Černobylské deníky

Docela slušná hororová jednohubka. Zdálo se mi, že je tento film natočen pomocí found footage stylu (hlavně ten začátek o tom vypovídal). Postupem času jsem si kladl otázku,"Jestli je to found footage horor, proč ke všem čertům pan kameraman necekne ani slovo při sebevíc děsivější situaci?" Zvláště při scéně s medvědem, což byla nejděsivější scéna z celého filmu, zároveň by se tato scéna dala považovat za Epic Fail roku v hororovém odvětví. Ale pokud toto není found footage (nejsem si vůbec jist), dal bych panu kameramanovi zřejmě malou povzbudivou facku. Na druhou stranu si myslím, že Černobylské deníky jsou dosti podceňované a že i přes viditelné klišé je to docela povedená vyvražďovačka. Od příjezdu do města Pripjať se mi atmosféra tohoto filmu začínala líbit a zvláště když šlo do "tuhýho". Rozhodně není tento černobylský kousek k zahození, nezklamal. (07.08.2013)

Tak tohle ne! Jak nejsem až takový zastánce nějaké velké logiky v hororém žánru a často leccos odpustím, tak toto musím poplivat. Jelikož něco málo o radiaci vím, tak dokud mně někdo uspokojivě nevysvětlí, proč se ze spořádaných soudruhů dělníků (lze předpokládat, že v JEČ to ani uplní dělňasové být nemuseli, tedy že mohli mít i vyšší IQ než 110) po údajném ozáření stali agresivní kanibalové, nehodlám nad tímto počinem vůbec nějak rozjímat. Rádoby kvalitní scény se dají spočítat na prstech jedně ruky, takže u mě je hodnocení srovnatelné s australským brakem The Tunnel, tedy nebrat, nebo jen v případě nouze největší. (15.10.2012)

Další z filmů, kde lidé čekali kdoví co a jelikož to nepřišlo, tak film je špatný. Není. Černobylské deníky mají sice mušek více než dost, ale to je spíše dáno tím, že se natáčelo jinde než v Černobylu (nečekaně) a tak se tam nelogičnosti dostali. To je ale asi tak všechno. Mě upřímně film překvapil. Úvod do děje ani nebyl tak dlouhý, jak jsem čekal. Po pár minutách se dostáváme k průvodci Jurijovi a za další 3 min jsme již na cestě do Pripyatu. Atmosféra Pripyatu je nepříjemná, tísnivá, depresivní. Skupinka, do té doby veselá, se honem rychle uklidňuje, když si uvědomí, že na tom pustém místě si kdysi hráli děti na houpačkách, prolézačkách, holčička česala svou, nyní pohozenou a chátrající, panenku. Lidé chodili do práce do nedalekého Černobylu, jejich ženy se venku bavily, věšely prádlo a celkově to město žilo, jak jsme normálně dnes zvyklý. A nyní, pusto a prázdno. Byty vyrabované, skla oken vymlácená, pustýmy chodbami domů fouká vítr, venku ani noha. Na mě, i když jen na diváka, ta atmosféra neskutečně dýchla a bylo mi dost nepříjemně. Následující děj se strhuje hororovým tempem. Ano, můžeme se pozastavovat nad jednáním postav, ale už nemůžeme s jistotou tvrdit, že bysme se na jejich místě chovali jinak. Člověk má sklony k tomu jednat zkratovitě, až nesmyslně ve vypjatých situacích. Obával jsem se, že v momentě kdy se setmělo, půjde již jen o klasickou přehlídku duchů, monster apod. Byl jsem moc rád, že záporáci byli logičtější oběti radiace, ze kterých se ozářením stala humanoidní monstra. A ještě více jsem byl rád, že snímek ona monstra skoro vůbec neukazuje v "celé své kráse", ale jsou zobrazeny v rychlých střizích či jsou to jen postavy ve stínech. Jen to pro mě umocnilo tu atmosféru "neznáma, nevědoma". Závěr až smutný, k přeživším brutální a nezáviditelný. Černobylské deníky jsem si, narozdíl o většiny, dosti užil a dostal jsem více, než jsem čekal. P.S.: Je smutné, že když lidem ve filmech dáte parádně zpracovaná monstra, tak mají kecy že film je prvoplánově postavený jen na vizuální stránce. A naopak, když monstra ve filmu skoro nezobrazíte a film hraje na atmosféru, tak lidé zase peskují, že není nic vidět. Klasický případ situace "Je moc zima, chci teplo. Je moc teplo, chci zimu." (23.04.2013)

Bida a nuda az ta lacinost uplne neskutecne bije do oci atmosfera nulova prvek prekvapeni nulovy obcas nejaka ta scena povedena par solidnich mutantu jinak slabota namet dobrej ale naprosto nevyuzitej jinak oficialni text distributora opet nezklame prej sokujici film plnej desu a hruzy no to teda fakt jo co na to rict no svanda no... (12.03.2013)

Tohle už doslova ztrácí smysl - když se nejedná o žánr found-footage, proč je to natočené roztřepanou ruční kamerou? S její "autentickou" přítomností, která však není součástí děje, ztrácí Chernobyl Diaries veškerou působivost a stává se z ní jen zmatené a amatérské pobíhání vyprázdněným panelákovým sídlištěm. Bez atmosféry, bez napětí, bez strachu. Prostě nic. (20.10.2012)