Star Wars: Poslední z Jediů

Zbytečné dějové linie, které jsou ve filmu snad jen proto, aby v něm byla zastoupena každá rasa, aby byl genderově vyvážený nebo kritizoval kapitalismus, ho natolik rozmělňují, že je velmi obtížné nechat se strhnout tím, o co jde především, tj. o Rey, Kyla a Luka. Ovšem i kdyby se člověk strhnout nechal, což se některým výborným scénám skvěle daří, tak i tato ústřední dějová linka je prošpikována značným scénáristickým neumětelstvím. Takže nejenom, že srdce puká nad tím, jak scénáristi zbabrali např. Luka, ale ještě se vám v té ráně vrtá naprostá neschopnost využít potenciál linek načrtnutých v předchozí epizodě (Reyini rodiče nebo Snoke). Zklamání. (04.01.2018)

Epizoda VIII se pod vedením Johnsona snaží být originální a přináší do hry nové prvky. V rámci zachování zbytku herecké důstojnosti byli na palubu přibráni Del Toro a Dern.  To bohužel nic nemění na faktu, že znovu tragický Hamill je definitivně nejhorší herec, který se kdy objevil v nějakém kasovním trháku. (17.10.2022)

Další Hvězdné války jsou velkolepé, audiovizuálně vyladěné a umí vzít dech. Je to přesně tak velký film, jaký má být a je zde odvedena opravdu vynikající práce. A teď k tomu ostatnímu. Jeden z problémů, který s The Last Jedi mám je jeho rozpolcenost. Ano, je tu obrovská odvaha udělat zásadní rozhodnutí a možná vykročit novým směrem, ale současně (a hlavně) tu pro mě je cítit sobeckost v řešeních (pro tenhle díl dobré a v rámci světa a ostatních dílů?). Tam, kde staré i nejstarší díly uměly chodit po stejné cestě, tady přichází několik úskoků. Plavat proti proudu není nutně špatně, ale tady občas v mých očích nepřináší nic pozitivního a podlamuje sérii (Leia a síla, gravitace, dobro a zlo a jejich rozdělení, nepotřeba výcviku,..). Tam, kde 7 díl naznačoval, že všechno má svůj začátek, trénink a pak konec, osmička dokazuje, že je konec starým zvykům (a tahle série dále není pro "staré"). I z mnoha interview a diskuzí jsem pochopil, že Johnson má velice silnou podporu a jeho rozhodnutí zásadně mění SW svět. Jeho návaznost na 7 díl pro mě není ideální, charaktery se vyvíjí podivným způsobem nebo vlastně vůbec (i přes zásadní zlomy s vlivem na jejich vývoj), hodně dějových linek je zbytečných, některé zajímavé se uzavírají až překvapivě brzy a jsou z nich vlastně jen umělé podměty pro fanouškovské diskuze. Bojím se, že Lucas měl vizi, které se držel v dobrém i zlém a aktuální dvojice(trojice) Johnson/Abrams//KK si každý díl upravuje svět pro své potřeby. Johnson uzavírá vše, co mu přijde zábavné a zajímavé a v závěru z prostředního dílu trilogie dělá až díl závěrečný. Nezávidím JJ, jak bude navazovat... a stále si myslím, že teď je čas skočit o 10 a více let dopředu, protože ten "komorní příběh pár lodí" je už tak nicotný oproti celogalaktické krizi, že se ztrácí smysl boje...a těch několik přeživších z odboje prostě nedává moc prostoru pro pokračování. PS(posilery): moje problémy - postupná změna konceptu dobra a zla, umělost konfliktru (pocit malého rozměru), marvelovský humor, kasino linie zbytečná a neskutečně náhodná, Kylo Ren je jediná opravdu zajímavá postava, ale její vývoj?!?, kde bere První řád neustále ty obrovské lodě a vojáky a jaké je teď rozdělení sil? To zajímá jen hrstku rebelů budoucnost galaxie? Jak se rozpadly zbytky republiky? Nebyl PŘ poražen? Scéna se stromem a duchem je pro mě nejhorší z celého filmu. PPS: když si vzpomenu na Bláznivou střelu 33 a 1/3 a udílení cen "Politicky korektní romance a souboj puberťáků na pozadí celogalaktické války, která obyčejné obyvatele planet asi moc nezajímá..." PPPS: Proč 3? Protože původní pocity na úrovni 4* byly druhým shlédnutím ochlazeny (až na pár scén, které jsou však z principu vynikající a postačily sami o sobě na vyšší hodnocení) (14.12.2017)

