Insidious: Červené dveře

Všechny předchozí díly jsem zkouknul v posledních 5 dnech, jelikož jsem je předtím neviděl. Zkouknout filmy po sobě, tak abych je měl v paměti se ukázalo jako skvělé rozhodnutí, jelikož jsou jednotlivě provázané nebo na sebe alespon odkazují. Rozhodně mi tento díl přišel jako nejlepší ze série, ale je možné, že mě ovlivnilo sledování v kině a ne doma na gauči, jako to bylo u předchozích dílů. Původně jsem se bál do kina jít, soudě dle hodnocení, film ale předčil očekávání a krásně sérii zakončil. (20.07.2023)

Josh všechno zapomněl a tak se může nechat strašit nanovo a jeho schopnosti cestování po zásvětí zdědil jeho syn, který, kupodivu, taky všechno zapomněl. A tak se tu vlastně jen recyklují předešlé díly a sem tam mi připadalo, že se snad používají i stejné záběry. Pár fajn momentů se tu našlo, ačkoliv strašení příliš nelekalo, atmosféra jakž takž a herecky se to dalo tak napůl, protože představitel Daltona byl na bombu. Nicméně na duchařském poli je teď docela sucho, takže člověk vezme zavděk čímkoliv, co dosahuje alespoň na průměr. A to je přesně tenhle případ. 50% (03.08.2023)

Scénáristická sebevražda live. Nejen, že se celkem až nechutně rychle zbavili zasloužilé postavy, všechno ostaní vsadili na mdlej internát na vysoké škole, kde na vás řve psychopatická učitelka umění a po večerech to je mrtvý jak v Kozodrhách na hřbitově. Zákonitě vám jebne po nocích si barvíte dveře vlastní krví a spící halušky se mění v astrální cestování mezi zombies, které tu už byli tolikrát. Nejslabší díl bez real násilí beze strachu jen s nudným Simpkinsem a marným tátou Wilsonem. Insidious jedou tragickým setrvákem pro nejvěrnější fandy. 30% (19.08.2023)

Zdá se, že série Insidious oplývá znakem nevyčerpatelnosti, vždyť astrální dimenze Zásvětí (pro mě mnohem vhodnější překlad než Dálava) nabízí tolik možností ze kterých lze čerpat. A režisérskou židli tentokrát zasedl (či posedl?) sám Patrick Wilson. Snaha byla sice znát, jen provedení poněkud pokulhávalo. Co mě hodně zasáhlo byla Daltonova umělecká tvorba a Joshovo CT vyšetření mozku (poslední dobou takové prostředí hůř snáším). Když to tedy shrnu, vidět to v kině nebyl až takový zážitek jaký jsem od toho očekávala. (09.07.2023)

Můj ikonický Insidious, hlavně první dva díly v závěrečném chapteru...no mohlo to dopadnout hůř a to rozhodně není pochvala. Největší slabinou celého filmu je Wilsonova režie. Sice je to výtečný herec, ale potřebuje taky schopného režiséra, aby dirigoval jeho výkon. Wilson prostě nedokáže režírovat sám sebe a jeho herecký projev je občas nečekaně k smíchu. Nemá prostě na to, sedět na dvou židlích zároveň. Pokud jde o příběh, vůbec mi nevadilo, že se první hodinu jen vysvětluje. Příběh Lambertovic rodiny mě baví už dekádu. Místy se dá mluvit i o pekelné atmosféře a pokud by Wilson šlápnul na plyn, mohl ve scéně kdy mu Rennay vysvětluje jejich minulost mít typický Insidious skvost. Protože Bishara fidlat umí, Redface je pořád zkurveně děsivý démon a brutální husí kůže se dostavila několikrát, stejně tak jako mě ničili skvělý scare jumpy. Takže co se týče příběhu problém není, bohužel atmosféra není konzistentní a Wilson jako nováček není schopný vypravěč, navíc se mu nedaří udržet jeho a Sympkinsův herecký výkon. Závěr s písní Stay With Me byl dokonce jak z jiného filmu. Jako ukončení příběhu asi dobrý, husí kůže byla dobrých deset minut v kuse, lekačky solidní a Bishara fidlá pořád schopně. Bohužel je to lepší díl než čtyřka, ale trojka má úplně jinou štťávu. Čekal jsem průměr s dostal ho. Do kina jsem šel pouze z lásky k prvním dvou dílům který miluju a protože jsem v kině viděl díly všechny. No a že na noční projekci v deset večer budu mít v sále zase dva mladý čuráky, co budou celou dobu chrastit popcornem a svítit mobilem jsem čekat taky měl. Plus mladý páreček na pěst. Snad jsme u konce. Slušných 60%. (21.07.2023)