Režie:
David FincherScénář:
Andrew Kevin WalkerKamera:
Darius KhondjiHudba:
Howard ShoreHrají:
Brad Pitt, Morgan Freeman, Gwyneth Paltrow, Richard Roundtree, R. Lee Ermey, John C. McGinley, Kevin Spacey, Julie Araskog, Mark Boone Junior, John Cassini (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Dva policisté (Brad Pitt a Morgan Freeman) jsou na stopě geniálního vraha, zodpovědného za sérii děsivých vražd, jejichž oběti spojuje sedm smrtelných hříchů. V jedné z rolí tohoto kvalitního trhilleru, zasazeného do temného města nasáklého bolestí a zkázou, uvidíte také Gwyneth Paltrow. David Fincher (Klub rváčů, Zodiac, Podivuhodný případ Benjamina Buttona) s dokonalou znalostí našich nejhlubších obav pevně svírá otěže akce – fyzické, psychické i spirituální – neodvratně směřující k rozuzlení, které do hloubi otřese i tou nejzatvrzelejší duší. (Magic Box)
(více)Videa (2)
Recenze (2 383)
Jsou filmy, u nichž si vždy uvědomím jednu z ohromných předností filmu, tj. zprostředkovat zkušenost, kterou bychom ani ve snu nechtěli zažít a která je přesto pro náš život důležitá. Fincherův snímek SEDM mezi tyto filmy rozhodně patří. Na první pohled se tento Fincherův opus jeví jako drsný thriller; ale již při druhém pohledu divák odhaluje a nachází hlubokou myšlenku o světě, který některé z Fincherových filmových postav v lecčems značně znepokojuje. Snímek je úchvatně zpracován. Nálada filmu je podporována řadou detailů (téměř permanentní a silný déšť etc.). Jednotlivé scény jsou přesně načasované a vytvářejí nezapomenutelnou a dokonale „hustou“ atmosféru. Herecké výkony jsou jedním slovem excelentní: Morgan Freeman coby klidný a lehce životem zapšklý detektiv William Somerset; Brad Pitt v roli mladého, energického a leckdy vznětlivého detektiva Davida Millse; Gwyneth Paltrow v roli mírné, krásné a milující Davidovy manželky; a v neposlední řadě Kevin Spacey coby John Doe. Za výkony těchto hlavních postav nezaostávají ani výkony dalších herců. Shrnuto a podtrženo: SEDM patří ke špičce ve svém žánru. Na tento snímek jen tak nezapomenete. A bylo by to také škoda „pod povrchem“ tohoto filmu se totiž skrývá něco nesmírně důležitého. ()
„I played on husband...” Naprosto slizký, odporný, bezcitný, mrazivý a charismatický Kevin Spacey nasadil tomuto kulťáku korunu. Ponuré s šedé scenérie v celém filmu se mísí s údernými dialogy, takže ani na okamžik nepřevládne trošička optimismu. Brad Pitt, jako zelenáč, jehož osobnost se v průběhu případu drasticky změní. Morgan Freeman, moudrý mentor na konci svých sil. A k tomu dokonalá pointa "dvou těl". Co víc si může člověk přát? ()
Skvělá a napínavá kriminálka, která mi ale nikdy doopravdy nepřirostla k srdci. Ne že bych fincherovsky temnou atmosféru nedokázal ocenit, to ne, jen mě to nechytlo natolik, abych tomu napálil pátou hvězdu. "Jen" mě to bavilo, sem tam vystrašilo a já byl zvědavý, jak do dopadne. V tomhle směru 100% úspěch. Jako celek ale jen silné čtyři hvězdy. Nějak tak to ve mě nedokáže narůst - a samotného mě to mrzí. ()
Jeden z nejatmosférických a nejpochmurnějších thrillerů vůbec. Intro (http://www.youtube.com/watch?v=kDgyaTw0k1A) předvádí mysterióznost už od začátku, a táhne se to celým filmem. David Fincher nám snad ukazuje nejodpornější místa na zeměkouli. Vynikající hudba, herecké výkony, dobře rozebrané charaktery postav a hlavně scénář. Jednoznačně plné pětihvězdičkové hodnocení.... ()
Galerie (55)
Zajímavosti (135)
- V roku 2008 sa na základe filmu vytvoril komiks s rovnakým názvom akurát, že príbeh rozpráva samotný psychopatický vrah, John Doe. (Dr.Moreau)
