Vřískot 6

Hlavní problém šestky vidím v úžasně nesympatických a otravných postavách - jak ústřední duo handrkujících se sester, tak nesnesitelně namachrovaná nerdka a na Courtney Cox mě bolelo koukat. Zbytek postav je jen nevýrazný a kapitola sama pro sebe jsou až parodicky přehrávající policajti. K tomu vychtěný koncept s pravidly franchise, nijak úžasné dialogy, nevyužité přesazení do New Yorku, ze kterého se vytěží jen průměrná scéna v metru... Přesto jsem byl ve výsledku docela spokojený, protože dvě důležité věci tam fungovaly - hádání (a giallovsky přepálené odhalení) vrahů a krvavost vražd. Jakože fakt bych chtěl vidět, jak se tvářily fanynky Wednesday, když tady Jenna Ortega začala řvát "Motherfucker!!!" a bodat lidi do hlavy. Taky se mi líbil motiv konspirační teorie, která hrdinku v očích části veřejnosti proměnil ve viníka - to téma by utáhlo film sám o sobě, ani by se v něm nemuselo vraždit. To samé motiv "temnoty dřímající v dceři sériového vraha", který tady k ničemu zajímavému nevede. Jo a ještě klobouk dolů před kratičkou scénou, v níž se vyspojlerují všechny díly. A scéna s žebříkem (zdravíme Nerve a před ním Rozsudek noci) mě místo napětí rozesmála. (13.07.2023)

„UKÁŽU SVĚTU, CO JSTE DOOPRAVDY ZAČ. LHÁŘKY A VRAŽEDKYNĚ. POTRESTÁM VÁS...“   Celkem rychle se to rozjíždí, o zábavu se stará týpek s maskou – ať už jí má nasazenou kdokoliv. Ty dvě kikiny se zase snažej, aby ten příběh vypadal věrohodně… Místy je to pitomý, ale co vlastně čekat od týhle franšízy? Snad jen Courtney Fox! P.S.: Ale bavilo mě to víc než poslední Evil Dead.   ///   -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jde o první díl, ve kterým se neobjevuje Sidney Prescott v podání Neve Campbell, hlavní hrdinka původních čtyř snímků režírovaných Wesem Cravenem. Nedohodla se studiem na honoráři. 2.) Marketingová kampaň také zahrnovala pohyb osob v kostýmu „Ghostface“ po městě, což vedlo k volání vyděšených lidí na linku 911. 3.) Thx za titule „NUM71“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  **  NAPĚTÍ  ** (15.05.2023)

Tento desetkrát vylouhovaný sáček čaje by nejspíše zhnuseně vyplivl i člověk trpící ageusií (ztrátou chuti). Už mnohokrát jsme se přesvědčili o tom, že M. Bettinelli-Olpin a T. Gillett nepatří k řemeslně schopným režisérům, ale zaráží mě, že se ze svých četných selhání nedokážou poučit. Pokud neumím navodit hororovou atmosféru a uspokojivým způsobem pracovat s napětím, tak bych se kupříkladu pokusil skomírající slasher subžánr alespoň trochu oživit a vyrukovat s nějakou neotřelou tvůrčí metodou či třeba tematickou změnou související s aktualizací společenské poptávky. Jenže Scream VI nedokáže absolutně žádným způsobem vybočit ze zavedených schémat a jeho přehnaná sebereflexivita se místy stává až otravnou. Když odhlédnu od změny lokace, tak se de facto jedná o identickou kopii předchozího dílu. Ostuda. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku Scream VI nemohu udělit nic jiného než odpad! (09.03.2023)

Stále dobrá hororová zábava, hvězdičkovým hodnocením u mne mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nižší verdikt nakonec dávám, abych naznačil, že pátý i čtvrtý díl se mi zdá výrazně lepší. Dějově se jedná o kompilát již viděného, podobné zvraty a rozuzlení, jako jsme už v sérii viděli, možná jen o něco absurdnější. Trochu mne mrzí, že se tvůrci neodhodlali Vřískot posunout a nabídnout něco ambicióznějšího. Třeba odkrýt karty, aby divák od začátku věděl, kdo se skrývá pod maskou (a hádal pouze motiv), anebo udělat záporáka přímo z hlavní hrdinky. Zvlášť, když oba tyhle směry jsou v šestce naznačeny. Tenhle příslib bohužel nedojde naplnění, výsledná podoba je tak nakonec pohříchu povědomá. Výraznějším problémem je ale pro mne vyloženě mrtvolná meta rovina. Během jednoho roku od premiéry předchozího dílu se v hororovém žánru logicky "nic zásadního nestalo", není tedy na co reagovat, co komentovat, co parafrázovat (z delších prodlev naopak mocně těžila čtyřka a pětka). A "frančíza" jako referenční pojem, k němuž se nejnovější díl vztahuje, je příliš neuchopitelný, aby se na něm nějaké smysluplné meta hrátky daly postavit. Dalšímu dílu bych se nebránil, dal bych tomu ale aspoň pět let ... (23.03.2023)

"Who gives a fuck about movies?" _____________ Aneb co se nestane když studenty filmové vědy dožene na práh smrti jejich vlastní koníček.... První SCREAM považuju za pomyslný etalon halloweenské filmotéky, dosud nepřekonaný kult subžánru slasher, a v neposlední řadě za perfektní meta-hororovou satiru, která geniálně podrývá klasická filmová klišé. Pátý SCREAM na tuto tradici brilantně (zcela nečekaně) a velmi modernizovaně navázal, vdechnul této franšíze zcela nový život a ukázal, že tahle série má stále co nabídnout. Šestý SCREAM je sice opět post-moderním výsměchem fenoménu requelů, sequelů a dojení filmových značek, avšak nedosahuje takové scénáristické nápaditosti, vynalézavosti, nepředvídatelnenosti, meta-parodické hravosti, ani "who-dun-it" dynamiky pátého (natožpak prvního) dílu, které vynikaly svým revizionistickým ohýbáním žánrových pravidel, popkulturními odkazy a důmyslnou hrou s diváckým očekáváním. Zato brutalita jednotlivých vražd daleko přesahuje vše, co jsme doposud viděli, a nabourává pomyslnou hranici diváckého diskomfortu – alespoň tedy v mezích teenagerské zábavy, která se mnohdy neubrání pubertálnímu sentimentu, kýči a patosu [z kterýho můj cringe-metr často praskal ve švech]. Ten inovativní potenciál využít koncept Ghostface jakožto nezastavitelnou hrozbu kolektivních zabijáků ve víru velkoměstského ruchu New Yorku byl tak dost promarněn a namísto toho se tu repetitivně hraje na jistotu, jede se ve starých kolejích a identicky se variuje stejný koncept z předchozího dílu. ALE pěkně bych šmelil, kdybych řekl, že jsem se nebavil, protože za víc kvalitních slasherů bych nejradši vraždil – a kdo ne, tak si zaslouží vykuchat.... VERDIKT: 7 bodných ran z 10 (26.05.2023)