Džuon

Velké zklamání. Nenávist (2004) byla skvělá a podle komentářů zde jsem čekal ještě něco lepšího. Opak je ale pravdou, dialogy jsou prkené a efekty velmi mizerné. Jediné, díky čemu film dostal alespoň nějaká procenta je, že film je dobrý na uvedení do ságy (Ala nenávist desetkrát jinak) tím, že asi nejlépe vysvětlí dějové vztahy a o jakou osobu jde. Tím ale končíme, první polovina byla jedno velké čekání na konec, od cca.40 minuty už to bylo aspoň koukatelné a i snad úroveň dialogů se malinko zlepšila. Na víc než 40% a tím pádem dvě hvězdičky to nevidím. A to ještě s odřenýma ušima! (11.01.2020)

Shimizu to vie ako malokto,,natocit tak (ne)príjemne mrazivý horor. Niekolko scen bolo fakt výnimocnych, ale priznam sa, ze neskorsi remake sa mi pacil odost viac. PLUS: napätie, lahkost deja. MINUS: malo mrazivých scen, a pritom bolo tolko moznosti, malo hudby, zvukov - oproti neskrosiemu remaku, herci bez emocii,. "statickost kamery" ktora v tomto filme bola menej nutna.60% (20.12.2011)

Nenávidět poprvé je prostě poprvé! Působí to na mě, že si nechal Takaši nejostřejší munici na příště, a to se nakonec velmi vyplatilo. (12.03.2014)

Nechápu... Dlouho jsem si musel ověřovat, že jsem viděl stejný film, jako ostatní hodnotící. Kromě toho, že jsem těžko vstřebával příšernou rozvláčnost a dost dementní chování některých postav, chronologickou nelogičnost, většinou špatné herecké výkony a neidentifikovatelné japonské xichty, které mi připadají všechny jeden jako druhý, tak to sakra byla totální nuda a hlavně, bylo to děsivé asi jako čivava se zánětem anální žlázy jezdící po zadku přes chodník, čili vůbec. Nebylo tam NIC, kvůli čemu bych měl problém usnout a naprosto nechápu, že film někdo vychvaluje kvůli děsu a lekačkám. Ano, v některých chvílích by se atmosféra dala označit za tísnivou, ale to spíš kvůli strohému japonskému vybavení domu, kvůli všudypřítomnému mrdníku, kvůli podivnému filtru na kameře (nebo to byla jen nekvalitní kamera?) a to je tak všechno, alespoň co se mě týče. Jediné alespoň trochu zajímavé a "strašidelné" scény byly plazící se ženština ze schodů a dejme tomu netradiční narození učitelovic dcery, ale víc nic. Japonské vnímání strachu mě míjí, stejně jako tento "horor". Nuda, při které jsem měl chuť začít se učit na státnice. Jak by řekl klasik "velký špatný". (20.07.2016)

Prvopočátek strašidelný ságy Ju-On mě celkem dostal. Je fakt, že jsem viděl několik mladších dílů, věděl jsem o co jde takže ten výslednej efekt na mě neměl takovej dopad. Ale to není chyba filmu. Ju-On je výbornej strašidelnej film a díky tomu levnýmu televiznímu vizuálu, má film tu správnou syrovost a mrazivou atmosféru. Na mě to tedy působí dost silně, japonci to se mnou prostě umí. Jestli jste ještě žádnej díl této série neviděli, nespěchejte a začněte tady. Stojí to za to. Brrr, je to fakt děsivej horor. (07.01.2018)

kde sa stratila podstata filmu? (22.02.2009)

Nie každý režisér má možnosť niekoľkokrát natočiť remake svojho filmu. Úplne prvý - 呪怨 (Juon) z roku 2000 je nízkorozpočtové V-Cinema, ktorého kamera bojuje s amaterizmom, ale - napriek tomu - Takaši Šimizu vytvoril niečo kultové. (20.12.2010)

