Vrah Rosemary

Prvá vražda mala vycibrený štýl ale hlavne zaujala dobrým prevedením. Film dýchal nostalgiou, vraždy boli mnamkové a každá ďalšia bola drsnejšia a surovejšia. Je to teen vyvraždovačka z temnou atmosférou, parádnym prevedením vražd, napínavými scénami a slušnou pointou okolo vraha. Jediné nedostatky vidím vo veľkých náhodách,ktoré mali za následok viacero nedomyslených scén ale to nieje problém len tohoto filmu ale všetkých slasherov. Je to mrazivé, gore efektné, ultra atmosferické ale aj z dávkou naivity. Ale aj tak jeden z najlepších slasherov 80 rokov. (07.04.2015)

Vidlema skrz dva, vidlema do sprchy, bodačka skrz mozek, bodačka skrz krk, podřezávačka, hlava vs. brokovnice - to všechno zvládl maestro Savini na jedna. Například při podřezávání se to normálně spokojí s nožem u krku a krví, zatímco tady si ten nůž přímo krkem jezdí a je to hezky vidět. Vrah, zhrzený voják z druhý světový, je taky v pohodě. Celkově je to takový temný vyvražďovák se slušně napínavými momenty a minimem slabších míst. Slasherová pecka! (stopáž hodnocené verze: 01:28:15, screeny) (13.12.2008)

Mnohým ľuďom sa slasher horory (ktorých vynikajúcim príkladom je Vrah Rosemary) zdajú úchylné. Človek je v podstate odnepamäti tvor agresívny (viď staré obrazy sadistických mučení svätých, pred ktorými sa má kresťan ešte modliť). Skúste si vyhľadať obrazy martýria sv. Erazma, ktoré namaľovali Dieric Bouts (15.stor.) a Nicolas Poussin (17.stor.) a potom skúste povedať, že západná civilizácia nie je úchylná. Keď som túto fiktívnu a teda akceptovateľnú hororovú fantáziu videl prvýkrát, cítil som sa ako po poriadnej opici a k filmu som sa vrátil až po desaťročí. Režisér Joseph Zito nie je žiadnym majstrom v budovaní atmosféry, avšak jeho neuveriteľná hardcore verzia slasheru je žánrom, ktorý akúkoľvek atmosféru presahuje. Ak vo Fulciho filme obeť s prebodnutou hlavou umiera okamžite, Zito jej dáva ešte desať sekúnd. Ak Steve Miner necháva Michaela Myersa podrezať obeť jediným rozmachom, Zito štylizuje vraždu tak, ako keby šlo o krájanie chleba. Za tak intenzívne zážitky sa menej než päť hviezdičiek nedáva. Nemyslím, že je vhodné dívať sa na tento film dookola celý týždeň, rozhodne som však presvedčený, že toto dielo reflektuje objektívnu realitu sveta i subjektívnu realitu človeka omnoho zdarnejšie než väčšina iných filmov. Záverečné scény ponorené do znejasňujúceho oparu majú snový charakter, v ktorom sladké snenie ústi do nočnej mory a anticipuje "Elm Street". (14.01.2005)

Je vidět, že Prowler vznikal v době, která slasherům přála nejvíce (ne, děti, nejsou to devadesátá léta) a pod vedením člověka, který je uměl točit, což ostatně dokázal i svým zářezem do série Pátek 13. Největší devizou jsou jednoznačeně jednotlivá zabití, vždy nádherně vyvedená, realistická a působící dostatečně odporně, aby se ani otrlý divák (nic společného se srazem preudointelektuálů) neušklíbal. Vrcholemm pro mě je vidličkovaná ve sprše a jedno moc luxusní podříznutí. Trochu zamrzí rozkolísanost tempa, kdy především prohledávání obrovského baráku nudí znatelně, ale naštěstí se voják včas vrátí, aby do situace vnesl pořádek. Vzniknout tenhle film o dva roky dříve, tak má dnes deset pokračování a alespoň jeden remake. Naštěstí byl první Pátek 13 a tak to odskákal on. Prowler zůstal jediný a jedinečný. (03.02.2011)

Konečně jsem si doplnil tenhle slasher, který Zito natočil ještě před tím, než fušoval do série Pátek třináctého a musím říct, že narozdíl od čtvrtého dílu této série po kterém Zito hororové vody opustil a vydal se na dráhu režiséra akčních filmů, který se podle mě zase až tak moc nepovedl, tak tady jsem hodně spokojenej. Je to přímočarý, brutální odsejpá to a samozřejmě, že to má i ten nezapomenutelný look osmdesátých let, kdy člověk rád odpustí i těch pár chybiček. V dnešní mrtvý hororový době je takováhle stará škola k nezaplacení.80% (06.02.2020)