Zmeškaný hovor

Tento horor byl pro mě velkým zklamáním. O to více, že jsem si jej koupil na DVD, naštěstí za babku při likvidaci místní videopůjčovny... Slovo hrůzostrašný v popisu mi přijde naprosto zcestný, protože kromě scény v nemocnici tam nejen že není nic, co by vás alespoň trochu polekalo nebo vyděsilo, ale ani nic napínavého či tak zajímavého, že by vás to donutilo dávat pořádný pozor. Postavy nejsou vůbec rozvedený, informace jdou hlavní hrdince vyloženě naproti a celej děj mi přišel jakoby dopředu nalinkovanej ... Herci na nic, postavy na nic, děj na nic, akce a napětí žádný, zápletka stupidní a provedení vražd vesměs v rukavičkách (až na jednu). Je mi líto peněz i času :( (12.12.2012)

Zmeškaný hovor považuji po Nenávisti za druhý nejlepší japonský horor, co jsem viděl. Jestli to něco vykrádá nebo kopíruje, je mi buřt. Scéna ve staré nemocnici mi pěkně brnkala na nervy, je dóóóst povedená. A vzhledem k tomu, že jsem nedávno viděl americký remake, bych klidně ještě i tu jednu hvězdu přidal. Ale možná by to mohlo být o něco kratší... (08.01.2010)

Zmeškaný hovor je tak nějak standardně zábavný duchařský horor ala Kruh a Miike nevypadá, že tohle by zrovna bylo to co umí nejlíp, každopádně by to ale nebyl Miike, kdyby se ve filmu neobjevily alespoň trošku ty jeho klasické hnusnárny. :) Takže jsou v maličké míře i tu, hlavně v tom šokovém závěru, kdy se bafá co to jde, co nejhnusněji a co nejstrašidelněji. Jinak je to hodně podle Kruhovského schématu s podivnými úmrtími, tentokrát za použití mobilu s hlasovými zprávami z budoucnosti. Nejde o herecké výkony a ani moc o samotný příběh, obojí je standard duchařského japonského hororu a vše postupuje dopředu přesně jak se to od tohoto žánru očekává a bez nějakých velkých inovací. Čím Miike straší nejvíc je především zvuk v různých nechutných podobách, kdy i úplně obyčejný zvuk z každodenního života najednou může být nepříjemný. V obrazové stránce toho nic moc nepředvádí, zlý duch je tradičně vlasatý a objevuje se až ke konci, kde ale o to víc bafá, a protože na režisérské stoličce sedí Miike, tak bafá o to hnusněji a ve fujtajblovém zeleném nasvícení :). A líbil se mi ten nápad s bonbonem. Takže až do konce takový průměrný vlasatý horor, který se v závěru přehoupne v hnusácký shocker až se nakonec vrátí do tradičního kruhovského závěru. :) (19.01.2010)

Tohle jsem zažil. Měl jsem zmeškaný hovor sám od sebe a dokonce na služebním telefonu. Slza potu mi ukápla na displej, když jsem chvějící se rukou vymačkával schránku. Po několika vteřinách divných zvuků se ozvalo: ,, Nezapomínej si ku.va služebák v džínách. A pokud si ho v džínách zapomeneš, tak je aspoň necpi do pračky, magore.,, Rychle jsem ověřil čas a hrozně se mi ulevilo. Hovor nebyl z budoucnosti, ale několik vteřin starý... (15.01.2014)

Rozhodně zajímavý horor, který je svým příběhem neskutečně blbý, ale svým zpracováním splňuje cíle hororu bravůrně a jedinečně. Takeshi Miike s tím rozhodně má zkušenosti, takže se přitroublý příběh hodí na druhou kolej a divák umírá v závanu duchovna a tajemna jen při pohledu na obrazovku a očekává to nejhorší, od hororu vždy jen to nejhorší. Škoda jen, že ten příběh byl hodně jednoduchý, možná se mohlo jít trochu do jeho hloubky a ne jen tak jednoduše nadhodit jeho základní kostru a pak už se nestarat. Fakt ale je, že jsem na pozorování příběhu neměl ani příliš času, když si mě režisér dokázal nastavit do nejtemnějšího koutu místnosti a trápit mě od začátku až do konce, ale o tom to přeci je. (24.10.2008)