Režie:
Takaši ŠimizuKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Christopher YoungHrají:
Sarah Michelle Gellar, Clea DuVall, William Mapother, Bill Pullman, KaDee Strickland, Rosa Blasi, Rjó Išibaši, Ted Raimi, Grace Zabriskie, Jason Behr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladá americká studentka Karen Davis (Sarah Michelle Gellar) přijíždí do Tokia za svým přítelem. Svolí, že se ujme péče o svou postarší nemocnou krajanku, ale nemá ponětí, že se tak dostává do spárů nadpřirozeného Zla. Když bezstarostně vstoupí do navenek obyčejného příbytku paní Emmy ve starobylé čtvrti japonské metropole, ocitá na prahu nejhrůznějších událostí svého života. Emmu nachází ve strašném stavu, stejně jako její dům. Prokleté obydlí je obýváno duchy, kteří se s nenávistnou zlobou pokoušejí zavraždit každého, kdo se ocitne uvnitř. Spasí Karen svůj život před smrtícím zlem a postaví se mu tváří v tvář? Dokáže dívka, která je v Japonsku naprostou cizinkou, překonat svůj děs a zachránit se před nakažlivou, zlovolně se šířící zhoubou dřív, než bude pozdě? (Bioscop)
(více)Videa (1)
Recenze (455)
Téměř totéž, co jsem napsal k původní japonské verzi. Příběh je upozaděn ještě o něco málo více, forma dostala sugestivnější a nastrojenější kabátek, některé děsivé chvíle zmizely, jiné přibyly... a právě díky několika obměnám vyděsí film stejně, jako originál. Čtvrtá hvězdička je jen a pouze za plakát. ()
Dojem z většiny (dobrých) horrorů mi vydrží maximálně po zbytek večera. "The Grudge" je výjimka. Neměla jsem příležitost vidět japonský originál, ale nepříjemné pocity z tohohle filmu mi vydržely celé dlouhé měsíce - zvlášť při zaměstnání, co obnáší noční pohyb o samotě v místy hodně setmělých budovách (kdyby někdo na schodišti vydal to ošklivé, dlouhé "zakrkání", tak bych musela pelášit domů pro čisté spoďáry, no fakt:-)). A to ještě za předpokladu, že by mě rovnou netrefil šlak! Zápletka sice nic moc, zato atmosféra hustější než mlha, za kterou leží rybníček Brčálník. Mě to teda vyděsilo hodně, přitom jsem docela velká horrorová fanda, otrkaná, a není snadné mě rozhodit. 85% EDIT: Po nějakých šesti letech se naskytla příležitost podívat se na "Nenávist" znovu... nesebrala jsem k tomu nervy:-). Když jsem při přepínání TV zaslechla ten ZVUK, chlupy se mi postavily do pozoru jak hřebíky a honem jsem mačkala čudlík ovladače, ať už jsem pryč. Oči mi současně těkaly po místnosti, jestli se ze schodů neplazí chcíplá, neučesaná Japonka! Jak jsem se na tohle mohla kdysi dívat sama doma, v noci, potmě, se sluchátky... a nemít srdeční ani fekální příhodu? ()
Japonské exotické bububu už na druhý krát u mňa nefunguje. Ten prvý krát to bol samozrejme kruh, ktorý bol ale poňatý o niečo viac veľkorysejšie a ponúkol áčkovejšiu hlavnú hviezdu. Nenávisť nie je až tak strašidelná, neponúka toľko otázok na zamyslenie a je tak nejak celkovo popkornovejšia. Čo je trošku s počudovaním, keďže ju režíroval Japonec, na rozdiel od Kruhu. Ale pre fanúšikov žánru solídny kúsok. ()
Průměrná adaptace skvělého japonského hororu. Ne, zelená opravdu není strašidelnější než bílá, příběh je neskutečně zjednodušený pro blbé Američany a snaha skloubit to, aby ve filmu mohly zůstat strašidelné japonské ksichty a zároveň ho udělat tak, aby se na něj podíval aspoň jeden Američan, tedy nacpání Buffy a Yoxera (co ten dělá v hororu???) do Japonska, působí opravdu neskutečně trapně. Pár povedených lekaček se tam sice najde, ale s původní verzí se to srovnávat nedá. ()
Když se vám do domu nastěhuje rodinka krkajících duchů, máte problém. Bydlíte-li ještě k tomu v Japonsku, je váš problém strašidelný. Alespoň nějak takhle to demonstruje horor Nenávist. Působivé dílo s pečlivě budovanou atmosférou je jasnou ukázkou rozdílu oproti americké hororové tvorbě, zejména se pak nabízí americká verze Nakatova Kruhu vs. právě Nenávist. Prvotní rozdíl je patrný právě v práci s atmosférou, kterou Shimizu pečlivě buduje, zatímco Verbinski si s ní pohrával jen v nějakých částech. Lekavé záběry, šum a špinavost prostředí zde působí spíše jako prostředek ke gradaci napětí, zatímco u Kruhu se zdáli spíše jako rušivé elementy. Existuje jen jediná věc, kterou mají oba snímky společné a tím je bezpochyby nepovedený záběr. Zatímco v Kruhu je atmosféra a strach tatam v okamžení, u Nenávisti to ještě chvilku trvá, neboť režisér nám tu hrůzu ukazuje pomalu a dává si pečlivě záležet, abychom neviděli přiliš. Bohužel však duchové, či co to je, působí spíše vtipně než děsivě. Avšak pokud následně porovnáme rozpočet, který oba tvůrci měli k dispozici, musíme dojít k nutnému závěru, že Takeshimu stačí k pečlivému vybudování 'pravého' hororu mnohem méně peněz a vystačí si i bez hvězdného ansáblu. 60% ()
Galerie (47)
Zajímavosti (19)
- Před začátkem natáčení se všichni členové štábu a herci účastnili ceremonie, kde byli požehnáni, aby se jim během natáčení nepřihodilo nic špatného. (HellFire)
- Už po prvním víkendu v kinech dalo studio zelenou pokračování. (imro)
- Strašidelné zvuky doprovázející příchod ducha ženy vyluzovali technici pomocí hřebene. (imro)
Reklama