Elmer Bernstein

Elmer Bernstein se narodil v New York City 4. dubna 1922. Během dětství vystupoval jako profesionální tanečník a herec a získal několik cen za malování. Už od 12 let ale tíhl k hudbě. V té době dostal klavírní stipendium od Henriette Michelsonové, Juilliardské profesorky, která ho jako pianistka později doprovázela celou jeho kariéru. Naštěstí si mladého Elmera povšiml skladatel Aaron Copland, který byl Bernsteinovou improvizací okouzlen. Zařídil mladíkovi výborné hudební vzdělání od Rogera Sessionse, Stefana Wolpea a proslulého Izraele Citkowitze. Bernstein začínal mezi lety 1939 a 1950 jako klavírní virtuóz. Reprezentoval USA nejen jako pianista, ale i jako dirigent. Miloval různé hudební styly, což podtrhuje fakt, že dokázal napsat jak hudbu k baletnímu muzikálu Petr Pan, tak o 30 později k hudebnímu klipu Michala Jacksona THRILLER (1983).

Během svého působení v americké armádě za 2. světové války psal lidovou hudbu a dramatická skóre pro armádní rozhlas Air Corps. V roce 1949 byl pak Bernstein vyzván k tomu, aby koncertoval pro Národní rozhlas Spojených států. Zde si ho povšiml Sidney Buchman, pozdější vice prezident Columbia Pictures, a nabídl mu práci na filmu SATURDAY‘S HERO (1950). Poprvé si ho povšimli diváci poté, co složil hudbu k filmu SUDDEN FEAR (1952). Jeho kariéra byla na krátkou dobu zpomalena érou mccarthismu, kdy se kvůli svému sympatizování s levicí dostal na „šedý seznam“ Hollywoodu a byl nucen pracovat na nízkorozpočtových sci-fi CAT-WOMEN OF THE MOON a ROBOT MONSTER (oba 1953). Nebyla to ale žádná škoda, protože Elmer měl větší šanci experimentovat, a stal se tak inovátorem a průkopníkem elektronické hudby.

Naštěstí se díky Cecilu B. DeMillovi nedlouho poté Bernstein vrátil do víru mainstreamu. Měl nejprve za úkol napsat jen taneční vsuvky k filmu DESATERO PŘIKÁZÁNÍ (1956). Po krátké době byl ale najat, aby napsal hudbu k celému tomuto eposu.V té době byl doporučen Ottu Premingerovi, jež mu nabídl práci na filmu THE MAN WITH THE GOLDEN ARM (1955), a tak Bernstein poskytl Hollywoodu první all-jazz skóre. Tím prakticky změnil podobu americké filmové hudby vytvářením nových tónů a barev. Poté se jazz stal hitem ve filmech i televizi. Bernstein vytvořil další jazzové skóre pro filmy, jako je SLADKÁ VŮNĚ ÚSPĚCHU (1957) a na Oscara nominovaný WALK ON THE WILD SIDE (1962).

"Historický přínos Elmera Bernsteina k rozvoji filmové hudby je třeba zdůraznit. Až dodnes byl jazz používán pouze jako specialitka nebo při vyvrcholení zápletky. Bernstein ale dokázal, že může být použit jako trvalý a nepřetržitý vyprávěcí prvek podtrhující náladu celého snímku. " - Jack Moffitt, The Hollywood Reporter, 14.prosince 1955

V té době ovšem už Bernstein pracoval i na jiných hudebních žánrech. Spolupracoval s Alanem Pakulou a Robertem Mulliganem na sérii filmů, jež vyvrcholily snímkem JAKO ZABÍT PTÁČKA (1962). Žádný film nemůže úplně charakterizovat Bernsteinovu kariéru, ale tento představuje mnoho různých hudebních prvků, díky kterým se Elmer stal jedním z nejrespektovanějších a nejpopulárnějších skladatelů Hollywoodu. Hudba k tomuto filmu, patří k mistrovým nejoblíbenějším. Toto skóre způsobilo radikální odklon od evropského stylu filmové hudby, který převládal v pozdních 30. a 40. letech.

