Ztracen ve vesmíru

Snaha se počítá, ale sama o sobě nestačí... 1) 29letý William Eubank si ve své režisérské celovečerní prvotině (napsal si i scénář, dělal kameramana i výpravu) určil vysoký cíl - vytvořit meditativní film s burcujícím posláním. Část diváků nesporně oslovil. Já patřím k té druhé skupině. 2) Spoiler. Instantní moudra jakoby vypadla z Fontány. Does it bother you we're not real? Sdělnější Moon si méně hraje na umění. Pointa kopírovaná z Vesmírné odyssey úrovně originálu nedosahuje. Ani srovnání s Kontaktem neobstojí. 3) Spoiler. Film připouští různé výklady toho, co divák vidí. Zpočátku je vše jasné. Nukleární válka na Zemi, přerušení spojení, izolace. Otázkou pak je účast mimozemské civilizace, která se, pravda, nabízí, ale není nezbytná. K tomu Eubank: What if some day we do wipe ourselves out without leaving anything behind? The ship can be a crazy time capsule containing all of these stories about being human. We´re leaving behind like a mark or grave site or something to say we existed. Stejně tak není jasné, jestli se sebevražda Millerovi podařila anebo ne, povaha Archy i NOAH - the National Organization of Archival History (anglicky Noah = Noe) atd. 4) Různé výklady, které závisí spíš na vlastní fantasii, než na vnímání filmu, pak vedou k tomu, že divák ztrácí touhu hledat a nacházet řešení. Je vlastně jedno, jak "děj" vnímám a vysvětluji, jde přece o pocity. Z tohoto hlediska je film úspěšný - skutečně jsem měl pocit nudy téměř po celou dobu. Vydržel jsem, protože jsem byl zvědavý, jestli to skončí, jak si myslím. Skončilo. 5) Nejvíc proti srsti mi šla typicky americká paralela s občanskou válkou. Zpočátku jsem nevěděl, o co jde, a když jsem pochopil, tak se mi to nelíbilo. Uvítal bych civilnější projev bez patosu - téma je sdostatek nosné, aby nepotřebovalo berličky plakátového amerického vlastenectví. 6) Eubankovi se podařilo dosáhnout vizuální podívané, která snese srovnání i s filmy s řádově vyšším rozpočtem (zde 500 000 USD). Nicméně však tento Justin Bieber wet dream (Procreate na IMDb) je spíš vhodný pro půlhodinovou povídku. 7) Líbí se mi postřehy komentátorů Cyrighta, honajze nebo DavidaS. (09.01.2013)

Film může mít sebelepší myšlenku, ale i ta je mu k ničemu, když jí neumí poutavě podat. Ztacen ve vesmíru mohl být zajímavým filmem, který se soustředil na minimalistické herectví hlavního protagonisty, ale bohužel, vše drhne a nic neběží jak má. Jen na jediné úrovni se filmu fařilo: uspat mě. Bohužel to jeho cílem zřejmě opravdu nebylo. 45% (13.02.2013)

Absolutní překvapení. Dostal jsem to, co jsem se nečekal. Ale co se vlastně dá očekávat? Astronaut zůstává opuštěn na vesmírné stanici. Obsahově se tedy z toho vymáčknout nedalo v podstatě nic a právě proto mne tento snímek navnadil. Režijní vyřádění na úkor upozadění děje mne totiž snad ještě nikdy nezklamalo. Opuštěný Wright je místy velice přesvědčivý, jeho zkroušený výraz dokonale zapadá do postupně vytvářeného depresivního prostředí. To, co bylo jeho snem, se mění v jeho opuštěný hrob. Naděje se ztrácí, zdroje životních potřeb dochází a divák je tak napnut až k prasknutí, co si režisér na závěr vymyslel. Aby totiž konec nebyl předvídatelný nebo klišovitý bylo značně obtížné, ale Eubank z toho vybruslil parádně a navrch přihodil ještě piruetu. Necelou čtvrthodinku před koncem se totiž dějový podtext dělí a celá pointa tak není skrytá, ale vzniká z nich několik dalších. Člověku tedy není rozuzlení naservírováno, nebo není donucen, aby si ji našel. Je mu dána volnost a má tak možnost si celý film vysvětlit po svém. To se někomu nemusí líbit, nebo si to vyloží špatně a snímek odsoudí, ale pro mě to byla zachraňující třešnička na závěr. No a zmiňovat se tu o nadpozemsky krásné hudbě A&A by bylo zbytečné. Nejlepší soundtrack z filmu 80% (18.05.2013)

No nevím. Kromě úchvatné muziky toho tenhle film divákovi moc nenabídne. Tedy normálnímu divákovi. Sofistikovaně smýšlející intelektuál jistě ve filmu objeví řadu uměleckých jinotajů, které tento snímek asi opravdu obsahuje, nám omezeným tupcům se je ale nepodařilo dešifrovat. První polovina filmu má alespoň rámcově nějaký děj, potom se začne umělecky přitvrzovat, takže druhá část je už jen pro vyvolené (a trpělivé) diváky. Osobně si kladu za čest, že jsem u filmu vydržel až do konce, čímž jsem svou uměleckou kvótu pro tento kvartál bezezbytku vyčerpal. (01.01.2012)

Potenciál, srdce na dlani, pravda, odvaha, vykrádačka Vesmírné Odysey... Tento "film" se pyšní mnoha přívlastky. Na jednu stranu je Tom DeLonge nezaměnitelným hudebníkem, talentovaným textařem a tedy obstojným scénáristou (pokud jednou napíše výpravnou fantasy, může to Steven Erikson zabalit), na tu druhou by se asi neměl příliš angažovat do kultury filmu. Nic ve zlém - vznikalo to léta a dívat se na to klidně dá... zzZzZzZzzzZ... ehm, pardon, kde jsem to-. Jo. Epická vesmírná nuda plná chytrých monologů o životě s výborným soundrackem. (02.06.2012)