Godzilla no gjakušú

Godzilla se pere s velkou ještěrkou a u toho zdemoluje půl Japonska - to je vlastně obsah celého filmu. Proti originální Godzille je to velký krok zpět, tam byly emoce, napětí, bolest a drama, kdežto tady jde jenom o show, ukázat co nejvíc triků (které mimochodem za moc nestojí, když příšery bourají domy, několikrát je vidět, že padá jen kulisa jedné zdi, nikoli trojrozměrného domu). Není tu ani nějaký slušný tajemný úvod či trocha toho napětí, obří příšery hned vletí na plac a začnou běsnit. Na druhou stranu to ovšem teď vypadá, že kritizuju nejhorší film pod slunce, tak to zase ani náhodou, na obludy se kouká moc hezky a přišlo mi, že je to film vhodný pustit si s kyblíkem popcornu a vychutnat jako jako jeden z prvních vizuálně skvělých, ale obsahově slabších blockbusterů. A nakonec, proč ne? (26.03.2014)

2) GIGANTIS THE FIRE MONSTER (1955)__ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1974__Vzhledem k tomu, že v předchozí první části godzillovské série zbyla z Godzilly jenom kostra, nemá fakticky toto pokračování přímou návaznost. Prostě se její znovuoživení neřeší a bere za fakt, že na začátku filmu je Godzilla objevena letadlem rybářské společnosti na opuštěném ostrově. Je tu několik reminiscencí na ´jedničku´i s ukázkami z ní. Hlavního generála a vědce hrajou ti samí herci. Ovšem na rozdíl od ´jedničky´tady chybí dlouhá vysvětlovací expozice. Boje probíhají v Ósace, s monstrem jménem Anguirus, který vypadá jako kříženec ještěrky a ježka. OSN Japoncům nabízí pomoc a vzhledem ke skutečnosti, že producenty filmu dělali Američani, nesmí chybět záběr na úvodní stranu japonského deníku s palcovými titulky AMERICA OFFERS HELP. Tomu se, 10 let po Hirošimě, říká morální gesto :o). Zatímco ´jednička´ byla přímočará, tady se najde čas i na milostný trojúhelník. (11.12.2010)

Ve dvojce se snažili pánové od filmu i trochu zpestřit svoje černobílé dílo a jeho závěr natáčeli s bílou přikrývkou. Právě sníh a led byli velice důležitým prvkem k zakončení tohoto filmu, protože na tom samém místě započne jeho další pokračování Kingukongu tai Gojira. Přiznám se však, že scéna s bombardováním Gojiry a pohoří na mě moc velký dojem neudělala. Opět ty samé záběry na výbuchy a zmateně kymácející se příšeru nebyli zrovna košer. Podobný pocit jsem zažíval i při sledování maket tanků a děl. Ještě že ty papírové baráky vypadali tentokrát alespoň částečně věrohodně. Každopádně pánům v převlecích nedalo moc práce to všechno rozšlapat na padrť. Mimo jiné se zde dočkáme i větší akčnosti ze strany lidí, pokud tedy nepočítám marně se snažící vojáky a jejich střílející kanóny. Nikdy bych nečekal, že se zde setkám i se scénkou v níž figurují uprchlí vězni. Zpočátku nesouvisející pasáž, se v zápětí promění v jednu z nejdůležitějších. I zde si však tvůrci neodpustili prvky grotesky a špetku černého humoru. Gojira no gyakushu je plnohodnotným pokračováním legendární Gojiry a rozhodně je na lepší úrovni, nežli další pokračování. Změna na režisérském postu splnila svůj účel a je docela škoda, že v pozdějších dílech nespolupracoval Oda s Hondou. Mohla to být docela zajímavá podívaná. 7/10 (12.07.2011)

50% Dej mi bol dosť nejasný, ak to teda nejaký malo. Proste vrátila sa Godzilla a akosi aj nejaké ďalšie monštrum a bojujú spolu v Osake, či kde - a to je najlepšia scéna filmu - no potom sa dej presunie na bojovú loď a do lietadiel a Godzilla je na opustenom ľadovom ostrove a ... a ja sa nudím. Záverečný kill-off dosť slabý. (19.04.2014)

No, zde je už vidět jasný downgrade od prvního dílu a člověk by tak lehce mohl být odrazen vůbec pokračovat hned v úvodu velkého, vlastně doslova monumentálního maratónu směrem k Final Wars. A většinu bych dneska i úplně v pohodě pochopil, protože jen málokterý další díl dosáhne na nepříjemnou kritiku a podtext původní Godzilly (jakkoliv zastarale podanou). Naštěstí to osobně takto neplánuji a i když potenciál prvního Godzilla vs. dílu, který ještě ovšem nemá takový název, ale stejně ním je, nebyl příliš využit a na rozdíl od prvního dílu zde již černobílost trochu zavazí (přece jenom atrakce potřebuje barvičky, to je 1. pravidlo dnešního spotřebního zboží), stále to má naštěstí docela nepříliš vtipný podtón a jde o krk. Jenže to celé je kryto kupou nudných keců, divné výstavby příběhu, následně zcela nesmyslné odbočky, nemající z hlavní linií vůbec nic společného a v závěru souboje, kde poprvé uvidíme velmi oblíbené bourání starých japonských hradů, ale to je tak asi vše. Choreografie jinak toho moc zajímavého neposkytne, což je finální kámen úrazu. A pokusy lidí o likvidaci krále jsou jenom nechtěně vtipné. Nicméně stále to uteče pradivně rychle a ani jednou jsem se nechytal za hlavu a nechtěl vytáhnout svou nahradu za tantó ani wakizashi (zaostřenou lžíci!!), takže dám ten průměr z průměrů neprůměrnější. 5/10 (30.12.2014)