Ani nejtemnější ani nejkomediálnější Star Wars. Spíš nejvíce diskutovaný a jakože mě nezklamali, tak nemůžu mluvit ani o totálním nadšení a chápu co na to lidem vadí. Pojďme si to trochu rozebrat, předchozí Epizoda 7 sice nebyla uznávám velkým posunem a z větší části čerpala z Epizody 4, ale tam mě prostě dokonale umlátila ta nostalgie a nadšení z toho, že univerzum je zpět i když si uvědomuji, že nebyla bez chyb, ale odpustil jsem je bohužel jisté chyby se opakují a tentokrát je nepřejdu. Na jednu stranu oceňuji, že se tvůrci nebáli jít novou cestou a máme tu jistý posun a vývoj u některých postav, dokonce bych řekl, že v rámci univerza jako takového je tu nejpromakanější psychologie postav a odvaha jít na to zgruntu jinak bohužel v té inovaci zůstali tvůrci někde na půl cesty a jako by se báli úplně rozmetat všechny jistoty které dosud staromilci měli. Mimochodem já se rovněž považuji spíše za staromilce, ale např za nejlepší Star Wars považuji Epizodu 3 které nemohou mnozí přijít na jméno asi právě proto, že se z ničím nesrala a nebrala ohledy na takzvané fanboye. Nicméně jak jsem uvedl snaha i odvaha by tu byla bohužel se v jisté chvíli zasekne a výsledný produkt pak připomíná spíše kompromis který jisto jistě přinese další miliardu a spolu s Epizodou 9 z toho udělá nejvýdělečnější trilogii všech dob. Co se postav týče tak Daisy Ridley i nadále tahounkou které nejde nefandit. Hamill si svůj návrat užívá plnými doušky role Carrie Fisher pak po její smrti dává úplně jiný rozměr. Uznávám, že Boeyga je tu opravdu trochu zbytečný a Del Toro a ťamanka mi tu přišli úplně k ničemu. Co se Drivera týče tak uznávám, že prodělal jistý posun, ale pořád mu nemůžu přijít na chuť. Rozhodně je jeho záporák nejlépe napsanou postavou vůbec, ale co je to platné když to jeho představitel neutáhne. Takže suma sumárum průšvih se nekoná, ale dalo se z toho vytěžit víc a rovněž jsem zvědavý jak se Abrams vypořádá s Epizodou 9 a sice jestli pojede na jistotu nebo ještě víc rozšíří ten odvážný koncept který tu byl jen naťuknutý. Osobně doufám v to druhé, ale na to si holt budeme muset ještě počkat.80% (23.12.2017)

Stejně jako epizody předešlé lze i nový díl milované kosmické ságy jistě (a v jistém směru zcela po právu) odsoudit jen jako další z řady opulentních a dokonale vycizelovaných produktů hollywoodské filmové mašinérie, jehož jediným záměrem a smyslem je vykřesat co možno nejvíce z dmoucích se diváckých portmonek a udržovat tak v chodu drtivé soukolí nezřízené žravosti a plýtvavosti. Osobně jej ale vnímám (nebo jsem jej tak alespoň v tomto rozjímavém adventním čase napoprvé prožil; a to bez sebemenší špetky ironie) jako mimořádně krásný duchovní film o vznešenosti a výši lidské oběti, odpovědnosti za minulá selhání i nynější postoje a skutky, obrozující jiskře naděje a víry, zhoubném vlivu tantalovské zpupnosti a konečně o zázračné moci malých a nesobeckých skutků lásky, porozumění a dobroty (film v zásadě říká, že i ta nejdrobnější soucitná gesta, nejednou vykonaná jen tak mimochodem na cestě za podstatně důležitějšími a naléhavějšími cíli - jako ono zdánlivě nepodstatné osvobození týraných fathierů z dostihových stájí ve městě Canto Bight -, mohou roznítit plamen, jehož světlem vposledku zaplane celá galaxie). Duchovnost filmu přitom nevyvěrá ani tak z všudypřítomné mystiky unikavě tajuplné a všeprostupující Síly, nýbrž z neutuchajícího napětí a střetávání mezi pustošivým a bezohledným mužským (jangovým) principem, jehož jediným cílem je touha ovládat druhé a bez milosti potírat vše, co mu stojí v cestě, a pečujícím, soucitným a k druhým obráceným (a otevřeným) principem ženským (jinovým), pokoušejícím se toliko chránit to, co je mu drahé. Právě nejedno setkání s mlčenlivou a skromnou velikostí onoho křísivého, láskyplnně konejšivého přístupu ke světu, jemuž v nouzi nejvyšší nečiní potíž obětovat vlastní pohodlí a život, jen aby jiskra mohla plát a nadále probouzet naději na lepší zítřky, a který je zároveň schopen spatřovat dobro a svit i v těch, které jiní mají za beznadějně zbloudilé v temnotách, je nejen tou nejdůležitější lekcí pro mnoho zdejších (především mužských) postav, ale i zdrojem těch zdaleka nejsilnějších a nejdojemnějších okamžiků v celém filmu. (14.12.2017)