47 metrů

Skvělý klaustrofobní thriller se žraločí tematikou...v té kleci bych nejspíš zešílel (samozřejmě ne, páč bych do ní nevlezl). Původně jsem zvažoval mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale za povedený konec musím jednu přihodit. A taky mám rád jakýkoliv příběh z mořských hlubin, i když je mi jasné, že většinu filmu natočili v mělkém zatopeném lomu, ale nechť... Místy opravdu napínavé a strašidelné, hlavně v momentech, kdy člověk čeká, co se ze tmy vynoří (jistě, žralok). Samotní žraloci jsou věrohodní, čemuž napomáhá i šedá modř přecházející až do temnoty, počítačové efekty nejsou do očí bijící. A dojde i na krvavé útoky! I když s každou drobnou rankou a následnou krví jsem čekal okamžitý útok, tak čekání bylo o to mučivější. (19.08.2016)

Skoro padesát metrů pod hladinou, v kleci, bez kyslíku, se žralokem za prdelí. Jeden by řekl, že nelze udělat víc pro umlčení ženy, jenže to neznáte Lízu s Kačkou! Tyhle holky se spolu dokážou bavit i se zadrženým dechem aneb kecy v kleci. Nad některými jejich rozhodnutími by sice kroutil hlavou i rejnok, ale ve výsledku je to asi tak o čtyři hvězdičky lepší, než kolik byste od filmu s tématikou žraločí turistiky čekali. (29.07.2017)

Stejně jako dvě extra šukézní hrdinky tohoto filmu, jsem i já byla vystavena životu nebezpečnému nebezpečí - V létě jsem se zasekla s jednou důchodkyní v hypermarketu ve výtahu. Vedro jak v píči způsobilo, že z nás během chvilky lilo jak z prasklý roury, důchodkyně vedla protože byla nabalená jak na Sibiř, a smrad jejího žluklýho potu mě štípal v očích. Do toho občas mocně uhnila, jelikož stará střeva už nefungují tak dobře jako kdysi a já se tak dávila v koutě, zatímco babizna, hluchá a bez čuchu snad ani netušila, že mi tam co pět minut prdelí hraje sólo na trambón - Let čmeláka. Dostavil se tak, stejně jako u hrdinek ve filmu, zoufalý boj o kyslík a následně i halucinace. Nebo se tam ta bába fakt začala po hodině svlíkat. K tomu se se mnou stále snažila vést konverzaci a rozklepaným hlasem, prozrazujícím stařeckou demenci se mě co minutu ptala - ,,Nevíte proč nejedeme, slečno?" Plus měla strach o mé zdraví jelikož jsem prý nepřirozeně žlutá a mám nateklé oči. Chtěla jsem jí poslat do hajzlu, vysvětlit jí, že jsem žlutá od přírody a oči mám šikmý stejně jako ona scvrklou macochu, ale kombinace vedra, smradu, nedostatku vzduchu a jejího hlasu způsobila, že jsem sebou sekla a probrala se až nevím kdy na čerstvém vzduchu, kdy babka už byla pryč a já jako omluvu dostala ten nákup zdarma. Takže radši do klece se žralokama okolo, než do výtahu s prdící ježibabou. (14.12.2017)

Myslel som si, že žraločí atak je v rámci natural hororu už vytuchnutá téma, ktorá ma nemá čím prekvapiť, no mýlil som sa... Pri sledovaní britského 47 Meters Down som opäť zažil pocity mrazenia, napätia a úzkosti podobné tým, aké som mal svojho času počas kino projekcie dnes už legendárnych Spielbergových Čeľustí. Keď si prezerám režijnú filmografiu Johannesa Robertsa, musím uznať, že tento ortodoxne hororový filmár mi hrá do noty ako málokto a na jeho tvorbu v najbližšej budúcnosti určite zameriam pozornosť. (18.10.2017)

Filmy o žralocích mě fascinují (i děsí zároveň) již od chvíle, kdy jsem v dětství poprvé viděl Čelisti. 47 metrů jsem si tedy nemohl nechat ujít a i když je to samozřejmě za vlasy přitažená blbina, musím uznat, že atmosféru a napětí snímek rozhodně nepostrádá. Po Otevřeném moři, Mělčinách či Útesu smrti, další povedený žraločí film, s poměrně překvapivým závěrem. Já jsem se dobře pobavil a o to jde. (05.07.2021)