Neporazitelní

Pohádka o tom, jak skoro 50 letý frajer po chvilce tréninku zdolá šampiona. Když jsem film stahoval, tak jsem čekal, že se to zde bude řezat alespoň stejně často jako ve Warrior. Bohužel je tento snímeček přehnaně ukecaný a MMA je poněkud v povzdálí a jen příběh doplňuje. Po zhlédnutí jsem se dozvěděl, že soundtrack, se kterým jsem film zhlédnul tam vlastně vůbec nepatří. Moc nerozumím proč, protože se mi zdál perfektní a rozhodně byl nejlepším atributem filmu. Tak nakonec jsem viděl zřejmě správnou verzi. Jako blbost to v žádném případě není, to rozhodně ne. Jen jsem čekal podstatně větší nářez po stránce soubojů a bohužel mě film zanechal i naprosto emočně chladným. Přesto tam bylo několik momentů, které mají rozhodně potenciál někoho zasáhnout. Průměr. 3* (24.01.2014)

Když skousnete ten delší úvod, a trochu chaosu v postavách, tak zjistíte, že vás to snad fakt baví (mě teda jo) a dokonce ústřední dvojce fandíte, teda dvojce, ono tam je hlavních hrdinů trochu vícero a každý má své duchy se kterými se musí vyrovnávat a překonávat je...místy docela nečekaná rozuzlení vedou až k víceméně povedeným a dobře nasnímaným bitkám v klecích, ale přeci jen si říkám, že Karlos Vemola by z těch rejžožroutů v kleci udělal pyré, ale kdoví..kdoví..:) (07.03.2014)

Kdyby Purgatorio nenapsal již Dante Alighieri, mohla bych ho po zhlédnutí této kombinace klišé a patosu napsat já. Hádejte, milé děti, jak to asi dopadlo? Musím připustit, že když se dva hloupí pánové buší pěstičkami do svých hloupých hlaviček, je to celkem zručně nasnímáno, jejich krev a pot šplíchají tak intenzivně, že jsem měla strach, že mě zasviní. (18.12.2020)

Je potěšující, že se klasické schéma filmů o kontaktních sportech dnes již přežilo a ty desetiletí neměnné neduhy jsou minulostí. To co je naopak v žánru v kurzu, je silné lidské drama o nečernobílých postavách, kde je sportovní složka (zdánlivě) podružná a plní spíše roli třešinky na dortu. Musí sblížit s postavami, aniž by se to uchýlilo k trapárnám se záporáky a podobné zhůvěřilosti. Musí budit dojem, že tvůrci nepodvádějí milosrdným střihem a že si to tedy herci na place (žíněnce) tvrdě vypotili. A zároveň si musí zvládnout poradit se situacemi, jak se vyhnout, na hlavu obrátit či alespoň se ctí vybruslit z případných nevyhnutelných žánrových klišé. A málokterý snímek to doposavad zvládl lépe než právě Lamův majstrštyk, který působí dojmem asijského sociálnějšího a naturalističtějšího "remaku" Warriora. Výtky se samozřejmě najdou. Je to místy značně patetické, ale to k tomu tak nějak patří. Zásadnímu zvratu se jde po celou stopáž tak okatě naproti, že vlastně vůbec nepřekvapí. Hongkongská akustická verze Sound of Silence je vynikající, ale ta později ženštinou odzpívaná oproti originálu bez síly a především dost ničící scénu, kterou podbarvuje. No a vůbec nejhorší je dovyprávění příběhu formou fotek během závěrečných titulků. Jak je to milé, tak to poněkud nesportovně podkopává to, o co se (úspěšně nutno podotknout) film předchozí dvě hodiny snažil. (15.12.2013)

Zatím nejlepší Dante Lamův film a zároveň letošní nejlepší Hongongský akční film. Je to zábavné,upřímné,hezky dojemné,MMA zápasy skvělé,vyhýbá se to i tradičním klišé,což vše je nezbytné zde vychválit. Oproti Warriorovi svižnější,napínavější,zápasy lépe zpracovanější a příbeh lépe stravitelnější. Jsem nadmíru spokojen. 80% (13.12.2013)