96 hodin

"Není čas si měřit pinďoury." Ale právě naopak, teď ten správný čas nastal. Bryanovi totiž unesli dceru a dobrovolně mu ji nevrátili, takže se mohou na vlastní oči, uši, krky, lokty i kolena přesvědčit o tom, že majitelem největšího pinďoura je právě Bryan. A jelikož nejsem závistivý, tak mi ta sada speciálních dovedností připadá velmi zábavná, a pokud někdo unese mé dítě, tak se dozví, že znám někoho, kdo zná někoho, kdo tvrdí, že jednou viděl někoho, kdo se nápadně podobal Bryanovi. A s takovými známostmi bude potomek doma dřív, než stačím vyslovit obligátní: Zabiju tě, až umřeš, borůvkovej koláči. (15.06.2016)

"A BYLA TO BUŇKA, NE DůM." Unesli mu dceru a to neměli dělat. Kurva neměli. Psí oči Liama Neesona tvrdnou a kosti albánských překupníků s bílým masem začínají praskat. Taťka si jde pro svou holčičku a vyzbrojen manuálem laskavě zapůjčeným Jackem Bauerem, chvaty naučenými od Stevena Seagala a s v závěru krásně absurdní výkonností a neprůstřelností Ramba po bronsonovsku obhajuje zájmy bílé střední vrstvy proti hnusným společenským parazitům, které podle svého motta "nepotřebuju zbraň, stačí, když ji máte vy" splachuje do kanálu jejich vlastní krví. A není škoda každé rány, která padne vedle, protože žádná vedle nepadne. Besson se po UTRŽENÝ ZE ŘETĚZU zase jednou vytáh. Komplikovanějšího scénáře netřeba a naopak být tam obsazen místo božího Liama nějaký bouchač, nefungovalo by to ani zdaleka tak dobře. Iritující zběsilý bourneovský vizuál pro tentokrát velkoryse odpustím stejně jako hromadu dalších nepodstatných věcí. Tenhle film je můj splněnej vlhkej sen. A béčko roku. A díky za Holly "Christie wins!" Valance. (19.10.2008)

„Zabijte ho potichu, mám tu hosty.“ Zlí lidé jsou nepoučitelní. Už mohli vidět tolik filmů, v nichž hodný americký taťka vezme spravedlnost a střelnou zbraň do svých rukou… ale ne, oni si nedají pokoj. A tak dceru bývalého elitního agenta hned po uvedení diváka do nezbytného stavu nadrženosti (na krvavou a nesmlouvavou akci) osloví na pařížském letišti francouzský Leoš Mareš, bezpáteřní dohazovač bílého masa albánské mafii. Kdyby tak ubozí Albánci tušili, jak malými myšmi jsou v porovnání s kocourem, který jim jde po krcích. Že jeho výhružka „Najdu tě. A zabiju tě“ není planá, následně dosvědčí vážně míněným sdělením francouzskému Kevinu Spaceymu „Klidně zbořím Eiffelovku, když budu muset“. Z výrazu Liama Neesona lze vyčíst jediné – myslí to k smrti vážně. Což mysleli i tvůrci této super high conceptové akce. Proč by ne, vždyť podobné filmy sledujeme právě pro jejich přímočarost a nehumánní nebrání ohledů na kohokoliv, na cokoliv. Nepatřičnost „zabijáckých“ vět, použitých v různých obměnách už v tolika předchůdcích, jenom podtrhuje odklon od reality a únikový charakter těchto „kill ‘em all“ kousků. V současnosti, kdy ambicióznější snímky usilují o maximální realističnost a hrdinové povětšinou nevítězí kdovíjak suverénně (Bourneovo ultimátum, bitka ve Východních příslibech), je příjemné představovat si u rozumně dlouhých 96 hodin, že byste v případě únosu vlastní dcery dokázali totéž, co Bryan. Apendix: Z celého filmu jsem nabyl dojmu, že Luc Besson je pravičák nenávidějící Paříž, město plné úchylů a mafiánů odjinud. Doupě neřesti je navíc ironicky umístěno na Rue de Paradis. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, choze, castor, Niktorius, uzzi, gu-staff, Dallas, zdenny (18.11.2008)

„Now´s not the time for dick measuring..“ Máš pravdu Liame, nemá cenu se s tebou přeměřovat a já si tě přeji za taťku.. Pierre Morel se rovnou pustil do horké kaše a nabízí přímočarou jízdu ve stylu agenta Bournea zatíženého otcovskými povinnostmi a házejícího exkrement na logiku příběhu i politickou korektnost. Hlavní devizou je nekompromisní brácha žuly Neeson, jenž na trestné výpravě za záchranou panenství dcery mlátí zločineckou lůzu pistolí do ohryzků a přitom všem se drží výrazu ustaraného tatínka. Na můj vkus ještě mohl občas odlehčit atmosféru nějakým tím vtipem, když by třeba ve scéně mučení elektrickým proudem na rozloučenou prohodil: „Nechám ti rozsvíceno, ať se nebojíš..“ (05.11.2009)

Scénář: Robert Mark Kamen, Luc Besson .. I told you I would find you. ___ Akční rychlokvaška francouzského stylu o které Rob Roy mluví tak o dva desetiprocentní stupně hůře než nakonec hodnotí ;-)) ___ Ano, základ je hrozné klišé - otcovsky paranoidní úvod jde ruku v ruce s naivitou a rozmazleností ženské části, k tomu pár prostřihů na motivace a zkušenosti zachránce a už se jede na plný plyn po stopách nejvyšší ligy obchodníků s mladým, bílým masíčkem. Film však neskutečně příjemně utíká, nedrhne, baví nekompromisní řemeslnou akcí, Liam Neeson se s máločím sere a všechno kráčí k předem vyprofilovanému závěru. Přijatelně hloupý obsah a přijatelně silácký styl, ale v tom už snad Luc Besson nepřekvapí. 85%. (13.10.2008)