Plivu na váš hrob 2

Tak si nějaká nekvalitně opícháná kikina už potřetí zachlustala na něčí hrobeček. Tentokrát to byl ale spíše takový nucený, žlutozelený, krvavý chrchel vytažený až z paty bulharské koprodukce. Ta tam je "poetika" a tíseň originálu a prvního rymejku a to, co zbylo, jsou jen narychlo splácané řeznické orgie pro místní nevybouřené psychopaty, osazené navíc totálními neherci, a určené výhradně jako kulisa pro týrání domácích mazlíčků o jateční neděli. No, řeknu vám, když tady potom vidím tu spoustu poprcaných monitorů a dokonce i lepkavé prsty některých uživatelek, mám docela strach vyjít z domu a zahájit jakoukoliv sociální interakci. PS: Bestlamo, takže žádné vibrování nebude, jen kdybys moc chtěl, přinesu štěňátko a ty vem kombinačky a sadu vidiových vrtáků. (09.09.2013)

Krásný film.. Rape and Revenge subžánr je hodně specifická kategorie s vlasními zákonitostmi, kde se kvalita měří vyrovnaností mezi Rape a Revenge částmi-tozn. Jesli je Rape část dost siná aby pohla divákem a revenge je dostatečné ve vypuštění veškeré frustrace, beznaděje a bolesti skrze násilí na zdroji prvotního utrpení.. Je víceméně irelevantní jestli jsou prostředky vedoucí k utrpení nebo dokonané pomstě postaveny na ultrareálných základech-Počítá se cokoliv co pomůže vybičovat dané dva elementy(utrpení/pomsta)do maxima.. Proto je irelevantní-SPOILER-jestli je možné převézt v bedně holku z NY do Sofie(atd atd), pokud tohle její vhození do cizí země zvýší její utrpení-KONEC SPOILERU. Z verze 2010 jsem byl lehce zklamaný, protože formou pomrkávala po mainstreemovém divákovi, spoustu věcí šetrně(a zručně)schovala a ve výsledku mě revenge část neuspokojila.. Tentokrát je to hodně jiné kafe. Holka trpí jako zvíře-to ponižování, oprcávání, mlácení je nataženo snad na polovinu stopáže. Její proměna z inteligentní panenky na extrémně nasranou a chladnokrevně kalkulujíci svini bez slitování je parádní a revenge je nadávkováno tak přesně, detailně a výživně, že skrze něj divák beze zbytku vypustí všechnu nahromaděnou sklíčenost a pudovou touhu po odplatě. Prostě "nalej násilí, vylej násilí"čistá práce-ani kapka vedle. V rámci subžánru bezchybná filmařina, která si ale žádá diváka s citem pro žánrovou stylizaci............Krása, paráda, klobouk dolů. (07.09.2013)

Já bych chtěl míííít tvé foto aneb "Má je pomsta". A namísto slibovaného fotosetu, se partička, vydávající za modelovou agenturu, jala důvěřivou holčinu Katie oblažit sexuálními orgiemi a trýzněním. Mělo to však jednu chybu. Vše se dělo proti její vůli. Varovat ji mohl už podezřeý východoevropský přízvuk, ale jelikož si ho nevšímala, tak dopadla jak dopadla. Ale zato, že ji připravili o ženskou důstojnost, je ona připraví o tu mužskou. Auuu, ale co si k ní co měli dovolovat, že ano! Steven R.Monroe ve své prvotině dokázal, že se umí velmi reflexně vyrovnat s nástrahami remaku a v nastaveném trendu pokračuje i ve velmi volném pokračování jedničky mající s ní společný název, koncept a také to, že se jedná opět o předělávku, a sice nepříliš známého snímku "Day of the Woman", kterou svojí produkcí zaštítil režisér původní předlohy. Monroe si do hlavní role oběti vybral Jemmu Dallender, která je snad ještě subtilnější než Sarah Butler z jedničky, vzhledem k tomu, jak pak bude urostlé chlápky likvidovat raz dva. Jemma však byla vybrána do role naprosto typově přesně, a snad jen její nevyholený "koláč" byl záporem na jejím výkonu, který dosáhl v mnoha scénách potřebné intenzivity, a to i té hlasové. Když to shrnu, celý druhý díl byl mnohem intenzivněší a to přesně tak, jak si hororový subžánr exploitation, konkrétně "rape & revenge", žádá. Napětí a gradace minimální, zato scény znásilnění, tortury a ponižování na hranici únosnosti, hlavně pro diváky tímto žánrem neposkvrněné. Takže film je jen pro členy klubu otrlého diváka. I tak se tady vyskytl menší zádrhel v podobě logiky příběhu. Není možné v bedně urazit vzdálenost mezi USA a Bulharskem za tak krátkou dobu. Zvrhlá bulharská rodinka měla asi také kouzelnou cestovní agenturu, v níž se dlouhé vzdálenosti urazí na počkání a pořádně nebylo ani jasné, čím se cestovalo. Jsem však toho názoru, že exploitation není od toho, aby se držel přísné logiky. Pokud v příběhu nebyla k mání, nahradila se scénami zhnusení, které jsou s tímto subžánrem neodmyslitelně spjaty. Jen mně vrtá hlavou, co ošklivého ženy režisérovi udělaly, že jim ve svých filmech provádí samé nepěkné věci. Mé hodnocení: 90% (25.11.2013)

Neubráním se tomu, abych film nesrovnávala s jedničkou. Důvod? Dvojka jedničku kopíruje do takové míry, až to není hezké. Jenže! Jako bomnus navíc se přidávají nechutné a zblízka nasnímané scény, které slabšího diváka donutí odejít z místnosti (zdravím M.). A to se mi nelíbí. Na jedničce se mi líbil spíš náznak a zejména to, jak hlavní hrdinka Jennifer byla oprávněna naštvaná na partu debilních venkovanůl. Ve dvojce je Katie totálně pitomá Američanka, která se nechá nafotit od mladíků z východní Evropy, a pak je velice překvapená, když vše dopadne jinak, než si představovala. S Katie jsem se nezžila a považuju ji za opravdovou husu. V jedničce jsem byla na straně Jennifer okamžitě - spisovatelka (intelektuálka, heh) přijede na chatu k jezeru, aby zde v klidu pracovala na své knize, ale do toho přijdou místní chlápci, kteří jí práci znepříjemní. Coura Katie a lá modelka si můj soucit nezaslouží. Ta neschopnost vcítit se do hrdinky, je u hororu něco, co třeba i dobrej (a I spit on your grave teda není dobrej) horor pošle do kytek. Za jednu hvědzu a jsem ráda, že to peklo už mám za sebou (scéna s "Ježíšem", kdy oba kříčí HELP je směšná). (13.09.2013)

Režisér, který natočil remake prakticky zapomenutého hororu o drsném znásilnění a ještě drsnější pomstě, dokázal, že i remake může být lepší než originál. Tentokrát přináší pokračování, které má s původním filmem pouze stejnou myšlenku a to znásilnění a následná pomsta, jinak používá jiné exteriéry i charaktery. První díl se mi až překvapivě líbil, ale pokračování pouze vaří z vody a vše viděné akorát znásobuje a násilí zobrazuje až zbytečně explicitně. Ani první díl nebyl žádná pohádka, ale v tomto případě zachází tvůrci až na kraj únosnosti a veškerou atmosféru nebo napětí přebíjí nechutné násilí. (16.09.2013)