Halloween

Carpenterov original ustanovil viacere pravidla subzanru slasheru, kde okrem ineho charakteristickou crtou bola urcita enigmatickost vraha/maniaka dana nielen maskou (ktora len vynimocne byva odnimana), ale i pozadim jeho osoby, o ktorej sa dozvedame len velmi utrzkovite informacie (hlavne z druhej ruky a casto az v dalsich pokracovaniach). Zombie, pri zachovani svojho rukopisu zvolil opacny styl - prva polovica je zamerana na samotneho Micheala ako dieta (od psachania svojej prvej vrazdy az po jeho zivot v ustave) a nacrtnutie jeho charakteru priamym sledovanim jeho osoby. Carpenterov original je imho nedostizny, ovsem Zombie moze svoju verziu postavit so vztycenou hlavou vedla nesmrtelnej legendy. I ked teenage bodycount v 3/4 filmu straca svojou prehustenostou z casti na atmosfere, nielen zaverecna 15 minutovka to v mojich ociach vynahradzuje. Spokojnost vladne i po hudobnej stranke. Mierne remixovana Carpenterova ustredna melodia ucinne podkresluje tvrdost a spinavost Zombieho rezijneho stylu. (28.08.2007)

Buranskosť a brutalita. To sú zbrane, ktoré Zombie majstrovsky ovláda, a pomocou ktorých vie vybudovať neuveriteľne silnú atmosféru. Tie však v Halloweene takmer úplne absentujú. Až na prvých 20 minút, ktoré nasľubujú tú pravú vidlácku jazdu (hlavne zo strany Michaelovho buranského otca), sa nič ďalšieho neodohrá. Zombieho trademarková miera brutality a majstrovská gradácia násilia do čoraz väčšieho extrému tu tiež prakticky neexistuje, a tak celú druhú polovicu filmu Michael len chodí po zatemnených chalupách a nudne podrezáva (takmer výhradne) topless roztlieskavačky. Neviem, či je chyba v zásahoch producentov od Dimension Films, nutnosti držať sa Carpenterovho originálu, alebo v nevhodnosti režiséra, ale filmu chýba hlavná vec - atmosféra - a preto nefunguje. Osobne by som pod Zombieho taktovkou radšej videl ďalšie pokračovanie Texas Chainsaw Massacre alebo The Hills Have Eyes. (12.12.2007)

No, tak přesně tohle celá série potřebovala!! Živou vodou (lépe řečeno krví) pokropené pokračování, po létech letoucích přišel někdo s nekorektní podívanou, které sluší řízná akce, dusná atmosféra, úderné dialogy (alespoň v prvních desítkách minut) a pořádná dávka nahoty. Kvantita pokračování série totiž notně převyšovala kvalitu. Zombie se vydal tam, kam se nikdo z Carpenterových pokračovatelů neodvážil – na začátek celé legendy. S úchvatným hudebním motivem místy doslova naskočí husí kůže. Regulérní příběh Meyersova dětství, fascinaci maskami a ústavní léčby (trestuhodně chybí hlubší motivace k zabíjení) má svůj spád i myšlenku, v nudnou vatu mezi mordy se ale přetaví druhá polovina (už tak dlouhého) snímku. Jako by si u ní producenti řekli, že mladí stojí jen o vřískající trio (polo)nahých kamarádek, které v posledních minutách jen utíkají v nepřehledných záběrech všemožnými otvory a skulinami, jen aby nepocítili ostří Michaelova nářadí. Nic nápaditého rozhodně nečekejte. Právě rekonstrukce Michaelových vražd z dětských let jsou mnohem více děsivější než jeho bezduché řádění po útěku z ústavu. Přesto režisér své kontroverzní pověsti dostál s plnou parádou. Co potěší jsou nejen „rodiče“ nemluvného vraha (skvělí William Forsythe a režisérova životní partnerka Sheri Moon), ale i on samotný v deseti letech. Jeho představitel, přesvědčivý Daeg Faerch, paradoxně víc hrůzy nahání bez masky než s ní. Moc chvályhodných slov ale nepůjdou na adresu postavy mladičké Laurie Strodeové, která by zatraceně potřebovala výraznější herečku. Ještě, že je tu talentovaný Zombie. Záleží hodně na divákovi, jakou má náturu a co si od žánru slibuje. Tenhle chlapík totiž nedokáže jen tak něco předhodit, třeba Michaelův útěk z ústavu okoření šokujícím znásilněním chovankyně. Za peníze na lístek vlastně dostanete dva filmy. První děsivý, neučesaný a chytrý, druhý poměrně klišovitý a tak trochu zbytečný. Slabší čtyři * , ale pořád čtyři *. (07.01.2008)

