Rosemary má děťátko

Zpočátku výborné psychologické drama, v závěru pak jednoznačně přiznaný horror, s perfektně hustou atmosférou kultovních "satanských" filmů 60. a 70. let. Literární předlohu mám však přece jen o něco raději (a také podobný film "Omen" na mě zapůsobil víc), takže nemůžu s čistým svědomím hodnotit plným počtem. 80% (15.04.2009)

Na celém fenoménu Rosemary oceňuju hlavně fakt, že Polanského adaptace vznikla tak brzy po vydání Levinova textu. Tím byla zachována autentická atmosféra celého příběhu. Nicméně u Levina je radost probírat se těmi margináliemi ze života jednotlivých partají v domě a proměnami mladého manželství Rosemary a Guye. Celá spontánní paranoira přichází na řadu až v závěrečné části knihy a do té doby by si čtenář mohl myslet, že se jedná jen o obyčejnou selanku sepsanou pro potřeby společenské kritiky. Závěrečná smršť pak zcela mění literární žánr a knihu nelze do poslední stránky odložit. Film je pak spíše Levinovým textem okouzlen a zásadně nic nemění, chyběla mi pouze kapitola Rosemaryho vzdoru, ve které ji Hutch půjčí auto a chatu, aby si mohla promyslet, jestli s Guyem i nadále zůstane. Takto Rosemary s tváří Mii Farrow zůstává mnohem plošší postavou, což je docela škoda. A s novým účesem pak ztrácí i veškeré půvaby, ale to je zase naprosto v pořádku. Docela se ještě těším na ten televizní sequel - jestli v něm pokračuje Minnie se stejnou odpornou tváří, tak to už samo o sobě bude peklíčko. (22.11.2012)

Ďábelský Polanski, andělská Mia Farrow a jejich deprimující příručka krizového těhotenství zabalená do hávu okultního satanistického šílenství. Mistrovské dílo, které co do atmosféry a stavby příběhu nemá ve svém žánru takřka konkurenci. Věčná škoda nezvládnutého finále - Nebýt toho, mohlo se po nedostižném Osvícení jednat o nejintenzivnější hororový zážitek v mém životě. Takhle je to ale "pouze" poctivá pětihvězda. 90% (04.08.2013)

Výborný film Romana Polanskeho patrí spoločne s The Omen (1976) a The Exorcist (1973) ku vrcholu okultného filmového horroru. Sú to kultové diela, ktoré sa svojou kvalitou zapísali do dejín nie len horrorovej kinematografie. Každý z nich spracúva danú tému trocha z iného pohľadu, ale vo všetkých troch prípadoch ide o spoločnú podstatu. Prenikanie pekelných síl do nášho sveta. "Rosemary má dieťatko" je z tejto takzvanej Nesvätej Trojice asi najjemnejším zástupcom, ale silná horrorová atmosféra sa jej uprieť nedá. **** (18.08.2008)

To fakt netuším, co je na tomhle filmu tak skvělýho. Celou dobu se to neskutečně táhne a závěrečná fáze rozuzlení se snaží z filmu udělat něco víc, než ve skutečnosti je, obyčejné psychologické drama o ženský, co má čekat dítě a má z toho děsný psychostavy. Roman Polanski je možná z jistého ohledu uznávaný režisér, který atmosféru umí pěkně vepsat do děje, což mu určitě neupírám, jenom se mi nelíbí, jak z tohodle filmu každý dělá kult, a přitom na něm není opravdu nic moc zajímavého ke sledování. Nebýt toho konce, tak se naprosto unudím k smrti. (23.05.2009)