Kruh

Jemný spoiler. Pre mňa jeden z naj hororov z rokov 2000 - 2010 a strašne inšpiratívny film (mám slabosť pre urban legend). Okrem toho je Kruh vynikajúci remake kultovej japonskej predlohy Ringu z r. 1998. Plazí sa za vami a ani o tom neviete, len ste zrazu šokovaní, že je tam. A už neodíde. Kým vás nedostane. Plazí sa za vami do kúpeľne, do kuchyne, do garáže, do pivnice. Plazí sa za vami úplne všade. Naomi Watts už v horore hrala (Kukuričné deti 4 - Zjavenie), ale tento je o sto tried vydarenejší. Studená, desivá, s pribúdajúcimi minútami obludne narastajúca atmosféra neistoty a ohrozenia. Na prvý raz to síce má pár (možno viac, než len pár) logických dier, ale ak si pozriete japonský originál a vystrihnuté scény na DVD, začne vám to dávať zmysel. Najlepšia scéna? Možno kôň na trajekte a obludné finále s televízorom. Keď som to videl v kine, ozaj som si myslel, že sa to skončí v studni a budú nasledovať titulky. Už studňa by bola dôstojné ukončenie. Verbinski si však vzal príklad z Cameronových Votrelcov a dal divákom nie jedno, ale rovno dve finále. Páčilo sa mi to rovnako, ako japonský originál, ale z iných dôvodov. Američania na to išli atmosférou trochu inak, ale rovnako výborne. A US remake je určite lepší minimálne po vyčačkanej vizuálnej stránke, diabolský kameraman Bazelli odviedol fakt kus práce. (30.10.2004)

Tenhle horor má vynikající atmosféru a dokáže jí ještě dokonale budovat a závěrečná scéna nemá chybu, ale nemůžu se ubránit dojmu, že to neni až zas tak skvělý, protože jsou okamžiky kdy film poleví až moc a lekaček je taky pomálu, vlastně nejsou prakticky vůbec, to v porovnání s nenávistí nemůže obstát, ale zachraňuje to herecký výkon naomi Watts a ta opravdu skvělá atmosféra (03.11.2006)

Pro hodnocení horrorů asi nejsem ten pravý ořechový, protože jsem se mockrát přesvědčil, že to co děsí mě, nechává všechny ostatní chladnými a naopak. Tak jako se já snažím systematicky vidět všechny komedie, moje matka je zase posedlá horrory, thrillery, kriminálkami a jinými odnožemi hrůzy. Když jsem jí před lety pustil Záhadu Blair Witch, předem jsem ji varoval, že je to možná nejděsivější film, jaký kdy viděla. Když se dodívala, zívla a řekla: "Tak se ztratili v lese. No a co?" :-) Tak tohle do smrti nepochopím. No a s Kruhem to bylo podobně. První polovina, kde je k vidění obsah videokazety, scéna s mouchou a drnčící telefon, v němž skřehotavý hlásek zašeptá "Zbývá sedm dní", mě děsila strašně. Zrychlený puls, oči navrch hlavy atd. No a pak už to začalo být slabší, protože hrdinka se na vše snaží přijít racionální dedukcí, to nejasné temné "cosi" je čím dál víc konkrétní a hmatatelné a to je podle mě chyba. Jakmile vím, čeho se mám bát, všechen strach mě přejde. To je asi důvod, proč pokaždé usnu u Vetřelce. Ale když jsem Kruh promítl máti, bylo to přesně naopak: během první, nejasné poloviny filmu poklimbávala, ale když se začaly vyjasňovat věci kolem studny, hleděla na to s vytřeštěnými zraky. Tak nevím. 70% (28.12.2005)

Filmy tohoto typu podle mě není vhodné vidět v kině. Aby byl totiž zážitek ze sledovaní v kině dokonalý, je potřeba naprosto ukázněné publikum, což je dnes větší vzácnost než špatný Spielbergův film. Takže filmy jako Kruh (např. Šestý smysl, Oko, Ti druzí nebo Záhada Blair Witch) je nejlepší pustit si doma, osamote, v tichu a ve tmě. Teprve potom, když není nic než vy a film, dochází k tomu pravému spojení a intezita prožitku graduje s každou minutou. Americký Kruh je lépe provedený než jeho japonská předloha, má totiž detailněji propracovaný příběh a obrazové filtry s Zimmerovou hudbou jsou dalšími silnými nosníky atmosférické sítě. Precizní režie spolu s výše uvedeným z něj dělá téměř dokonalý film. (13.07.2003)

I přes některé žánrové schematismy (videokazeta se Zlem, opuštěná chata, rámcový závěr celého příběhu...) výborný horor s podmanivou atmosférou a také důkaz toho, že i remake se může Američanům dosti povést (což je ovšem výjimka potvrzující pravidlo). Výborné scény s archetypálním přesahem (kůň na trajektu, studna...), děsivost vystavěná ne na krvavých efektech či bizarnostech týkajících se mučení a perverzit či sadismu, ale spíše na principu diváckého očekávání něčeho děsivého... Hodně podmanivé, hodně působivé, hodně symbolické... (30.05.2007)