Ďábel v těle

Problém všech podobných snímků, jako jsou třeba i „Paranormal Activity“, je v tom, že divák už prostě ví, co ho čeká, a nějak není překvapen z toho, když to přijde. Tvůrci jsou neskutečně neinovativní a prostě jen sázejí na to, že rádoby dokumentární podoby filmu tomu dodá váhu a diváci budou spokojení. Já bohužel spokojený nejsem, naopak si myslím, že tohle je způsob, jakým se dalo dobře natočit pár filmů, ale v současnosti, bez jakékoli invence, už není možné zaujmout. (11.07.2014)

Ďalší exorcistický horor, ktorý síce má niečo málo do seba, ale opäť príliš neohúril. Nie je to strata času, rozhodne sa dá na to pozerať a aj napriek krutej kritike diváka zaujme. Navyše je tu veľmi prijateľná stopáž, takže určite sa pri tom nedá nudiť. Škoda, že tento horor nedokáže poriadne vydesiť diváka. 60% (14.09.2012)

Objektivní kvalita jasně za 2*, ale za Fernandu Andrade, na kterou se mi vyjma posledních pár minut moc pěkně koukalo, si zase jednou zahraju na dobrodějce a přivřu oči. Scénář k Devil Inside spojuje snad všechna klišé týkající se filmů o vymítání ďábla (což by ještě vůbec nevadilo), ale spojuje je natolik neohrabaně, strojeně a hlavně nudně, že sám sobě podkopává nohy a dělá z příběhu jen slepenec scén bez větší gradace a s neexistující pointou. Naštěstí použitý dokumentární styl natáčení byl trefou do černého, amatérská kamera a potemnělá, odporně vybledlá výprava dokáže navodit při hororových scénách atmosféru, jakou si každý v souvislosti s ďáblem představí, a obraz není zbytečně roztřesený, takže divák má možnost se celkem dobře orientovat. Bohužel téma vymítaní je už od dob Exorcisty takřka vyčerpané a chtělo by to přijít s něčím opravdu mimořádným, aby kvalita mohla zastínit kvantitu. A to se tady skutečně nepovedlo. 55% (31.07.2013)

POKLIDNÝ ŽIVOT V "SEVERNÍM HARTFORDU" BYL ZASAŽEN TRAGÉDIÍ. PO NALEZENÍ TŘÍ MRTVÝCH KNĚŽÍ.... /// ...je na vědě, aby poskytla rozumný vysvětlení. A jestli se vám nechce čekat, je tady tenhle film (nebo TENHLE - a ani se tolik ,,netřepe“). Předem povídám, že su na ty pseudodokumenty už kapku alergickej. Třeba tady – Isabella si to šuká po Římě, až najde ty ty správný týpky, kteří ji vymetou. (POMODLEME SE...) Snůška píčovin s herci věrohodnými jako výjevy z Bible. Třesoucí se kamera (konečně si dostal debile epileptickej záchvat, doteď to byla nuda) slušně doplňuje podivuhodnej scénář. Bože ty to vidíš.... (nebo ne?) Tak Eskymáci – za kožešiny už né. Tímhle směrem, bych vymítat (Ďábla) nechodil. Doktore Solferne - hodně dlouhá hodina a čtvrt. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, jestli jsem mentál, nebo posedlej. 2.) Něco mě ovládá.... a ty to víš.... 3.) Thx za titule ,,Petruška“ a ,,paba1“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (10.06.2012)

V roce 1999 způsobil snímek The Blair Witch Project hotový poprask a tvůrci z něj vytřískali nehorázné peníze. Co na tom, že tehdy oblbli spoustu důvěřivých lidí, kteří jim na ono „podle skutečné události“ sedli na lep. Dodnes jejich film patří mezi nejoblíbenější a nastartoval snad nekonečnou (found footage) a pseudodokumentovou mánii. William Brent Bell a jeho The Devil Inside se však od většiny následovníků liší a přibližují se zmíněné Blair Witch především tím, že i se mu povedlo z tohoto amatérského snímku vytřískat neskutečný balík. Především pak v začátcích prodeje. Jakmile však diváci zjistili, že jde o prachobyčejný průměrný exorcistický film, který nenabízí nic nového, začal zájem klesat a dnes už po něm pomalu neštěkne ani pes. Svůj účel však film splnil, tedy hlavně pro tvůrce. Nemůžu říci, že bych byl ve finále z jeho zhlédnutí přímo zklamaný či unuděný k smrti. Doporučit bych si jej však v žádném případě nedovolil. Přesto i já se přikláním spíše k tvrzení, že film jako celek moc nefunguje. Především těží ze slepence několika zajímavých scén (vymýtání), ve kterých se alespoň částečně podařilo navodit zajímavou atmosféru. Jenomže se zde vyskytuje velké množství nezáživných dialogů, které jsou místy na můj vkus až moc křečovité. To samé by se však dalo tvrdit i o samotném konci, kdy se příběh začal zmítat v podivném chaosu, jako by William Brent Bell vlastně nevěděl jak svoje dílo zakončit. Přeskakující démon z postavy na postavu už se jen snažil zachránit, co se dalo. Ale spíše to celkovému dojmu ještě více uškodilo. (02.09.2014)