- Keď Somerset (Morgan Freeman) sedí v taxíku na ceste do knižnice, má na sebe pruhovanú košeľu. Keď dorazí do cieľa a porozpráva sa s ochrankou, už má na sebe obyčajnú bielu košeľu bez vzorovania. (Arsenal83)
- Gwyneth Paltrow nechcela hrať vo filme. Fincher silou mocou chcel, aby herečka hrala vo filme manželku detektíva Davida Millsa (Tracy), ale Paltrow absolútne táto rola nezaujala a považovala ju za nezaujímavú. Keďže Brad Pitt v tom čase s herečkou tvoril pár, Fincher ho požiadal, aby ju nejako presvedčil. (Dr.Moreau)
Moji oblíbení uživatelé se předhánějí v superlativech, ve kterých figurují termíny jako nepřekonaný vrchol žánru nebo dokonalá filmová esej, já budu podstatně střízlivější a v opozici proti filmovým fanouškům na CSFD, kteří Sedm zařadili do top desítky, musím konstatovat, že podle mého mínění snímek má jediné, ale velmi výrazné plus v podobě atmosférické režie Davida Finchera. Ten jako i jinde ve své tvorbě tady kouzlí s kamerou, pečlivě vytváří scénu, hraje si se zvukem i obrazem a všechno podřizuje maximálnímu efektu a diváckému zážitku. Bohužel na úkor logiky, je to zkrátka takové prvoplánové. Spíš než ke kriminálnímu thrilleru to směřuje k hororovému žánru, jmenovitě je to předzvěst pozdější úspěšné hororové série Saw. Scénář je překombinovaný, stejně jako u podobně laděných filmů s geniálním manipulátorem, jako je např. Prvotní strach, by v reálu podobný konstrukt nefungoval. Ono je vůbec zajímavé sledovat řadu filmových detailů, kde Fincher všechno podřizuje atmosféře. Např. kamkoli hrdinové vstoupí, musí být zataženo a chraň pánbůh, aby kdokoli zmáčkl vypínač osvětlení. Svítí se baterkami nebo místnost spoře osvětlují světélka červených výbojek, aby víc vynikla ponurost prostředí a jeho tajemnost. Režisér si vybírá co nejodpudivější prostředí, zanedbané a zaneřáděné uličky na periférii, staré budovy s oprýskanými fasádami a ještě mnohem víc si vyhrává s interiéry. Ty jsou obvykle mnohem zaneřáděnější a zdevastovanější, než by v reálu bylo možné. Kamera se přímo pase na hnilobě a plísních, které by v reálu upozornily už dávno okolní nájemníky na nějaké nekalosti. Policisté vniknou do bytu a s napřaženými zbraněmi postupují do poslední místnosti, kde teprve až strhnou pokrývku z oběti, rázem se chytají za nos. I tady Fincher všechno podřizuje momentu překvapení. Je dobré si srovnat dynamicky natočenou scénku honičky v činžovním domě se scénou honičky po střechách a bytech arabské čtvrti ve filmu Borneův mýtus. Zatímco ta druhá organicky zapadá do příběhu, tady by v reálu mělo pachateli stačit seběhnout schodištěm a zmizet hlavním východem, jenže to by pochopitelně bylo divácky nepřitažlivé, takže Fincher nechává svého padoucha a jeho pronásledovatele probíhat částmi domu, který pravděpodobně dosud nikdo nepostavil a také nikdy nepostaví, protože by šlo o nezkolaudovatelný architektonický unikát. Podobných úletů by byla celá řada, ale síla Fincherova nezaměnitelného režijního rukopisu je tak výrazná, že to v očích převážné většiny diváků spolehlivě zakrývá. Takovou scénu, kdy Brad Pitt má pistoli u své hlavy a očekvává výstřel, musím v její atmosféričnosti ocenit i já. Divácký zájem pochopitelně poutá i brutalita jednotlivých zločinů, ale můj dojem k tříhvězdičkovému hodnocení snižuje i filozofický rámec dramatu, se kterým se ani v nejmenším neztotožňuju. Zatímco jiný Fincherův film Klub rváčů mi přišel jako skvělé zpracování fenoménu revolty, anarchismu a konzumismu v moderním velkoměstě, tady mi ten nihilismus a deprese přijdou nepatřičné. Celkový dojem: 60 %. () (méně) (více)