Deník mrtvých

Romero je pořád jedničkou svého vlastního subžánru. Důstojně se přizpůsobi nové době, aniž by jeho koncept ztratil šťávu. Starého pardála poznáte hlavně z těch sugestivně předkládaných otázek, které zpříma kritizují dnešní mediální scénu. Co do napětí a strachu je ale čerstvý kousek slabší. Jinak, rámování fórkem s mumií hodně pobavilo! (16.09.2008)

Možná je tohle ukázka toho, jak snadné je někoho zabít. Je tu na můj vkus málo zombíků, ale vůbec to nevadí. Žádná pořádná akcička tu taky není, je to spíš takový pohled na to, co se děje v prvních dnech nákazy a jak se s tím lidé vypořádávají. Jsem si myslel, že to bude má premiéra, ale už jsem to jednou viděl :-) (24.08.2012)

George A Romero v posledních letech opět začal pracovat na svých zombie a tentokrát přidal v poslední době velmi populární styl, díky kterému divák sleduje film z kamery, kterou jedna z postav nese. Tento styl je tak populární, že mě v poslední době spíše začíná znechucovat, než nějak výrazně těšit. Už Cloverfield na něm byl založen a i ten poukázal na slabé okamžiky a občasné nesmyslnosti tohoto stylu. Přesto se v Diarry of the Dead Romero snaží působit velmi realisticky a dokumentárně pomocí této kamery a snaží se o to, aby "natáčení dávalo smysl". To je velké plus pro něj, mínus jsou trochu tupé postavy a jednoduchý příběh. Nejhorší pro mě však je, že přes slušnou atmosféru se divák prakticky nebojí a nelekne, přesto zůstává Diarry of the Dead zajímavějším filmem než předešlá Země mrtvých. (26.07.2008)

Zombie film od Romera točený ruční kamerou alá Blair Witch?? Kurva, to musí bejt nářez, pomyslíte si. A nemusí... nemusí! Tenhle deník jsem otevřel a po hodině a půl zavřel bez jediného leknutí, záchvěvu, mrazení v zádech. Rovněž mě mrzí absence emočních aspektů, prostě jsem se k postavám vůbec nedostal, nic k nim necítil, žádná lítost, žádné deprese. I když je ale pravdou, že film určité poselství nese, a to rozhodně růžové není. Zombíci se klátí, jakoby právě skončili celodenní exkurzi v lihovaru, ještěže jsou masakrováni v mnoha přímých záběrech. V těchto scénách film posbíral nějaká ta bonusová procenta, zejména pak pasáže: luk a šípy, rozleptaná hlava, kosou do palice nebo půlení hlavy brokárnou. Ruční kamera měla dodat na působivosti, tíživost situace, která na mně ulpěla např. při sledování Cloverfieldu, se zde bohužel nedostavila. Až zase někdy Romero napíše něco do deníku, rád se na to podívám, ale nic extra už neočekávám. (04.05.2008)

Tak jsem to konečně skouknul a opravdu mě udivuje místní nízké hodnocení. Vypadá to, že tento film zůstává tak nějak nepochopen, nebo nevím, čím to je. Taky nechápu, proč by mělo Diary of the Dead ubližovat to, že je podobný dalším dvěma snímkům, které vznikly téměř současně. Jen proto, že jste tento viděli až jako poslední, neznamená, že je to jen nějaké napodobování. A navíc, S filmem [Rec], bych to rozhodně nesrovnával, protože každé je o něčem jiném. A Cloverfield, no s tim už tuplem ne. A teď něco k samotnému filmu. Film má působit a působí velice autenticky, tudíž nechápu argument o hercích, kteří špatně hrají. Oni přece nemají nic hrát. Chtěl bych vás vidět v jejich situaci. Masky a efekty jsou zcela jistě na vysoké úrovni. Děj je docela zajímavý, jen je zde možná až příliš dialogů. Občas se zde sice objeví nějaké to slabší místečko, či nějaká menší nelogičnost, ale to vůbec nevadí. Romero rozhodně splnil má očekávání. S hodnocením však trochu váhám. (08.05.2008)