Black Panther: Wakanda nechť žije

Možná mě pomohlo i to, že jsem Black Panthera neviděl, takže jsem si užíval objevování světa Wakandy i podmořské říše Namora. Ovšem samozřejmě nejen to, za velmi kvalitní až neblockbusterový považuji  dialog mezi Shuri a Namorem.  Oceňují, že film nebyl přepálen akcí, ale velmi vhodně se dopňoval s příbehem a poznáváním hlavních postav. Vizuálně ani hudebně mě film nezklamal a když k tomu připočtu, že frčel do cíle jak ďas a aby ze mě měl Einstein radost ještě k tomu připočtu dobře vyřešení závěr bitvy, který zejména v dnešní době, plný válek, výhrůžek a napětí rozhodně nevyznívá do ztracena, docházím k rovnítku mimořádně kvalitní marvelovka, jedna z těch vůbec nejlepších. (09.11.2022)

Rozmáchlejší a temnější pokračování. Podobně tomu bylo i u Captaina Ameriky Winter Soldier, avšak tam se s obsáhlejším příběhem a různorodými motivacemi hlavních postav pracovalo lépe. Celek působil sevřeněji a dynamičtěji. Dvojka Panthera má ohromnou stopáž. Chce toho řici hodně, dát hodně emocí a ukázat různé světy a postavy v nich fungující. Občas se to daří lépe, občas hůře. Povětšinu času to působilo jako mix Avatara, Aquamana a libovolného dobrodružného filmu odehrávajícího se v Africe. Dá se to snést, ale na druhou návštěvu kina určitě ne. (19.11.2022)

Přiznávám, že pátou hvězdičku dávám hlavně za to, jaký je to doják, a na památku Chadwicka Bosemana. Objektivně je totiž druhý Black Panther o něco horší než jednička, a není to tím, že chybí T’Challa, ale naopak tím, že něco přebývá. Stopáž se mi zdála až příliš velkorysá, čti přehnaná, na to, co se vlastně stalo... Přitom by stačilo pár desítek minut (a ne moc dobrých digitálních efektů) ubrat, a mohl z toho být výborný akční film s uvěřitelnou politickou zápletkou a s pamětihodnými scénami, jakou je například královnin projev v OSN. Výprava je nicméně pastva pro oči, hudba pastva pro uši a nové postavy mají marvelovskému filmovému světu do budoucna určitě co nabídnout. (12.11.2022)

Klidnější tempo, více dialogů než digitálního inferna, nádherný vizuál - je to vůbec Marvelovka? --- Ryan Coogler, režisér prvého Pantera, a boxerského filmu Creed, mi naservíroval po dlhej dobe niečo uzemnenejšie, rozvážnejšie a ľudskejšie, než na čo som z podobných žánroviek zvyknutý. Na to, že mal byť Coogler profesionálny futbalista, a až záhy sa stal scenáristom, a skrze písanie režisérom, je až neuveriteľným príbehom naviac. Wakanda Forever nie je cheesy ukecané, odfláknuté vfx tornádo, ale štrukturovaná dobrodružná prehliadka prekrásných scenérií, okorenená neľahkými osudmi hlavných i vedlajších postáv. Pomalšie tempo mi bolo veľmi sympatické, a absencia neustálej akcie priam balzamom na dušu. --- Paradoxom je, že začiatok a koniec filmu, ktoré sú najviac dedikované Chadwickovi Bosemanovi, vo mne vyvolali najviac rozporuplné pocity, vďaka ktorým sa nemôžem rozhodnúť, či boli legitímnou poctou hereckému kolegovi, alebo samoúčelným dojením emócií, nezávisle od samostatných kvalít tohto filmu. Rád si to onedlho pozriem znovu. (13.11.2022)

Je to prakticky převyprávěná jednička zase od znova, jen ten nový záporák je tentokrát tak moc v právu a je tak rozumný (na jeho straně jsou i velryby!), že už vůbec nedává smysl, proč tu existuje nějaký konflikt, když všichni přítomní by měli být schopní své spory vyřešit rychlým emailem. Jsem taky naprosto zhnechucený kvótovým natáčením - kdyby tu nemusel být aspoň jeden běloch v podobě naprosto zbytečné linky Martina Freemana, mohlo to mít o půl hodiny míň a třeba by to bylo o kus lepší. Takhle, nechci hejtovat, protože to je lepší než jednička, a kdyby to existovalo izolovaně, možná dám i čtyři. Ale v tuhle chvíli už prostě tohle nestačí. (09.11.2022)