Godzilla

Konečne som sa odhodlal pustiť si pôvodný film o godzille. V roku 1954 ho natočil japonský režisér Iširó Honda. Nie som priaznivcom ázijskej kinematografie, ale také kultové dielo ako je "Gojira" som predsa len chcel vidieť. Pozrel som si ho v pôvodnom znení (po japonsky) s českými titulkami. A to bola asi chyba. Príšerne mi vadilo to kvílivé štekanie. Japonština je pre mňa len neznesiteľnou kakofóniou citoslovcí. Trhalo mi to uši. Tento starý, čiernobiely snímok je síce klasika, ale nabudúce keď budem mať chuť vidieť godzillu, siahnem radšej po niektorej hollywoodskej popkornovej verzii. ** (26.02.2016)

Škoda, že som nemal možnosť doceniť tento podžáner katastrofických filmov v Japonsku 50-tych rokov. Asi by som bol náležite emocionálne pohnutý formou, ktorou sa domáca kinematografia snažila vyrovnať s celonárodnou tragédiou, ktorá ukončila 2. svetovú vojnu. Vtedy zrejme splnil film aj úlohu mainstreamovej trikovej zábavy. Mňa to už po takmer 60-tich rokoch príliš neoslovilo. Objektívne treba uznať, že určite ide o kvalitný film. Vo všetkých smeroch platný svojej dobe. (03.06.2012)

Komplex bomba byl a vlastně dodnes je u Japonců velmi živý, takže tak silné dozvuky pouhých devět let po Hirošimě nejsou nijak překvapivé. Naopak, jeho výsledkem je ohromující a v závěru gradující katastrofická tragédie s Godzillou s radioaktivním dechem a nádhernou hudbou. Etickou stránku odpovědnosti za vynálezy nechávám být, to mě vždy nechávalo chladným; mnohem zajímavější je pro mě rozdílné pojetí japonských a amerických monster movies. Zatímco Američané jsou odhodlaní, obvykle optimističtí a neohrožení do posledního dechu, Japonci dali mnohem víc vyznít průběžnou beznaděj, to utrpení, které katastrofa působí (bez ohledu na to, zda ho způsobila Godzilla, obří já-nevím-co nebo atomová bomba). Vítězství nad Godzillou vůbec není heroické - jen ukazuje, kolik nesmyslných obětí to stálo... A právě scény útoku na Tokio, ale vůbec všechny příšeřiny aktivity patří k těm nejsilnějším a nejpůsobivějším. (22.03.2014)

Na svou dobu celkem dobře udělané, i když v dnešní době je v hodně scénách úplně jasně vidět, jak byly udělané a díky tomu prapůvodní Godzilla dost zestárla. To se ale dá čekat a když na to člověk přistoupí, je z toho slušně natočený a celkem dobře napsaný horor, který je celkem zdatným zástupcem svého subžánru a na rozdíl od drtivé většiny filmů, do kterých postupně zmutoval, je tohle aspoň trochu inteligentně vedené. Některé scény jsou i docela atmosférické, jen už to prostě zestárlo natolik, že z toho nedokážu mít silnější dojem ani s přihlédnutím ke všem historickým významům s tím spojených. Ale silné tři tomu dám, protože to Honda ukočíroval opravdu celkem obstojně. 3* (02.04.2022)

ゴジラSpadla mi brada. Protože tohle je esence čistokrevného monster filmu. Nechápu proč jsem takovou dobu otálel se na tento počin podívat. Už úvodní titulky s hororovým zvukovým doprovodem mají předzvěst něčeho strašlivého a možná se pro mě staly nejlepšími úvodními titulkami všech dob. Gojira se naplno ukáže až od půlky filmu, protože první část buduje hutnou atmosféru s nástiny monstra. Plná síla kaiju se projeví po vstupu do Tokia, kde za monstrem zůstává jen oheň a hromady sutin. Záběry města v plamenech se siluetou Godzilly jsou orgie pro oči. Kaiju se oproti ostatním filmům pohybuje pomalu a neohrabaně a tím přidává na opravdovosti. To samé armáda, která tu opravdu má nějaký efekt a tak stíhačky dokáží netvora zahnat do moře. Filmu neskutečně sluší černobílá, která spolu s hudebním doprovodem dělá film temným a strašidelným. Jedinou výtkou tak pro mě zůstává část, kdy se řeší přemlouvání profesora Daisuke Serizawa-hakase. Přišlo mi to zbytečně natahované, ale chápu, že se jedná o snímek natočený po hrůzostrašné válce a tak se lamentuje nad zkázonosnými vynálezy. Obětování se pro lidstvo a páska přes oko profesora Serizawa, z něj však v mých očích dělají neskutečného frajera. (13.03.2018)