Soundtrack Tyler Bates: 1. These Are the Eyes ,2. Halloween 2007 - Tyler Bates ,3. Is the Boogieman Real? ,4. (Don't Fear) The Reaper - Blue Oyster Cult ,5. Are You Saying Michael Did This? ,6. Love Hurts - Nazareth ,7. I Hope She Likes Cripples ,8. Baby, I Love Your Way - Peter Frampton ,9. A Taco Deluxe Supreme ,10. Tom Sawyer - Rush ,11. Driven By Pure Animal Instinct ,12. Let It Ride - Bachman-Turner Overdrive ,13. Trick Or Treat, Baby ,14. God Of Thunder - Kiss ,15. Satan's Mother ,16. 1969 - Iggy Pop ,17. Talking About the Anti-Christ ,18. Only Women Bleed - Alice Cooper ,19. Needs To Get Laid ,20. Halloween II - The Misfits ,21. Was That the Boogieman? ,22. The Shape That Stalks Laurie - Tyler Bates ,23. The Scream ,24. Mr. Sandman - Nan Vernon , (10.05.2011)

Po zhlédnutí originálního Halloween uvádím své dojmy. Původní je napěchován atmosférou, hudbou, s, víceméně nehororovým dějem. Samotný Michael a jeho dlouhá čepel se dala do práce až půl hodiny před koncem, do této doby film čerpá pouze z atmosféry a jakéhosi kouzla hororových let sedmdesátých. Tento Halloween atmosférou příliš nedisponuje, zato je zde však mnohem více akce, brutality a především je také hodně zaměřen na Michaelovu osobnost. Film je celkově (nepočítaje klasické klišé dnešních hororů), v rámci teenagerovských vyvražďovaček, velmi zdařilým dílem. Úvod filmu je snůškou všemožných vulgarismů a nadávek, tolik typických pro tento žánr "moderního" hororu. Teenagerští diváci v rozpuku mládí a objevování významu sprostých slov možná budou potěšeni banálními dialogy se sexuálním podtextem, mě to spíše iritovalo. Malý chlapec (dost dobrý Daeg Faerch) tyranizován okolím a členem rodiny, jeho následná transformace do mohutného zabijáka s dlouhými vlasy a legendární maskou, který se po letech vrací pro to, co kdysi dávno bylo součástí jeho života. Parta středoškolských pipek, jejichž hlavní konverzační náplní jsou (nečekaně) kluci, kdo s kým a jak. Ty se pak vydávají si užít s nadrženými borci, ukáží se divákům v (opět nečekaně) prosté nahotě a ječí jako o život (že by?). Michael Myers poměrně zdařile vévodí celému filmu a předvádí nám své ukázkové umění pomocí (nejen) dlouhého nože. Jeho likvidace nevinných obyvatel poklidného městečka je místy velmi nápaditá a dost brutální. Potěšil mne Brad Dourif ve vedlejší, avšak výrazné roličce místního zastánce pořádku. Scény s fotografiemi nebohých zvířat mi připomněly činy v dětství Jeffa Dahmera. Po prostudování zajímavostí jsem byla jistým zvráceným způsobem potěšena, když jsem byla informována, že Rob Zombie se právě nechal inspirovat tímto nechvalně proslulým mužem. Celkově tedy příjemný, naprosto divácký film, balancující mezi hranicí průměrností a lehkým nadprůměrem s konečnou dávkou žánrového klišé. (07.03.2010)