení lidské měřítko a srdíčko, tak to jen ředí tempo. (15.12.2023)

17) GODZILLA 1985/THE RETURN OF GODZILLA (1984)___ HEISEI SERIES 1984-1995___Asi nejambicioznější Godzilla, která měla otevřít trhy ve Spoj.státech a znovu tak oživit zašlou slávu z 50.let, což se tak úplně nepodařilo. Je tu zjevná snaha o realismus v trikové složce, po vzoru Star Wars, ale výsledkem je opět to, že herec navlečený v kostýmu chodí mezi disproporčními papundekolvými baráky a demoluje, na co přijde. Osobně jsem tomu rád, protože tahle nepodařenost činí godzillovskou sérii tím, čím opravdu je – bizarní kultovkou pro B-movies fajnšmekry. Infantilita je pryč, hraje se tu na vážné struny, dokonce nechybí trocha politiky - to když se do děje vloží Rusové a Američani, kteří mají sami strach z napadení Godzillou a přemlouvají japonského premiéra, zda by mohli Godzillu zničit atmomovými bombami. Patos kape na všechny strany a premiér se slovy: "Kdyby Godzilla zaútočila na Washington, či Moskvu, také byste nechali zemřít tolik svých lidí?" nabídky odmítne a pokusí se Godzillu zničit zbraní SUPER X, která střílí jakési speciální kadmiové náboje. Na konci Godzilla je uvězněna v kráteru sopky a další díly můžou přijít. (10.08.2010)

Tokyo čeká další blbej den. Vrací se totiž Godzilla, aby důstojně navázala na řádění slavného monstra, ignorujíce přitom všechna ta pokračování z 60. a 70. let, která původní symbol strachu z jaderných zbraní přetvořila v roztomilou potvůrku pro děti a mládež. Tenhle drsoň si dokonce dává radioaktivní odpad k snídani. A přesně tak se mi to líbí. Humor zde absentuje, nenachází se tu protivník, který by Godzille bránil v rozletu, a obligátních sci-fi serepetiček je tu jen minimum. Dokonce i ta omáčka okolo se studenou válkou mě zajímala, protože ačkoli to téma nezůstalo tak aktuální jako dilema z původního filmu (tj. zda zničit či nezničit obrovskou ničivou sílu něčím ještě horším), je to celé správně vážně pojaté i dobře zahrané a logicky navazující na originál. Ovace vestoje si zaslouží i majestátní soundtrack, v němž leze pompa z každé noty. Výsledný dojem kazí jen triky. Ani všechen ten kouř, detaily miniatur a hry světel a stínů bohužel nedokáží zamaskovat, že jde zase jen o chlápka v gumovém obleku, co srovnává se zemí jednu kartonovou krabici za druhou, zatímco po něm střílejí hračky pro děti. Já vím, že to patří k věci, ale nemůžu se zbavit dojmu, že tenhle film už si zasloužil něco lepšího. Ovšem jak se zpívá v závěrečné písni: "Goodbye now, Godzilla, my old friend." Ještě se uvidíme. (26.03.2017)