Bernstein vytvořil nový hudební trend v SEDMI STATEČNÝCH (1960) a definoval tím westernovou hudbu. S Johnem Sturgesem spolupracoval ještě na filmu VELKÝ ÚTĚK (1963). Téma z tohoto snímku se stalo jedním z Bernsteinových nejznámějších. Během 60. a 70. let vytvořil hudbu k osmi snímkům s Johnem Waynem. Začal také pracovat s tehdy novými režiséry, jako byl John Frankenheimer. Teprve až spolupráce s Georgem Roy Hillem na filmu SPRÁVNÁ DÍVKA (1967) vynesla Elmerovi jediného Oscara.

Hledal neustále nové výzvy a zaznamenal úspěch s řadou komedií ze 70. a 80. let, včetně Landisových hitů ZVĚŘINEC ČASOPISU NATIONAL LAMPOON (1978), AMERICKÝ VLKODLAK V LONDÝNĚ (1981) a ZÁMĚNA (1982), Reitmanových komedií KROTITELŮ DUCHŮ (1984), LAMPASY (1981) a NEMOTOROVÉ (1979), Hillovy NAKLÁDAČKY a BLÁZINCE a mnoho dalších úspěšných komediálních snímků, např. HEAVY METAL (1981) a PŘIPOUTEJTE SE, PROSÍM! (1980). I přes tyto velké úspěchy Bernstein nechtěl být vymezen na pouze jeden žánr, a tak odmítl práci na GHOSTBUSTERS 2 a hledal nezávislé filmy významného charakteru. Podle jeho slov byl první snímek jeho další éry MOJE LEVÁ NOHA (1989), na které pracoval zcela zadarmo. Dalšími nezávislými filmy, kterým se Bernstein věnoval bylo DA (1988) a PASTVINA (1990).

Když uslyšel, že Martin Scorsese plánuje remake MYS HRŮZY (1990), požádal režiséra, aby mohl přepsat původního soundtrack Bernarda Herrmanna. Přidal také pár Herrmannoových motivů z ROZTRŽENÉ OPONY (1966), které Alfred Hitchcock nikdy nepoužil.

"Bernard Herrmann je jedním z mých hrdinů a já cítil, že by mi bylo ctí pracovat na jednom z jeho skóre. Napsal jsem jen šest minut vlastní hudby, většinu originálního Herrmannova díla ponechal a prostřídal všechny motivy, protože Scorseseho verze je velmi odlišný film."

Podle Bernsteinových slov by měl každý skladatel pracovat s Martinem Scorsesem alespoň jednou v životě. On sám s ním pracoval sedmkrát. Jejich spolupráce na filmu VĚK NEVINNOSTI (1993) je pravým příkladem souhry režiséra a skladatele. Začali mluvit o charakteru hudby dlouho předtím, než byl film natočen. Stejně tak práce s Francisem Fordem Coppolou na VYVOLÁVAČI DEŠTĚ (1997) byla pro Elmera experimentálním a tvůrčím procesem. Pro SOUMRAK (1998) Roberta Bentona napsal velmi odlišný druh skóre.

"Je to film-noir s romantickou, kouřovou atmosférou. Hudební styl je poctou mým Váženým přátelům Bernardu Herrmannovi a Davidu Raksinovi."

Kromě práce na filmech, v televizi a divadle, Elmer složil řadu skladeb pro koncertní sál. V září 1999, Honolulu symfonie měla premiéru Bernsteinova "Koncertu pro kytaru a orchestr", který uváděl světoznámý klasický kytarista Christopher Parkening. Další vystoupení následovala v Hollywood Bowl v srpnu 2002 a ve Velké Brtánii v Royal Albert Hall s Royal Philharmonic Orchestra v říjnu 2002.

Bernstein byl dvakrát ženatý a stal se otcem čtyř dětí, mimo jiné i spisovatele Gregoryho Bernsteina. Stal se držitelem velké spousty cen, včetně Oscara, Emmy, dvou Zlatých glóbů a Ocenění za celoživotní přínos od Akademie filmových věd a umění. Pár let před svou smrtí získal kultovní status mezi fanoušky fotbalového týmu Anglie, když bylo jeho hlavní téma pro VELKÝ ÚTĚK (1963) přijato, broukáno a hráno během zápasů. V roce 1996 mu navíc byla na Hollywood Boulevard udělena hvězda s jeho jménem.

"Elmer Bernstein byl jedinečný. Jeho hudební hlas byl jako jeho vlastní, identifikovatelný a nezaměnitelný. Ten člověk nám bude chybět, ale jeho hudba zůstane navždy." - Jon Burlingame

Petr "Goldbeater" Zumr