Čtvrtý druh

Zkouška nedobrovolného spojení aneb interaktivní rozpolcenost na čtvrtou... Dost možná nejsme ve vesmíru sami, ale jestli tam doopravdy NĚCO je, pak na to budeme sami. Aby vše fungovalo přímočaře a znepokojivě, tak ona interaktivně dokumentární forma nesmí být samoúčelná, což mi právě u The Fourth Kind po většinu času připadalo, že tady to prostě prvoplánové je. Olatunde Osunsanmi podle mě zcela jednoznačně klade důraz na jednotlivé detaily, které ale ve výsledku poněkud nezapadají do jednoho kompaktního celku. Zkrátka "filmová" linka příběhu se s tou "dokumentární" jednoduše tluče jak děcka na pískovišti a v důsledku toho celková autenticita prostě pokulhává. Ne, záměr určitě nebyl špatný, ke kladům nepochybně patří nápaditá práce Lorenza Senatoreho s kamerou (bohužel už o dost méně povedený střih) i zvláštně (po)ruchová hudební kulisa Atli Örvarssona a pár nezpochybnitelně znepokojivých okamžiků. Na druhé straně nevěrohodná Milla Jovovich a ta mnohdy zbytečná "čtyřiadvacítková" obrazová mozajka. Zkrátka The Fourth Kind mohl být dobrý paranormální film, avšak když chcete až přespříliš, pak to všechno funguje jen napůl. P.S.: "Během roku 1976 několik dětí a mladých dívek nezávisle na sobě pozorovalo podivného opeřeného "sovího muže". Objevoval se blízko kostela v Mawnanu, malé vesnici na jižním pobřeží Cornwallu" (Karl P. N. Shuker, Atlas světových záhad, 1996) - všechno souvisí se vším. [final rate: 50%] (17.03.2011)

Nejnudnější a nejtrapnější sci-fi poslední doby. Nálepka ,,podle skutečných událostí, doloženo dobovýmy dokumety" zněla zpočátku zajímavě, ale skutek utek. Ty rádoby pravé záběry mě po chvíli už dost štvaly. Nenapravila to ani Milla Jovovich, ani Elias Koteas. Takový film nepřináší nic nového ani originálního, je to postě jen moderní nonsense, který snad nestojí ani za zkouknutí. (18.05.2011)

To byla zase jednou fraška. Sám o sobě by tenhle film mohl být průměrným béčkovým sci-fi thrillerem, snaha proměnit ho v dokument mu ale efektně podsekává nohy a pro jistotu ještě vráží kudlu do zad. Scénárista se bezostyšně snaží nachytat snad jen tu nejhloupější část publika. Pokud pominu všeobecnou nudu a tragické dialogy, může mi někdo prozradit, zda je opravdu tak snadné získat policejní záběry vraždy a neidentifikovatelného plavidla na obloze (které je v jeden moment přeci jen moc zřetelné)? A proč byl signál rušen i během hypnózy? Pokud emzáci dotyčné sledovali nonstop a nechali skrze lidská těla reprodukovat svůj hlas (o levitaci nemluvě), proč rušili obraz? Pokud byla psycholožka prostě magor, k čemuž směřoval druhotný výklad, proč je na začátku a na konci tolik keců o mimozemšťanech? Celé tohle veledílo vyznívá jako levoboček seriálů Akta X a Krajní meze, říznutý pseudodokumenty alá Paranormal Activity. Čtvrtý druh nevyděsí, neznepokojí, nepřiměje k zamyšlení, nepobaví a bohužel ani rychle neuteče. Pointa nepřítomna. Vskutku debilní film. A to jsem byl jednu dobu do veškerého UFO materiálu blázen... (03.06.2010)

Nič moc. Film, ktorý je akousi kolážou archívnych záberov a klasickej filmariny. Snaží sa tak navodiť dojem akejsi autencity a pravosti "faktov a udalostí", ktoré v snímku odoznejú. Či niekto uverí alebo nie, to je každého osobná vec. U mňa to skôr navodilo opačný efekt a pocit trápnosti. Čo sa týka Milly Jovovich, mám ju rád, je to taký typ veľmi osobitej a originálnej herečky, ale tu som mal dojem, že miestami dosť "prehrávala". Slabučký priemer. 50/100 (02.09.2014)

Hrozně moc lákavej námět, ale bohužel poměrně tragickej výsledek. Snad ještě nikdy mě v žádném filmu něco neotravovalo tak, jako zdejší "skutečné záběry". Už jenom ten rozhovor režiséra s doktorkou působí tak strašně nepřesvědčivě, že je až urážlivé, že se po nás chce, abychom tomu věřili. Herci neodvádí příliš dobré výkony, scénář vede odnikud nikam - v podstatě to mohl být desetiminutový dokumentární spot, neboť všechny příležitosti k nějaké zajímavé filmové scéně jsou zabity "skutečnými záběry", tzn. když se začne dít něco zajímavého, nastoupí "skutečná kamera", která však v tom okamžiku z paranormálních důvodů přestala natáčet. Takže divák vidí jenom zrnění a slyší výkřiky. A ten závěr, kterej naprosto nesmyslně dává pointu něčemu, co by ji bývalo (jako snad jediné) vůbec nepotřebovalo... to už jsem si fakt nevěřícně klepal na čelo. Myslím, že v nadpřirozeno svým způsobem věřím, ale rozhodně se mi proto nezačne líbit tento film. PS: Sovy nejsou, čím se zdají... (15.01.2010)