Vřískot

Tak tímhle dílem ta celá série odstartovala. Jednička je kvalitka a právem je jako jediný díl ze série v červených číslech. Vražd není tolik sází se spíš na atmosféru a taky se díky slušnýmu scénáři z promakanou pointou nejedná o vyloženě tupý slasher. No a co si budeme povídat úvodní scénka se zmasakrovaním Drew Barrymore už získala status určitýho kultu. Jeden z filmů kde se z CSFD hodnocením plně ztotožňuji.75% (27.09.2014)

"Dôvod sa vždy nájde. V tom je tá krása. Akonáhle sa to začne komplikovať, strácaš prehľad.“ Bombastický ultimátny slasher, zaslúžiaci si nadšený aplauz (hoci dvojka sa mi páčila ešte o dýku viac). Vďaka pevnej ruke scenáristu Kevina Williamsona neviete, čo je akože a čo naozaj, čo je sranda a čo žmurknutie na hororového fanúšika. Neviete, či to, čo postava práve urobila, urobila preto, lebo paroduje svoj obľúbený horor, alebo preto, že svoj obľúbený horor parodujú tvorcovia v čele s hororovým guru Wesom Cravenom, ktorý svojho času spoluzakladal žáner slasher ako taký. Tak či onak postavy nedopadnú pekne. nie, vôbec veru nedopadnú pekne. Vynikajúce herecké obsadenie (Kennedy, Campbell, McGowan, Arquette, Ulrich, Lillard), tucty odkazov ("Jamie pozor za tebou je vrah!", cameo režiséra zamaskovaného ako Freddy Krueger, Linda Blair ako novinárka), ukážková hororová výprava zaspatého mestečka uprostred lesov, množstvo násilia a pop-kultúrnych odkazov („Hnevá sa na mňa?“ – „Čo blázniš, urobila si z neho Candymana, miluje ťa ako nikdy doteraz.“) a šokujúce záverečné odhalenie. Dvojku mám ešte radšej. (25.11.2005)

"Předvídatelné! Já jsem věděl, že kousne!" Děj tohoto snímku je třeba brát jako varování, že přílišná konzumace hororů může nenávratně poškodit mozek. Já jich zase tak moc do roka nesním, ale tentokrát jsem se zakousl do Vřískotu a ochutnal jsem nečekaně výživnou a lehce stravitelnou podívanou. Mám totiž hrozně rád nadhled a hlášky a to jsou ingredience, kterými se evidentně nešetřilo. Přitom určitě nedokážu ocenit všechna ta vážně míněná a zároveň neustále zesměšňovaná žánrová pravidla, která znám pouze povrchně a ještě k tomu se za to nestydím. (05.04.2016)

Wes Craven mě svým Screamem opravdu nečekaně překvapil. Byla jsem připravena na krystalický teenagerský horor let devadesátých, který bude naplněn výkřiky, krvavou lázní a tím klasicky otřelým druhem napětí. To vše jsem také dostala a naprosto jsem si to užívala. Ale poněkud jinak, než jsem myslela. Čekala jsem, že bych se mohla i bát, ale toto kultovní dílo mi často připadalo spíše jako hororová veselohra. Zvláště zhruba od druhé poloviny, kde se koná onen velký mejdan. Ten je doslova napěchován humornými, ač krvavými momenty. Mému dojmu také velmi ochotně pomáhalo neustálé srovnávání se Scary Movie, která parodovala snad většinu scén z tohoto filmu. Tu jsem zhlédla o hodně dříve, takže ve spoustě pasážích jsem měla nutkání ke smíchu (ten se většinou i dostavil) ještě předtím, než se vůbec začaly odehrávat:) Chvílemi jsem tak měla pocit, že už tyto scény jsou samy o sobě jistým způsobem komické a že Scary Movie je pouze přetřela silnějším parodickým nátěrem. Každopádně myslím, že i kdybych ji neviděla, tak celkově by na mě Vřískot působil jako povedená hororová zábava. (09.04.2011)

„PÁN GHOSTFACE, PROSÍM VÁS PEKNE, NEZABÍJAJTE MA. CHCELA BY SOM BYŤ V ĎALŠEJ ČASTI!“ ___ Veľmi vynachádzavý a zábavný „postmoderný vyvražďovací slasher“ Wesa Cravena mal taký úspech, že nielen oživil, ale aj (po)zmenil žáner. Lepšie povedané, prevrátil ho naruby. John Carpenter napísal knihu pravidiel svojím filmom Halloween v roku 1978 a nič sa veľmi nezmenilo, až kým sa koncom 80. rokov neobjavila vlna (hodnoverne) inteligentnejších a serióznejších hororových snímok: Angel Heart (1987), Misery (1990) alebo The Silence of the Lambs (1991). V prípade Screamu sa Craven rozhodol vykopať starú knihu pravidiel, oprášiť ju, pridať k nej niekoľko poznámok o posmeškoch do nablýskaného a trochu zriedeného slasheru venovaného novej generácii (takzvaný „teen-slasher“). Výsledkom bol nesmierne zábavný film, ktorý pôsobí ako prešibaná komédia a výborný dodatok k (sub)žánru slasherov. Cambellova Sidney Prescottová je skvelou náhradou za Laurie Strodovú Jamie Lee Curtisovej v Halloweene. Toto sladké a delikátne, typicky americké dievča, ktoré prežije svojich priateľov vďaka rozhodnosti a zachovaniu panenstva – to je podstatnou prevenciou, ak v tomto krváku chcete prežiť. Hororová legenda Wes Craven však zaručuje, že film sa neuchyľuje k všeobecne používanému programu, ak voľne uplatňuje svoje schopnosti prekvapiť a vystrašiť. Dômyselné používanie mobilov je účinný nápad, ktorý vyvoláva stúpajúci potenciál napätia, najmä pri často kopírovanej a mimoriadne úspešnej vstupnej sekvencii, v ktorej zdesené mladé dievča, ktoré je samo doma, prijíma volania vraha a náhle zisťuje, že vrah ju aj pozoruje. ___ Kritická obec sa zhodla, že vo filme sú dve kľúčové scény. V tej prvej podstupuje Drew Barrymore test, v ktorom má preukázať svoje znalosti hororových filmov, no hneď na to je ubodaná a obesená na neďalekom strome. V druhej scéne popisuje otravný Randy pravidlá, ako prežiť hororový film. Medzi klišé, z ktorých si snímka robí posmech, zaznie poučka, že zdanlivo mŕtvi zabijaci sa opätovne vracajú na svoj posledný lov, a že tá postava, ktorá prenesie vetu „Hneď som späť“, umrie. ___ Cravenov Scream desí a funguje dodnes: má skvelé herecké obsadenie, vkusne zrežírované napínavé sekvencie a pôsobivý i prekvapujúci detektívne ladený scénar. Vadou na kráse je už len jediné: neúprimný výsmech pop-kultúre (konkrétne jej necitlivosti k cudziemu utrpeniu), na ktorej film zároveň zarába. 65% (31.07.2011)