Postav jak na orloji, nikam to nespěje a těch pár záběrů sice může někoho postrašit, jenže je jich tam jen pár. Film jako celek je naprosto k ničemu a jistě je nutno vidět pokračování. Takže, já to hodnotím jako samostatný film, a tudíž jen desítkou za výše zmíněných pár záběrů. (13.05.2020)

Kratky poviedkovy horor, ktory parkrat sposobi mrazenie na chrbte, ale vzhladom na to ze pointa filmu unikla niekde do teplych krajin, nemozem byt z toho nadseny. Zostal len cisto zazitkovy potencial, co nevravim ze je zle. Reziser Šimizu vie navodit dusnu atmosferu, aj ked zmysel pre jednoduchost mu chyba, a mozno to je tak schvalne, co ja viem. Zhrnutie: pointa nikde, strach a zimomriavky pritomne, vtiahnutie do filmu solidne, celkovy zazitok priemerny. (24.06.2013)

Tento hororový snímok patrí k jedným z najlepších hororov vôbec, avšak toto japonské, aj keď prvotné prevedenie, je z čeľade tých sprostejších a nedotiahnutých, či už vizuálne alebo atmosfericky. Chýbalo mi tu zaujímavejšie vizuálne spracovanie a tiež nejaký ten hudobný podmaz. Celkovo je to v porovnaní s americkou verziou len slabá šálka čaju. 45 % (29.01.2021)

Zaručený japonský majstrštyk. Japonsko a horor jsou dvě věci, které mi zaručí velmi často dávku spokojenosti a i zde se jedná opět o úspěch. Je to důkaz, že horor nepotřebuje nic extra velkého, aby diváka dostal. Ten starší feeling z roku 2000, temná hudba, pomalé natahování napětí během průzkumu onoho temného místa, poctivost bez nějakých velkých efektů a nával strachu bylo dost. Je rok 2023 a viděl jsem to poprvé a musím říct, že to prostě na mě působí lépe, než ty dnešní horory. K filmu mi zbylo spoustu otázek, ale to se doufám dozvím v pokračování. Nic extra velkého, ale výsledný efekt byl velký a mě se to opravdu líbilo. Toto je také hlavně snímek, který odstartoval můj zájem o asijské horory, kterým dodnes dávám velkou pozornost. Mé hodnocení: 9/10 (04.02.2023)

3,5* (17.09.2009)

Najhnusnejší horor, aký som kedy v živote videl.Mám predsalen jedno šťastie - pozeral som to poprvé za denného svetla.Pozerať v noci, čistá sebevražda. Vďaka tomuto filmu mám dodnes fóbiu z nočných drevených schodov :-)) (28.10.2012)

Uz nikdy nechcem mat macku. (11.06.2014)

Psychohorory mám strašne rád, aj keď je pravda, že aj za bieleho dňa ísť napríklad do pivnice po ňom je "zážitok". :o) (16.04.2006)

Nenávist (02.10.2011)

Japonský úvod k americko-japonskému remake (The Grudge, 2004) sráží především televizní kvalita a roztříštěnost daná zvoleným povídkovým formátem. Povídkové zpracování navíc vede k tomu, že než se dá vyhodnotit něčí herecký výkon, tak je po smrti a děj skáče jinam. Bohužel je tento film výjimka, kdy první díl série patří k nejslabším. (15.11.2020)

Po zhlédnutí výborné americké verze je toto velmi chudé dílko, hraničící s odpadem. (08.03.2010)

Nalepší Ju-ON zo všetkých , primerana stopáž a skutocne strašitelnych scén je množstvo. (31.05.2012)

Sedmdesáti minutový film a v něm 10-15 minut totální hrůzy. Ano tohle Japonci umí, ty děsivé scény opravdu děsí, jdou na hranu. Zbytek je prostě jen nutnou ne příliš záživnou cestou k tomu pravému hororu. (09.10.2015)