Zajímavosti (54)
- Jeho student Jiří Menzel ve své autobiografii "Rozmarná léta" vzpomínal na svou cestu do USA v souvislosti s filmem Ostře sledované vlaky (1966). V den jeho třicátých narozenin tehdy Cech amerických režisérů (Director's Guild of America) uspořádal oběd, na kterém "se mnou kolem stolu seděly režisérské hvězdy, výkvět amerického filmu. Delbert Mann, Billy Wilder, King Vidor, Arthur Penn, Mike Nichols, Fred Zinnemann, nevím, jestli si je všechny dobře pamatuju. Můj průvodce mi je představoval a já byl na rozpacích, protože jsem sice znal některá jména, ale vůbec jsem neznal jejich filmy. U nás se promítal jenom Mannův film Marty, jinak byly americké filmy v kinech vidět zřídka a na FAMU jsme se o amerických filmech taky moc neučili. (...) Všichni mi upřímně dávali najevo, že se jim náš film líbil. Byl jsem pro ně exot a po Kadárově filmu byli zvědaví na tu malou evropskou republiku, kde se rodí dobré filmy. Cítil jsem hrdost na to, že jsem Čechoslovák. Říkali mi, že jsem jistě poučený z amerických filmů, a mysleli to jako pochvalu. Říkali mi, že Vlaky mají scénář vystavěný podle vzorů nejlepších filmů Johna Forda, ale já jsem od Forda kromě jediného filmu, Přepadení, nic neznal. Poděkoval jsem za tu pochvalu, ale v duchu jsem si říkal: Ford neford, měli byste, blbci, vědět, že to všechno mne naučil můj pan profesor Vávra." (NIRO)
- Na otázku, proč svou vzpomínkovou knihu nazval "Podivný život režiséra", odpověděl: "Protože ten život byl často rozporný a musel jsem ze svých názorů někdy uhýbat právě proto, že jsem prožil dvě světové války a osm převratů. A v těch převratech šlo často o krk. Stačil jeden chybný krok! Dělat hrdinu jsem mohl a vzápětí bych byl s největší pravděpodobností zastřelen. Takový byl život a dostat se z takových situací, to nebylo štěstí, ale často chůze po provaze, na kterém je třeba balancovat." (NIRO)
- Režisér Jiří Menzel vzpomínal, že "pan profesor Vávra nás učil, že film za mnohé dluží literatuře. A že literatura vybízí k tomu, aby člověk při jejích adaptacích hledal nové filmové výrazové prostředky, uměl slovo nahradit obrazem, najít obrazový ekvivalent psaného. Učil nás, že nestačí vzít jen povrch, jednoduchý děj, ale vždy musí filmař proniknout do duše literáta, poznat kořeny jeho tvorby, zjistit, proč to autor psal právě takhle. Rozumět příběhu i postavám, pokusit se ho přes veškerou obtížnost vyložit tak, jako poctivý překladatel tlumočí knihu do jiného jazyka, s úctou k autorovi a jeho předloze. Rozesmutní mne, když se některý můj kulturou nezasažený kolega zmocní knížky, před kterou já jsem měl ostych a bál se ji filmem zkazit, barbarsky z ní vycucá vtipy a zajímavé situace, ale nechá nepovšimnut styl a duch předlohy. Udělá z inteligentní knížky hloupej film." (NIRO)
- Ze vzpomínek režiséra Bohdana Slámy na Vávru coby profesora: "Považovali jsme ho za velkého suveréna, tvářil se, jako by vždycky všechno věděl, vůbec o ničem nepochyboval. Měl jsem z něho lidsky nepříjemný pocit, zdál se mi jako člověk-stroj. Dokonale fungující stroj. Jednou jsme měli seminář, na kterém mluvil o filmovém herectví. Vyprávěl nám, že Gary Cooper před smrtí prohlásil: 'No, já umřu. Ale ten kovboj, kterým jsem byl, ten na tom plátně zůstane vždycky.' A Vávra, o kterém jsem si myslel, že je netvor, se najednou rozplakal... Ta cyničtější část mých spolužáků se samozřejmě začala smát, protože vidět Otakara Vávru plakat byl opravdu zážitek. Ale ve mně to tak nějak hluboce zůstalo a říkal jsem si: Jéžiš, tenhleten člověk, ten opravdu film strašně miluje." (NIRO)
- Režisér Bohdan Sláma, který patřil mezi jeho studenty, vzpomínal: "Když už jsem byl ze školy dávno pryč, začal jsem si vybavovat některé věci, které nám vysvětloval, a až tehdy jsem si uvědomil, jakou měl sakra pravdu. Vávra totiž měl schopnost teoreticky zformulovat některá pravidla a principy fungování filmu jako nikdo jiný. Řekl nám třeba: 'Drama, to je boj. To znamená, že spolu něco řeší dvě, maximálně tři postavy.' V duchu jsem mu oponoval: Dvě nebo tři postavy, no dobře, jsou ale taky filmy, ve kterých je hodně postav... Jenže čím víc jsem o tom přemýšlel, docházelo mi, jak hluboká pravda to je. Aby byl člověk schopný drama prožít, musí se týkat dvou postav. A velmi výjimečně tří. Říkal, že divák má šanci emocionálně se ztotožnit v době, kdy se příběh vypráví, opravdu maximálně se dvěma postavami. A že ta třetí je tam víceméně navíc." (NIRO)
