Temný rytíř

Až příliš okatý remake Nelítostného souboje zasazený do komiksově temného hávu s několika magory v převlečcích jak z laciného sex shopu. Ne že bych chtěl krotit mánii kolem Ledgerova výkonu, ale Bale, Oldman, natož Eckhart, rozhodně nijak nestojí v jeho stínu. Naopak jsou mu reflektory, díky kterým vůbec nějaký stín může vrhat. Jako důkaz bohatě slouží všechny scény, kdy jsou na plátně pospolu. Přesto by z Heathova maniakálního Jokera ten Nicholsonův jen svěsil hlavu a s brekem si šel domů odlíčit svou masku s vědomím, že není nic víc než směšný šášula. Změny oproti minulému filmu jsou k dobru. Maggie je skvostná, akce se zpřehlednila, stylizace (města či tajného kláštera v horách) vymizela a i to skladatelské duo již nepůsobí, jako že každý chvilku tahá pilku. Jenže zatímco v jednotlivostech byla jednička překonána, tak jako celek ne. Na nejlepší Nolanův film to prostě ani zdaleka nestačí, jelikož odklon od psychologické roviny a plného soustředění na postavy směrem k "eye-candy" akci (samozřejmě myšleno v rámci Nolanovy tvorby) celkem zamrzí. Proč ve filmu o Temném rytíři odsouvat hlavní charakter na vedlejší kolej? Znovuzrozený Batman stál (a stále stojí) na intimních scénách, jako je ta z vyšetřovací místnosti. Ne na tom, jak líbivě likviduje desítky gangsterů za pomoci sonaru. Skoro jako by autoři popírali to, čím se v jedničce vyprofilovali oproti ostatním žánrově spřízněným počinům. ♫ Hodnocení OST: 5/5 (31.07.2008)

"Ty mě nezabiješ z nějakého pokřiveného smyslu pro spravedlnost a já tě nezabiju, protože na to je s tebou moc velká zábava." Nolan si svého Temného rytíře vymazlil do podoby, která uspokojí i přísně kritické oko. Já jsem netopýrovy eskapády nikdy moc neprožíval, ale tenhle příběh je příjemně promyšlený, skvěle zahraný a disponuje i dostatečným množstvím efektům, které musí uspokojit i diváka odmítajícího přemítat nad netriviálním dějem. Sice nevlastním řidičský průkaz na skupinu A, ale další projížďku na Batmanově nabušené motorce rozhodně nehodlám odmítnout. (24.07.2011)

(Během editace byl komentář mou šikovností smazán... a to jsem měl takovou radost, že mám ten datum premiéry :D) Z toho relativního rozčarování jsem se nevzpamatoval za ty skoro čtyři roky. Precizně dokonalý film se slušným tempem a cool postavou Jokera mě ale naprosto nezaujal. Průhledná premisa tvářící se jako hlubinný rozbor lidské duše mě (tím spíš během finále na trajektech) až zaskočila a vůbec celé to "look at me", které z každé minuty vyčnívá, mě časem začalo iritovat. Nolan natočil film, který "vypadá" jako geniální dílo. Jenže mám pocit, že právě reklama na genialitu je jeho záměrem, a to mi vadí. Chybí mi emoce. A když už takhle, tak by bodla nějaká opravdu silná myšlenka nebo motiv, které by ten pocit mesiášství obhajovaly. Takhle to nenabízí víc než Burtonova temná pohádka, ale hraje si to na Občana Kanea. (27.03.2012)

Co Nolan načrtl v Batman Begins, tady dovádí k absolutní dokonalosti. Schéma boje dobra se zlem rozpuštěné, Batman definitivně pozbývá mytické podstaty a stává se skutečně temnou postavou prokletého vyděděnce. Určitě nejtemnější komiksák, který tu kdy byl, především díky Ledgerovi, jehož Joker je geniální materializací nepolapitelného a nezničitelného zla. Jedinou slabinou je poněkud přebujela zápletka, která mězi dvěma vrcholy trochu ztrácí tempo. Smekám před způsobem, jakým dokázal Nolan komiksák změnit na strhující a syrový thriller v nejlepší tradici M. Manna, Coppoly či De Palmy. Z mého pohledu patří Temný rytíř skutečně mezi nejlepší hollywoodské filmy. Edit 2012: po odeznění "povinného nadšení pro mě TDK trochu ztratil glanc - na jeho kvalitách se nic nemění, ale cosi z jeho chladu, brilantní vykalkulovanosti a neprůstřelného plánování mi znemožňuje se do filmu skutečně zaangažovat... Navíc postava Harvey Denta mi stále přijde dost prkenná a ohebná tak, jak dokonalý trik v závěru vyžaduje. Tadááá! Hvězda dolů. (08.08.2008)

Nekonečný chaos v rukou jediného muže, dobro a zlo, jimž chybí hranice, fantastické hi-tech hračky, parádní herci, suché bonmoty, jedno kouzelnické vystoupení a hlavně dvě a půl hodiny neředěného dobrodružství, kde Nolan skáče z jednoho vrcholu na ještě vyšší, aby přitom smysluplně rozvíjel chytlavý děj a zároveň nezapomínal na akci, u které ti slabší vlhnou. Od Bourneova ultimáta je tu konečně film, který rezolutně odmítá pojmy jako ‚time-out‘ a ‚hluché místo‘. A ta stísňující hudba, před tím, než Joker předvede další číslo… no, dalo by se pokračovat do nekonečna. Film roku? Pravděpodobně. (10.08.2008)