Vymítač ďábla

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Dost drsný a dobře natočený horor. Vymítač ďábla má pomalý začátek, kdy se první půlhodinu skoro nic neděje, ale pak začíná napětí i herecké výkony gradovat. Závěr je strhující. Trailer: http://www.csfd.cz/film/3190-vymitac-dabla-exorcista-exorcist-the/videa/ (20.02.2009)

Vymýtač ďábla natočil zjevně tvůrce, který rozuměl filmovému řemeslu, divákům i trhu. V době natáčení vrcholila vlna zájmu o módní satanistickou tématiku a publikum už bylo na ledascos zvyklé. K jedněm z mála tabu, které zbývaly, patřilo spojení satanismu s dítětem coby symbolem nevinnosti. Během krátké doby vznikly hned tři žánrové kousky, které se o to se zdarem pokusily a získaly status kultovních filmů. Vedle Omen a Rosemary má děťátko to byl právě Vymýtač ďábla. Šokovaní diváci se zatajeným dechem sledovali, jak se z křehké dívky stává vulgární monstrum plné zloby. Pro mě bohužel byl Exorcista vždycky film, kde funguje prolog a závěrečná scéna. To, co je mezi tím, a je toho logicky drtivá většina, jde pro svou přílišnou doslovnost mimo mě. Prolog, který vlastně ani dějově nesouvisí se zbytkem příběhu, je naplněný zlověstným očekáváním, napětím a hrozivou předtuchou. Něco není v pořádku, ale ještě netušíte, odkud přijde úder. V poslední scéně snímku kamera míří na schodiště před domem, kde krátce předtím zahynul člověk. V tom pohledu cítíte nevyřčenou otázku - bude ten děs pokračovat? Zbytek filmu hraje s natolik otevřenými kartami, je tak popisný, že je pro mě zkrátka nezajímavý. Režisér se mnou chce citově manipulovat, jenže nepíšeme počátek 70. let a už to nefunguje. Pro mě stále platí, že strach a napětí vyvolává nejlépe to, co nevidíš a neznáš. Tam, kde tě nechají tápat v nejistotě, bývá film nejsilnější. Takový snímek V moci ďábla je pro mě mnohem atraktivnější a působivější. Celkový dojem: 40 %. (08.11.2013)

║Rozpočet $10,5milióna║Tržby USA $232,671,011║Tržby Celosvetovo $441,071,011║ _Famózne dielko, čo preveril čas a aj dnes má rovnako hustú "šokovú" atmosféru ako v dobe vzniku. /videl v kine: 100%/(Cinematik 2012) (24.08.2007)

Klasický a právem legendární horor. V době natočení vyvolal silné rozhořčení mezi kritikou i diváky, díky nechutným a tvrdým scénám. A přátelé, ty scény jsou účinné i dnes. Začátek sice vypadá úplně jinak, než z hororového filmu a horor jako takový nastupuje až zhruba v polovině filmu. Ale ten začátek je takový rozjezd a rozdýchávání na zbytek filmu. William Friedkin ho natočil jako svůj druhý a vlastně svůj poslední velký film. Ellen Burstyn výtečně zahrála vyděšenou matku, démonický Max Von Sydow zkušeného vymítače a Jason Miller excelentně ztvárnil otce Karase, tvrdého muže, který asistuje při vymítání. "Vymítač ďábla" je nezapomenutelný film, stejně tak i finální záběr na venkovní schodiště, záběr legendární a tolik napodobovaný. (19.08.2006)

Tak váhám, váhám. Bohužel ale ne mezi čtyřmi a pěti, jak jsem před filmem čekal a doufal, ale o celé dvě kategorie níž. Všichni říkali, jak je to zasáhlo, že to sice není lepší než Omen, ale že je to skvělý horor. A já se těšil. Začátek byl slušný, pomalý a byl zaplněn především čekáním, kdy se to teda rozjede. Dokázal jsem ocenit některé přirozené, ze skutečného světa známé, reálné pohledy postav, někdy naopak byly zcela mimo a já raději zavíral oči. Pravý problém nastal na začátku "démonizace". Ne, skutečně, to jsem tedy nevzal. V tento okamžik se naopak před chvílí pochválené reakce zvrtly v naprostou šaškárnu. Když bych já uviděl takto se kymácející postel, takto mluvící malou holku s takovým obličejem a s takovými schopnostmi, naskytlo by se mnoho alternativ, jak bych se asi zachoval. Buď bych co nejrychleji utekl, nebo bych začal nepříčetně řvát, případně bych si sedl na kolena a ve vteřině uctíval Ježíše Krista i Satana dohromady. To, co bych ale určitě nedělal, by bylo klidné konstatování, že se v podstatě nemusí jednat o nic vážného a že by bylo dobré zajít za cvokařem. Tento fakt mi degradoval prakticky celý film i díky tomu, že se takovýto rozhovor opakoval několikrát. Samotné vymítání bylo místy působivé, někdy ale značně trapné a často doslova iritující. I když se má jednat o horor, o strach bohužel nešlo. Také jsem se těšil na hudbu, jelikož ve snímku tohoto typu se případný skladatel může vyřádit (slyš Jerry Goldsmith). Škoda ale, že kromě známé nepůvodní melodie, která se ale vyskytovala snad jen v klidných pasážích, jsem toho nezaslechl moc...Kladem tak je pro mě alespoň Max von Sydow a místy roztomilá Linda Blair, ale to je trochu málo... (14.06.2006)