Fontána

Fontánu jsem prožívala jako putování ve vizuálně omamném království obrazů, symbolů a průniků dál i návratů zpět. Za doprovodu nadpozemských trubadúrů mi Aronofsky věnoval lístek na cestu časem, cestu za poznáním vazeb a vzorců, stavby a struktury, duši a mozku impozantního díla, které se prolíná ve zvláštní triádě. A to vše v mistrovském rámu zrakových orgií. Scény z přítomnosti v sobě místy měly bodavou jímavost a šíleně smutnou krásu. Ale pro mě z Fontány nevytryskla živá voda, která by pronikla až do srdečních komor, ani ohnivá naléhavost, která utáhne mozkové závity nadoraz. Na konci poutě se vynořila neodbytná myšlenka, že v tomhle království věčnosti je král zoufale nahý a že mi prostá trojjedinost (Otec, i syn, i Duch svatý:))) poselství nemůže přinést katarzi. Uvnitř jsem cítila prázdnotu a zpětně hodnotím Fontánu jako navoněnou zdechlinu. (23.04.2007)

Viděl jsem vysoké ohodnocení uživatelů CSFD a nechal jsem se nalákat. Sehnal jsem si dotyčný film, zavolal jsem sestru a těšili jsme se na vynikající film. Po 20 minutách filmu jsme vůbec nevěděli o co jde? Ke všemu ponuré prostředí, hnusná barva filmu (nesnáším filmy typu všechno hnědé, žluté, či černé (viz. film 300 : Bitva u Thermoopyl). Takové filmy byly v 60. letech, kdy teprve začínal barevný film, ve 21.století chci barvy a to pořádné!) Já se chci u filmu odreagovat, bavit se, uvolnit se... a né celý film přemýšlet o co jde. Jednou historie, jednou součastnost, stupidní dialogy....... Prostě jsem byl celkově filmem ZHNUSEN. Už se těším až si pustím Hory mají oči 2 nebo Residenta Evila 3. TO JSOU FILMY S VELKYM "F". Opět jsem se poučil tím, že nemohu spoléhat na hodnocení CSFD. Už jednou jsem se nechal napálit vysókým hodnocením filmu "Mariňak" - přitom větší kokotinu jsem neviděl!!! (06.06.2007)

Počin, který se zcela vymyká jakémukoli škatulkování či hodnocení. To, co jsem viděl, je totiž nadfilm, který je jedinečný a takový asi i navždy zůstane. Darren Aronofsky stvořil dílo, kterým redefinoval kinematografii a na které ještě současné publikum není připraveno (viz minimální tržby v USA a katastrofální distribuční strategie u nás). Fontánu je možno brát jako strhující romantické drama o obětování, pomoci a naději, jako okouzlující filozofické dílo, které se ale nesnaží (jak se někteří mylně domnívají) hledat smysl života, ale ukazuje cestu hledání nesmrtelnosti a nakonec se na ni můžete podívat jenom jako na geniálně natočený, skvěle zahraný a fascinující hudbou podbarvený zážitek. Za pár desítek let nám příští generace budou závidět, že jsme ji mohli vidět v kině a definitivně ji tak docení. (12.04.2007)

Nádherný artově usazený sci-fi film, nebo možná spíše filozofické zamýšlení se nad touhou po nesmrtelnosti, či prostě jen v podstatě žánrovými nánosy dovedně maskovaný film o síle lásky a ztrátě milované bytosti? Tím vším může být opus magnum amerického režiséra Darrena Aronofského. Úžasné vizuální zpracování tří dějových rovin (španělské minulosti, nemocniční přítomnosti a podivuhodné cesty vesmírem budoucnosti) je prostoupeno několika významovými styčnými plochami - mayskými mýty a věroukou, symbolem stromu, prstenu, mlhovinou Xibalba, knihou, jež píše Izzy... (a také možná i oběma hlavními postavami). Stejně tak třeba sérum ze stromu Natul Tortuosa, což byl starodávný strom z Guatemaly, z roviny přítomnosti se nápadně blíží míze stromu rostoucímu v mayské Fontáně mládí stejně jako míze stromu v budoucnosti. Aronofského pokus spojit jednotlivé fabule různých kultur hovořících o věčném životě a nesmrtelnosti geniálně rámuje současnou americkou civilizaci vzešlou jak z původních civilizací pohanských, tak i z nově příchozí civilizace křesťanské i civilizací dalších, a vlastně i dnešní globální svět (jde vlastně o obdobnou fabuli jako ve známém mýtu o Svatém Grálu a jemu předcházejících mýtech keltských, hinduistických a dalších...). Je to velmi složitá konstrukce a její akceptování chce jistou míru náklonnosti k vypravěčskému stylu režiséra. Pakliže ji ale budete mít, otevře se před vámi skutečná fontána fantazie, kreativnosti a jedinečné vizuality, která vám dovolí prožít cosi hodně nevšedního... (11.07.2007)

SMRT JE CESTOU K ÚCTĚ..... Film není o tom sednout si s přáteli a cpát se popcornem. Aronofsky provokuje a snaží se, aby každý záběr byl vyjímečný. Snaha ukázat - ,,zhmotnit" myšlenku je dovedena k dokonalosti. NAŠE TĚLA JSOU VĚZENÍ PRO NAŠE DUŠE. NAŠE KŮŽE A KREV JSOU ŽELEZNÉ MŘÍŽE VĚZENÍ. SMRT OSVOBOZUJE KAŽDOU DUŠI.... Herecké výkony H.Jackmana a R.Weisz - fantazie! Dva paralelní světy a snaha zastavit umírání. SMRT JAKO AKT STVOŘENÍ... Legenda, věčný život. NEBOJTE SE SMRTI ! Pro všechny, kteří film berou jako umění. (16.09.2007)