Serpico

„A každýmu z nich jsem tady na tý točně říkal: Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to marný…je to marný“. Je to marný, ale když se na počátku sedmdesátých let objevil zdánlivě poslední spravedlivý, poslední člověk, jenž zcela nerezignoval na mravní ideály, jeho životního příběhu se hbitě chopil Sidney Lumet. Natočil film, jehož myšlenka je důležitější než forma jejího podání. Frank Serpico věřil, Frank Serpico šel svou vlastní cestou, Frank Serpico bojoval. Bojoval odhodlaně a bojoval sám, připomínaje tvrdohlavého surfaře zas a znovu se vrhajícího vstříc rozbouřeným vlnám. Byl skutečně tak poctivý, nebo se neplánovaně dostal do bodu, z něhož již nebylo návratu? Když svému okolí příliš dlouho ukazujete falešnou tvář, je těžké vrátit se k té skutečné. Svým hrdinou, mužem odhodlaně jdoucím po cestě, která neodpovídá představám všech jeho blízkých, mi byl film velice blízký. Frankovy nálady, včetně sklonů k sebelítosti a návalům vzteku kvůli vlastní bezmoci, jsou dobře srozumitelné také díky strhujícímu výkonu Ala Pacina. Jeho „zažranost“ do postavy přidává filmu dostatek plusových bodů pro přimhouření očí nad nevhodnou strukturou vyprávění. Lumet, ve snaze zmapovat co největší část Serpicova života, ledabyle přeskakuje nepodstatné, nicméně pro stmelení příběhu důležité, scény. Ačkoliv věnuje pozornost výhradně zajímavým událostem, ty nedokáži bez patřičné hloubky zajistit stabilitu dramatického oblouku a po necelé hodině jsem zjistil, že mě baví sledovat chování Pacina, nikoliv filmu samotného. Dobrá hudba, dobré herecké výkony ostatních herců, v neposlední řadě také obavy pramenící ze žhavé aktuálnosti tématu, povyšují Serpica nad průměr, ale k nesmrtelnosti mu ještě pořádný kus chybí. 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, mm13 (14.11.2007)

Čekal jsem od toho teda určitě víc. Námět o muži bojujícím na vlastní pěst proti všudypřítomné policejní korupci je sice nesmírně lákavý, ale Sydney Lumet se ho rozhodl zpracovat způsobem, který mě vůbec neoslovil. Po filmařské stránce se tomu asi nic moc vyčítat nedá a možná bych Serpicovi i dokázal odpustit, že staví úplně do ústraní napětí, nějakou akci nebo vyšetřovací metody na úkor Pacinovy postavy, která se skoro nehne z placu a vše se točí jen okolo ní. Co jsem už ale nepřekousl bylo, že příběh v pohodě stlačitelný do 100 minut byl natažen na víc jak dvě hodiny. To pak ani výborné Pacinovo herectví nedokáže zcela zastínit fakt, že jsem se hodně nudil a že ta psychologická a morální tvář filmu na mě nezapůsobila zdaleka takovým dojmem, jak bylo asi zamýšleno.. (23.03.2012)

[6,5/10] (Paramount, De Laurentis) (Technicolor /// Produkce: Martin Bregman /// Scénář: Waldo Salt, Norman Wexler podle knihy Petera Maase /// Kamera: Arthur J. Ornitz /// Hudba: Mikis Theodorakis /// Nominace na Oscara: Waldo Salt, Norman Wexler (scénář), Al Pacino (herec)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (26.01.2008)

Famóznímu, úchvatnému a charismatickému rebelovi Al Pacinovi se zde dostává dostatek prostoru pro prvotřídní hereckou exhibici a pro rozjetí nefalšovaného one man show - bohužel, jen o tom by film zdaleka být neměl. Postavičky kolem Serpica jsou dost očividně určeny k nenávisti ze straně diváka, svět korupce a špinavých policajtů se zdá příliš černobílý a byť možná vyspělý v porovnání s konkurencí raných 70. let, z dnešního pohledu už ne tolik přesvědčivý. Náboj Serpica už z větší části zhynul, je to film ze své doby, o své době a pro svou dobu, dnes už to zkrátka není ono, nic víc, nic míň... 6/10 (07.07.2010)

Stupid. DVD hozeno do koše. Víc nemám, co bych psal. Po tomto filmu uvažuji o hvězdičce pro telenovelu Tisíc a jedna noc. Tohle může natočit jen zdegenerovaný dement. Věděl jsem, proč jsem se tomuhle filmu tak úzkostlivě vyhýbal. Film fakt psal po technické stránce. Vybledlé barvy, zrnící, šumivý nebo rozmazaný obraz. Prostě nedokážu pochopit, jak tahle nudná a otřesně natočená slátanina, může u někoho bodovat. Hodně se budu vyhýbat filmům určeným pro lidi po smrti. Zlatý nový filmy než tohle. (24.02.2011)