Přichází Satan!

Snímek má rozhodně pár hodně dobrých a silných momentů, ale celý se nese v takové skoro až otravné atmosféře. Moc mi nesedlo obsazení a ani vývoj děje. Za necelé dvě hodiny se toho stalo pekelně málo. Hororovou složku samozřejmě stihl rozkousat zub času, takže už moc toho úžasného nezbylo. Věřím, že kdysi to fungovat mohlo, ale ta doba je dávno pryč. Zdejší vysoké hodnocení považuji za čirou nostalgii. Film je to ovšem i po letech sledovatelný. Lepší dvě hvězdy. (18.12.2017)

Naprosto sugestivní filmové dílo, představitel z dnešního pohledu již bohužel téměř uzavřené éry klasického mysteriózního hororu. Vše se točí kolem budování atmosféry (casting, herecké výkony, střih, hudba...) a ta postupně vzbuzuje v divákovi až podvědomou hrůzu. Film, o kterém se vám pak ještě dlouho zdá a v kterém, ač tu není ani jedna šokující nechutnost či bizarnost, následuje jedna sugestivní scéna za druhou a vy pomalu uvěříte, že Zlo má tvář malého Damiena... (07.07.2007)

Už bylo napsáno velmi mnoho o hudbě Jerryho Goldsmitha velmi kladným textem: ve většině geniálním, kde převyšoval i můj pocit o tom, že Goldsmith je vynikající skladatel a v tomhle filmu je jeho mistrovsky podkreslená hudba v napětí a hrůzy v celém Donnerově díle jeho dosavadním vrcholem. Výborná klasika 70. let a s klidným svědomím můžu napsat, že 70-80.léta v tomhle žánru patří mezi špičku ve filmové kinematografii. Omen se zařadil nejen mezi ně, ale velmi převyšuje ve všech klasikách hororového žánru - a velmi se přiblížil k Friedkinovu mistrovskému vrcholu Exorcist (kdy omdlévali lidé v kině). Omen je geniální v hudbě a v provedené režii, ale ve scénáři a v tísnivé děsivosti (atmosféry) má Exorcist navrch. (22.05.2012)

Podobně jako Rosemary má děťátko, také The Omen lze z velké části sledovat jako nadpřirozený horor i jako drsný thriller, v němž se vlastně nestane nic logikou (a fyzikou) nevysvětlitelného. S odstupem času už zápletka koketující s příchodem antikrista není tak mrazivá a pomalu vyprávěný film drží naši pozornost - podobně jako později například všechny Nezvratné osudy - hlavně očekáváním toho, jak bude vypadat další brutální "nehoda". Oproti dnešním gore filmům jde však stále o seriózní áčkovou produkci zejména díky nápaditému vyzobávání motivů z Knihy zjevení, díky nečekaně nekompromisnímu finále a díky hudbě, která musela LaVeye přivádět do rauše. 75% Zajímavé komentáře: A_FISH, Falcor, Teya, gudaulin (21.06.2006)

Mým zbožným přáním je vidět tento film o půlnoci samotný v zatemělém kinosále, to bych samým napětím asi explodoval. Příběh a zpracování je dosti podobné jako u "Rosemary má děťátko," které je ale asi ještě více napínavější a pocit "všechno je v prdeli" je tam výraznější díky tomu že Mia Farrow přece jenom vypadá bezbrannější než Gregory Pack, který je tu sice už trochu starší, ale charisma má a hraje mu to o stošest. Richard Donner skvěle zvládá vypjaté scény a třeba ta s "chůvou v nemocnici" je dokonalá. Některé scény by (např. Peck na konci procházející svým domem) možná chtěly o pár sekund zkrátit, ale to jsou jen takové mušky. Dost mě překvapil vynikající gore efekt s tou useklou hlavou, to jsem fakt nečekal. Hudba se k filmu skvěle hodí a výborně podtrhuje celkovou atmosféru filmu. Poslední záběr spolu se závěrečnými titulky jen umocňuje tento nevšední zážitek. (26.04.2006)