- Miloš Forman o něm a jeho práci řekl: "Husitská trilogie a Romance pro křídlovku jsou tak diametrálně odlišné, že to vypadá, že je nemohl natočit stejný člověk. Podepsal se na něm režim. Těžko se dá říct, co Vávra mohl a nemohl v té době dělat. Mohl se vzepřít, ale musel by přestat pracovat. To byla těžká rozhodnutí, která je dnes velice obtížné soudit. Možná poznamenal trochu negativně duše těch, kteří jeho filmy ovlivněné komunistickou ideologií znali, ale na druhé straně je fakt, že nikdy nikomu neublížil. (...) Měl nepříjemnou pověst z jednoho důvodu: byl natolik mazaný, že nikdy veřejně nepodpořil kánony socialistického realismu. Věděl, že by ho za to režim zničil, proto to nikdy neudělal. Ale na druhé straně je prostě fakt, že pomáhal studentům na FAMU, snažil se dělat filmy, a tím to haslo." (NIRO)
- Miloš Havel občas posměšně podotýkal, že musí vyprodukovat dva levné filmy, aby vydělal na ten třetí, který si natočí pan Vávra. Režiser Vladimír Slavinský říkal, že je to prý on, kdo financuje svými kasovními trháky Vávrovu nákladnou tvorbu. (Zdroj: biografie Miloš Havel český filmový magnát.) (marhan)
Dnes před 80 lety (2018)
- V pořadu byly použity ukázky z filmů: České století (od r. 2013) – epizoda: Den po Mnichovu 1938 (2013), Dny zrady (1973) od režiséra Otakara Vávry a Mnichov 1938 (1968) od režiséra Karola Wilda. (majky19)
Lidice (2011)
- Poprava 173 lidických mužů byla zpracována v dějinách české kinematografie již daleko dříve. Konkrétně režisérem Otakarem Vávrou ve snímku Sokolovo (1974). Film byl však velmi poplatný tehdejší propagandě, což je patrně nejlépe vidět ve chvíli, kdy před popravou lidičtí muži sborově křičí: „Ať žije komunistická strana!“ (majky19)
Pamětnice (2009)
- Ze zdravotních důvodů odmítl na filmu účast Otakar Vávra. (petr.trep)
Nejkrásnější hádanka (2008)
- Natáčelo se i ve Staré oboře na Hluboké, kam měli filmaři výjimečně umožněn přístup, jelikož generálním partnerem filmu byla společnost Lesy ČR. Ve Staré oboře na Hluboké se natáčelo se i na tzv. "Filmařské cestě", která byla kdysi vybudovaná pro dramatický film Otakara Vávry Oldřich a Božena (1984). Ten jí však nakonec nevyužil, a tak byla poprvé ke svému účelu využita až po cca 22 letech. (DaViD´82)
Čas sluhů (1989)
- Režisér Otakar Vávra v rámci Zväzu dramatických umelcov, ktorému v tej dobe predsedal, sa vehementne usiloval o zákaz filmu. (Raccoon.city)
Velká filmová loupež (1986)
- Když mezi husity prochází občan v civilu, osloví ho mistr Jan Hus: „I ty, bratře, proti všem?“ Tohoto „civilistu“ si zahrál Otakar Vávra, mimo jiné režisér filmů z husitského období včetně zmiňovaného Proti všem (1956). (wictoria)
Oldřich a Božena (1984)
- Otakar Vávra přikázal, že Juta (Jana Šulcová) musí být blond. Když se však odhalila, zařval: "Když jsem říkal blond , myslel jsem všude, tedy i dole." (sator)
Vítězný lid (1977)
- Herec Jiří Pleskot ztvárnil roli prezidenta Edvarda Beneše také v historické trilogii režiséra Otakara Vávry – Dny zrady (1973), Sokolovo (1974) a Osvobození Prahy (1975). (majky19)
Osvobození Prahy (1975)
Sokolovo (1974)
- Jestliže Dny zrady o událostech roku 1938 mohli diváci ještě vnímat jako paralelu k nedávné situaci srpna 1968, v dalších dvou dílech trilogie přistoupil režisér Otakar Vávra už na čirou historickou propagandu. Později to zdůvodnil tím, že kdyby odmítl, byl by přišel o práci, jindy naopak líčil, jak aktivně celý projekt dojednával na nejvyšších stranických místech. Nešlo to jinak – každá část spolkla kolem tehdejších 20 milionů Kčs (dnes by to bylo nejméně desetkrát tolik). Za to samozřejmě normalizační režim žádal své a Vávra mu to v touze po sebeuplatnění na rozloze historického velkofilmu poskytl. (Zdroj: Letní filmová škola)
Sokolovo (1974)
- Režisér Otakar Vávra se učil točit bitevní scény v SSSR od ruských režisérů válečných filmů Vsevoloda Pudovkina, Michaila Čiaureliho a kameramana Golovňi. (Spinosaurus)
Dny zrady I. (1973)
- Otakar Vávra při natáčení masových scén použil 60 000 komparzistů. Tento rekord v české a československé kinematografii zatím nebyl překonán. (Jimmy15)
Související novinky
KRRRnov již podesáté zve na „sedmdesátky“
Již podesáté přivítá krnovské kino Mír 70 fanoušky festivalu 70mm filmů. O víkendu 17. – 19. dubna 2015 se historickými projektory prožene na dva miliony filmových políček, která v době svého uvedení… (více)
Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!
