Allan Quatermain a Ztracené Město Zlata

Série snímků o Allanu Quatermainovi s Richardem Chamberlainem a Sharon Stone by asi nevznikla nebýt úspěchu Indiana Jonese. Musím říct, že první snímek Doly krále Šalamouna se mi docela líbil... byla to celkem vtipná, svěží, dobrodružná komedie se dvěma sympatickými hlavními hrdiny... Na o rok mladším pokračování s názvem Allan Quatermain a Ztracené Město Zlata je znát, že scénář byl šit narychlo. Vysloveně idiotský děj, kde se střídá jedna pitomější zápletka za druhou. Chamberlain v roli geroje bez špetky sebeironie a postava Sharon je odsouzená k neustálému pištění, vřeštění a následnému obdivnému povzdechu Quatermain... Hípísácký zloduch Henry Silva už je pak jen zkažená třešnička na zkyslém dortu :o( (07.03.2010)

Střídavě oblačno. Guatermainovo hledání "ztraceného" bratra je svižné a zábavné, s objevem Města Zlata se však dobře rozjetý příběh stává rozvleklým a začíná stagnovat. Co se akčního závěru týče, ten byl sice fajn, ale pár "předimenzovaných" věcí si mohli tvůrci přeci jen odpustit (roztavení zlaté sochy, smrt hlavního záporáka atd.). Nicméně ať už je "Allan Guatermain a Ztracené Město Zlata" jakýkoli, pořád je (v dnešní době, kdy jsou filmy s nálepkou "dobrodružné" v úpadku) VELICE příjemným zpestřením a krásnou, živoucí vzpomínkou na časy dávno minulé.:-) (23.08.2011)

Do prvního reklamního bloku je to až příliš rozveklé a nudné. Naštěstí po tom, co jsem od Krauase dověděl jakou mám pít minerální vodu, od Holubové jak je úžasná frima co dodává elektřinu, a od nějaký televizní maminky, že když chci ušetřit za mytí v myčce (kterou nemám ) mám si kupovat přípravek co vona se děj začne zrychlovat. Některé akční a trikové scény působí sice až nekutečně naivně, ale je to spíš legrační a celkem se do toho filmu hodí. Konec filmu se mě zdál trošku přesmaženej, ale co, v dnešní době se už dobrodružný filmy netočí a tak jsem rád za každý podobný filmy, byť se kvalitou necpou nikam vysoko. (26.11.2010)

Allan Quatermain mi propláchl mozek tak důkladně, že nezůstala žádná kloudná myšlenka, kterou bych tady a teď mohla použít. Tak vás alespoň seznámím s větou, kterou jsem si přibližně v polovině filmu začala nevěřícně opakovat jako modlitbičku: Horší už to být nemůže. Ubezpečuji vás, že jsem se hluboce mýlila. (07.03.2010)

Druhý film s Allanem Quatermainem od Cannon Films je bohužel také prvním, na který viditelně dolehly začínající finanční problémy společnosti. Sequel relativně úspěšných "Dolů krále Šalamouna" měl být opulentním dobrodružstvým s fantaskními prvky, ale ve finále představuje zoufalé torzo s viditelně chybějícími záběry speciálních efektů či akčních moneyshotů, které měl točit druhý štáb či vytvářet trikové studio - nejzjevnější je to v sekvenci útoku lva, kde chybí jeho zastřelení, nebo pasáž z podzemní řeky, kde postavy s údivem koukají na něco, co ale diváci neuvidí. Těch pár záběrů s efekty, bez nichž by se vyprávění už neobešlo, pak vykazuje zoufalou lacinost a zfušovanost, vrcholem jsou pak děsivě zoufalé animatronické potvory. Škrtání v rozpočtu se projevuje také v dalších oblastech, např. hudba se omezuje na v zásadě jeden motiv, který hraje i ve scénách, do kterých se atmosférou vůbec nehodí. Vedle neblahých následků finančních omezení ale film doplácí i na zásadní změnu stylu oproti prvnímu quatermainovskému filmu. "Doly krále Šalamouna" sice vznikaly jako reakce na Indiana Jonese a "Honbu za diamantem", ale díky burleskní stylizaci nebyly jen pouhým parazitem, ale výkopem osobité série. Bohužel v honbě za ziskem a možná i tváří v tvář mrmlání diváků, kteří slapstick Quatermaina nepřijali, protože tupě čekali dalšího Indyho, se tvůrci tentokrát pokusili přiblížit konkurenci. Jenže kýžené velkolepé a jen lehce nadsazené dobrodružství se prostě nekoná kvůli zmíněným škrtům a výsledkem je marný paskvil, který předznamenal neblahý osud Cannon Films. (11.10.2015)