4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (více)
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)
Scenárista
Dokumentární | |
---|---|
2011 |
Inventura Febia (seriál) |
2002 |
21 pohledů na Prahu 21. století (seriál) |
Moje Praha |
|
1960 |
Národní umělec Zdeněk Štěpánek |
Divadelní záznam | |
---|---|
2017 |
Krakatit |
Krátkometrážní | |
---|---|
1935 |
Listopad |
Režisér
Filmy | |
---|---|
1989 |
Evropa tančila valčík |
1985 |
Veronika |
1984 |
Komediant |
Oldřich a Božena |
|
1983 |
Putování Jana Amose |
1980 |
Temné slunce |
1977 |
Příběh lásky a cti |
1975 |
Osvobození Prahy |
1974 |
Sokolovo |
1973 |
Dny zrady I. |
Dny zrady II. |
|
1969 |
Kladivo na čarodějnice |
1968 |
Třináctá komnata |
1966 |
Romance pro křídlovku |
1965 |
Zlatá reneta |
1962 |
Horoucí srdce |
1961 |
Noční host |
1960 |
Policejní hodina |
Srpnová neděle |
|
1959 |
První parta |
1958 |
Občan Brych |
1956 |
Proti všem |
1955 |
Jan Žižka |
1954 |
Jan Hus |
1952 |
Nástup |
1949 |
Němá barikáda |
1948 |
Krakatit |
1947 |
Předtucha |
1946 |
Nezbedný bakalář |
1945 |
Rozina sebranec |
1943 |
Šťastnou cestu |
1942 |
Okouzlená |
Přijdu hned |
|
1941 |
Turbina |
1940 |
Maskovaná milenka |
Pacientka Dr. Hegla |
|
Pohádka máje |
|
1939 |
Dívka v modrém |
Humoreska |
|
Kouzelný dům |
|
1938 |
Cech panen kutnohorských |
1937 |
Filosofská historie |
Panenství |
|
1936 |
Velbloud uchem jehly |
Dokumentární | |
---|---|
2011 |
Inventura Febia (seriál) |
Otakar Vávra a Lída Baarová (E08) |
|
2006 |
Strážce plamene v obrazech |
2002 |
21 pohledů na Prahu 21. století (seriál) |
Moje Praha |
|
1960 |
Národní umělec Zdeněk Štěpánek |
1949 |
Láska |
1946 |
Cesta k barikádám |
1945 |
Návrat presidenta Dr. Edvarda Beneše do Prahy |
Vlast vítá |
Pořady | |
---|---|
1995 |
GENUS |
Hudební videoklipy | |
---|---|
2006 |
Hlava kance |
Krátkometrážní | |
---|---|
1940 |
Podvod s Rubensem |
1938 |
Na sto procent |
1935 |
Listopad |
1934 |
Žijeme v Praze |
1931 |
Světlo proniká tmou |
Herec
Filmy | |
---|---|
1986 |
Velká filmová loupež |
Účinkující
Pořady | |
---|---|
2008 |
Historie.cs |
2006 |
Žito |
2002 |
Tváře českého filmu |
2001 |
Na kus řeči |
1999 |
Banánové rybičky |
1997 |
Úsměvy |
1995 |
GENUS |
1980 |
Kino a já |
Křeslo pro hosta |
Související novinky
KRRRnov již podesáté zve na „sedmdesátky“
Již podesáté přivítá krnovské kino Mír 70 fanoušky festivalu 70mm filmů. O víkendu 17. – 19. dubna 2015 se historickými projektory prožene na dva miliony filmových políček, která v době svého uvedení… (více)
Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!
4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (více)
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)
Fanklub
(450)- flanker.27 režisér
- sportovec režisér
- Wacoslav1 režisér
- mchnk scenárista
- Spinosaurus režisér
- AGAMENON režisér
- thecentre scenárista
- helianto režisér
- Karlas režisér
- elizabeth_ba režisér
- edy66 scenárista
- major.warren režisér
- Jana.A režisér
- Martin741 scenárista
- Doctorow režisér
- cariada režisér
- Drsan40 režisér
- dr.fish režisér
- MJMilan režisér
- WinnJets režisér